V tuto dobu vše roste a také začíná být na zahradě vcelku živo. Máme tu „ milé“ a „nemilé“ hosty. Je to jen takové člověčí rozdělení. Kdyby nebyli ti (pro nás) nemilí, nebyli by ani ti (pro nás) milí :) a tak je dobré opět pozorovat, jak zahrada funguje.

Nezvaní hosté

Na jaře se nám na zahradě mohou objevit: smutnice, slimáci, mravenci, mšice, molice, třásněky, svilušky, krytonosci, drátovci, osenice – to je asi takový základ. Pak se občas přidají opravdu trochu horší hosté: hryzci a krtci (existují pasti na hryzce i na krtky).

Mravenci

Pokud je to jen trochu možné, tak nepanikaříme, když uvidíme první mšici. Nejdříve je třeba řešit mravence, kteří si mšice chovají, jako my lidé krávy. Na mravence používáme mravenčí bufet, pak je dalších x rad. Upřímně, u mravenců je tak trochu každá rada drahá a ani my si někdy nevíme rady.

Mšice

Pokud tedy řešíme mšice, tak u mšic je to dost zajímavé. Existuje opravdu mnoho predátorů, kteří mšice požírají – larvy různých druhů slunéček, larvy zlatooček, pestřenek, dravé ploštice, mšicomaři. Jednou se nám takto podařilo vyčistit papriky od mšic, když jsme týden nosili na papriky larvy slunéček, které se množily na kopřivách u kompostu, pestřenky a zlatoočka zase můžeme najít na bezu, který je každý rok taky obalený mšicemi.

Svilušky

Na okurkách se objevují svilušky, které jsou pomalu neviditelné, ale když člověk ví, jak se jejich výskyt projevuje, najde je lehce. Po vysazení okurce chvíli trvá, než zakoření a začne růst (to platí tedy o všech sazenicích) a stále rostliny pozoruji. Jakmile uvidím, že některý list je takový jakoby trochu tečkovaný (má světlejší místa), kouknu zespodu na list. Nemusíte hned vidět svilušky, ale jen takové světlejší místo. Na svilušky používáme postřik, kdy se postříká opravdu každý list ze spodní strany, jde to samozřejmě jen u menších rostlin. Je to postřik bez ochranné lhůty – tedy není to jed a aplikuje se asi 1-2x, pak už okurka stihne sviluškám odrůst.

Slimáci

Co se týče slimáků, ty každý večer sbíráme, tam nevidíme moc jinou možnost, je dobré mít posekanou zahradu, a když je vše zamulčované, tak jsou pak alespoň slimáci večer dobře vidět. Na slimáky lidé taky vymýšlejí kuriózní pasti, my opravdu sbíráme.

Škůdci na kořenech

Jak se pozná, že máte tu čest mít na zahradě drátovce, osenice, nebo smutnice? Rostlinu zasadíte, krásně roste a najednou vypadá, jako kdybyste na ni šlápli. To znamená, že je vždy problém někde u kořenů. Je dobré vyndat rostlinu i s balem a pořádně prohledat kořeny. Najdete tam většinou některého ze zmíněných nezvaných hostů. 

Velmi doporučuji tyto knihy: Obrazový atlas chorob a škůdců  zeleniny střední Evropy a Obrazový atlas chorob a škůdců ovocných dřevin a révy vinné, jsou tam vyfoceny choroby, škůdci, ale právě i predátoři škůdců.

Hýčkejte si predátory

Když chceme na zahradě eliminovat nebo spíš udržovat v nějaké mezi živočichy, kteří nám maří naši práci, tak je potřeba mít útočiště pro jejich predátory – hmyzí domečky, nějakou kupu kamení, (v našem případě je to bylinková spirála) nebo i kopřivy, na kterých jsou mšice a množí se na nich i berušky, zlatoočka atd..

