Děkujeme za déšť – festivalový film č.1

Ano, v Bibli se nic takového nepíše. V křesťanství je možno vidět více tradic dohromady. “To se v Bibli nepíše, tak je to nesmysl.” je součástí spíše “židovské tradice” uvnitř křesťanství (Ježíš byl žid). A je to typický postoj pro hlavně pro evangelické církve. De facto ani o Vánocích se v Bibli nepíše. Píše se o narození Krista, ale o přesném datu či o způsobech slavení tam nic není. Katolická a pravoslavné církve však do svého kánonu vnořily i více “pohanských tradic” od řeckých filosofů až po lidové zvyky, ale i zkušenosti mystiků. Tak vznikl v Katolické církvi advent. Postní praxe v adventu je přínosem iroskotských misionářů (keltský vliv). V pravoslavných církvích je fillipovský půst či půst k Narození. Ten však začíná již 15.11. Také raně středověká keltská církev světila advent již od poloviny listopadu. Vychází to na 5-6 neděl. Půst po masopustu je tzv. Velký půst. V pravoslavné tradici dosud a dříve i v katolické tradici bylo v průběhu roku spousta půstů, takže nakonec se dá říct, že se naši předkové po většinu roku stravovali jako vegani. Katolická církev postupně postní praxi opouští. Dnes je, myslím, doporučená pouze Popeleční středa a Velký pátek. Dříve byly půsty a v pravoslaví dosud jsou půsty odstupňované. Půst k Narození patří k těm mírnějším, kromě středy a pátku bylo dovoleno jíst i ryby (nikoliv však vejce a mléko). Je to velmi přirozené a logické (podobně jako ostatní půsty), když se na to koukneme pohledem makrobiotiky či ajurvédy. V zimním období je přece jenom potřeba jíst více jang potravin (makrobiotika) či více mastných chutí (ajurvéda). O slavení adventu již od svatého Martina či 7 týdnů jsem neslyšel. Odkud máte tyto informace?