Annabirke-semerakova: Také já nyní, po ukončení kurzu, děkuji Evičce, Helence a Romanovi za skvělou práci. Budiš sláva pracovním týmům jako je ten jejich!!! !:-)
Co se týče mě, v únoru jsem cítila intenzivní potřebu začít něco dělat jinak, ale nevěděla jsem,co přesně by to mělo být. Co třeba jít k podstatě a začít jinak jíst? Řekla jsem si a rozpomněla se na rodinku ze Sázavy. Dostala jsem k tomu, stát se na chvíli součástí rodiny, která fungovala naprosto dokonale. Připadala jsem si jako Anička v říši divů. Čekala jsem, že se Eva nehne z kuchyně, ale opak byl pravdou. Mám pocit, že víc času trávila v kanceláři a na zájmových kroužcích holek. Spolu s Romanem se krásně doplňovali, vše v klidu stíhali a ještě měli čas na rodinné výlety i na kulturu. Jejich domácí učení mě doslova fascinovalo. Podle mě do síně slávy patří oni. Nejen za to, co prospěšného dělají, ale i za to, že co hlásají to skutečně žijí. 🙂 Kurz skončil a já budu pokračovat v započatém. Protože jsem ve vaření jinak našla tvůrčí zalíbení, proto, že se cítím lépe na těle i na duši a také proto, že webové stránky Jíme Jinak jsou asi návykové. 🙂 Chutná mi většina z toho, co si přichystám, ale jsem si jistá, že občas budu s láskou hřešit. 🙂