 

Přírodě neporučíš

A teď třeba ještě kroupy. V těchto případech musíme jen doufat, že to nebude tak hrozné. A když to hrozné je, tak se pokusit zachránit, co lze. Máme na záhoně krásný špenát, těsně před sklizní a během 20 minut jsou z něho jen potrhané cáry, je to k vzteku, k breku. A NEBO k dalšímu posunu. Špenát se okamžitě zpracovává a dává do mrazáku. A zase se přemýšlí, co vylepšit, co udělat jinak. Tady už není tolik možností. Na malé zahradě si můžete pro tyto případy natáhnout síť, na velké samozřejmě taky, ale to už je opravdu na úvahu, co dělat a co ne.

Toto všechno k zahradě patří a každý rok se něčemu daří a něčemu ne. A každý rok je jiný a my se učíme stále něco nového.

P.S.: Teď tu například honím zajíce :)))

Hubneme do plavek online: Shoďte 5 kg za 14 dnů

  1. Holky a nějaká rada jak na dřepčíky? Mám je na růžičkové kapustě, kadeřávku, včera jsem je odehnala proudem vody a přikryla netkanou textilií, ale když jsem si přečetla, co všechno žere, zásah musí být rychlý nebo nebudu mít nic 🤔 Nechci sahat po chemii, ale než mi zkvasí jícha, chvíli to potrvá…

    • Napadají mě jedině zkusit žluté lepové desky….. s jíchou na dřepčíky nemám zkušenost, když je spláchnete vodou , tak mám spíš pocit, že pak zakryjete rostliny i s dřepčíky….
      A jsou to opravdu dřepčíci ? my tu totiž máme zase krytonosce, to taky není nic moc, a na ty tedy snad ani nic není, už jsem také hledala všude možně……tak čekám až zase odletí…

  2. Moc ráda čtu tvé články. Děkuju za ně. Jo ona zahrada by měla mít i kouty pro predátory, pro hmyz, pro ještěrky, pro hady, prostě měla by být pro všechny.

  3. Jani, moc děkuji za tvé články o zahradě a pěstování. Všechny jsem je několikrát důkladně přečetla a mám se tedy co učit. Moc se mi líbí tvůj láskyplný, respektující a pokorný přístup k přírodě:)))))))

    • Leni , díky, dalo by se napsat daleko víc, ale vždy mě to napadá až pak, spíš, když se začnete ptát. Tak si pročti třeba i další komentáře…
      A jinak to vše člověk pochopí a vidí po delší době, když si to vše postupně dává do souvislostí, jeden rok na to nestačí..:)

  4. Pokračování 😀😀😀.Někdy mám oříšky já a příště zase veverky. Chodím s těmi tvorecky diskutovat. Když jsem dříve chovala kuřata, nosila jsem pro kuny uzenou makrelu a prosila je, ať moji drůbež nechají žít. Bydlíme u lesa, takže nemáme nouzi o ty užitečné ale ani o ty druhé .A je strašně zajímavý pozorovat, jak ta příroda to má všechno dokonalé. Přemnožení veverek, příštím rokem vyřeší větším množstvím dravých ptáků. A tak to nechávám tak, jak to je. Akorát proti mravencum jsme letos zkusili narušený loga z kávy od všech známých. A pomohlo to. Špatně se jim v tom leze, tak se odstěhovali ale neublizili jsme jim. Moc hezky se tvoje články čtou 😀 . TAK ZASE BRZO NAPIŠ NĚCO

    • Nadi ano přesně, jeden rok je to, podruhé to. Člověk opravdu potom začne vidět ty souvislosti, vše vidí komplexněji, a daleko lépe se mu pak smiřuje s tím, že něco nevyjde. Loni bylo hodně jablek, nadělala jsem přesnídávky, protože jsem si hned říkala, že další rok to tak být nemusí, a letos má jablka jen pár stromů…A zase to vypadá, že budou švestky, taky každý rok nejsou…

      A logr z kávy, hm, taky bych musela chodit k sousedům..:)))

      A občas si říkám, že se zatím neumím domluvit s těmi slimáky, asi nejsem ještě tak duchovně na výši..:))))))))
      Ale co mě dnes zarazilo, zjistila jsem , že lidi ty slimáky počítají, a to jak fakt dost přesně, jako třeba 630, 1500..atd, tak si říkám, jestli to náhodou tak nefunguje, že jim na zahradách přibývají, protože je počítají a pak to všem říkají, kolik jich nasbírali, tak trhají rekordy…..:)

  5. Moc hezký článek! Já jsem se taky naučila, že jeden rok mám kapustu, další rok ne. Jeden rok mám mrkev krasnou, jeden rok je hrášek, další rok přijdu a 10 cm rostlinky leží ukousane v řádku. Někdy mám orisky

  6. Vierko , ano nikdy to není na 100%, a je zajímavé pozorovat, jak se člověk ke všemu staví, jak ho to školí..:) Já to asi neberu, že musím zaplatit daň, mám to spíš tak, že ten prostor, který využívám k pěstování prostě nepatří jenom mně. Ono nás to cvičí a učí trpělivosti , pozornosti. A všemu se každý rok nedaří. Tento rok např. máme zatím fakt hroznou červenou řepu, vůbec se nepamatuji, že by někdy taková byla. Výsevy 2x dostaly kroupami, a ty rostliny tam ležely úplně na placku, no nic moc…Nebo třeba kapusty okupoval brouk krytonosec, dostal se mi teď i na sadbu, vzdala jsem to, prostě jsem se smířila s tím, že třeba letos kapusty nebudou, a sadba třeba taky ne, a už pár dní pozoruji, že brouk asi někam odletěl..
    A mšice, to je taky škola..:) mě to baví…
    Ale chápu, a znám to , že někdy to člověka pěkně sebere, když ta jeho snaha přijde vniveč…

    • včera jsem se připletla k semináři pro pěstitele biozeleniny o škůdcích a pleveli. padlo tam spousta zajímavýho, včetně toho co říkáš Ty, že často je to k pláči a prostě nic nenaděláš. že vždy je dobré mít víc druhů, aby bylo alespoń něco;) mám kamarádky, co dýně a okurky sejí přímo do země, že ty rostlinky jsou potom odolnější právě proti škůdcům. u nás v slimákovém kraji to nepřichází v úvahu;) přesně je to o trpělivosti, vnitřním klidu a pokoře. krásný článek!

      • Ano Katko, vidím to taky tak, že je to o našem postoji a naladění a o celkovém pozorování . Člověk pak začne vnímat, že i ti živočichové se vykytují různých vlnách a vidí celý ten cyklus zahrady… Měla jsem tu zamšicovaných pár kůsů paprik, dala jsem nejdříve ty mravenčí bufety, a pak jsem jen pozorovala, zda se tam budou vyskytovat právě ty pěstřenky, slunéčka atd, postupně se tam vše objevilo, vystřídalo. Teď jsou papriky čisté, je to tak 3 týdny, paprika není tak krásná jako třeba její sousedka, ale žije a už roste, a je to o tom, že jsem taky žádným postřikem ani nejedovatým nezničila mšice ani jejich predátory.

        Taky pěstujeme více odrůd, přesně z důvodu, že některé se může dařit víc a některé méně…

        Setí okurek přímo do záhonu je pro mě scifi. Naprosto chápu, přínosy, rostlina má lepší kořenový systém..ale nedovedu si to u nás v praxi představit..:). Navíc okurky ještě roubuji, protože tu máme chorobu kořenů, kvůli které se to právě roubuje…

  7. Přesně tak, zahrada je pokaždé jiná. Nikdy to není na sto procent, ale já to prostě beru tak, že musím zaplatit přírodě daň. Taky mě to štve, když mě slimáci sežerou mladé sazenice. Nedávno mě něco sezralo pod zemí tu nejkrásnější dýni co jsem měla. Uf. Ale přece jen se sklízí

  8. Zobrazit všech 13 komentářů

Komentujte
Vaše jméno

Jméno uložíme a zobrazíme, váš e-mail nezveřejníme. Zásady ochrany údajů.

Předchozí článek9 zajímavostí o rebarboře: je zdravá, ale zároveň i nebezpečná
Další článekDítě na klasické stravě sní za den více než 21 kostek cukru. To je 2x víc než se doporučuje