Domů > Magazín > Blog

Jak jsem si poplakala nad vejmrdou

Když jsem brala poslední freshbedynku, přihodila jsem k ovoci a zelenině i křen. Cena se mi zdála trochu vyšší, ale jíme to syrové, tak ať to je bio, když nemůžeme ani část fujtajblů vyvařit, že? Navíc máme domluvenou hezkou slevu, tak nebudu škrt. Dlouho pak ležel v lednici, nechtělo se mi s tím čistit. Až dnes…

Křenil se na mě ze dna šuplíku

Tady byl schovaný. Mezi zeleninou a ovocem.

Už jsme snědli všechnu koupenou zeleninu a na dně šuplíku na mě vyzývavě mrkal křen. Jako by říkal: “To mě tu necháš úplně uschnout?” No, nechtělo se mi s ním zrovna teď zabývat, ale k jídlu, které jsem chystala, by se perfektně hodil, Roman má vejmrdu moc rád, holky taky, tak jsem ho teda vytáhla. Omyla, oškrábala a naporcovala. Hodila do mixéru spolu s omytými jablky, přidala další potřebné ingredience a zapnula mixér. Za minutku byla křenová dobrůtka na světě a já vytáhla plastový kolíček, kterým jsem jablka a křen postrkovala blíž k nožům. Automaticky ho vždycky olíznu, než ho odložím do dřezu na umytí. Jednak vím, jak výsledek chutná, jednak přeci neopláchnu do odpadu tu dobrotu, co se nalepila na kolíček, že?

To vám byla šlupka!

Holky nechápaly, kam se ženu a proč brečím.

Zalapala jsem po dechu a vyhrkly mi slzy. “Ten píše!”prolítlo mi hlavou. Musela jsem se jít honem vysmrkat a utřít slzy. Holky, které si v tu chvíli psaly úkoly u stolu, se jen překvapeně dívaly, kam se kolem nich ženu a proč z ničeho nic brečím. Když jsem se dala do pořádku, jala jsem se přelívat hotovou vejmrdu do připravených skleniček. A celá akce se opakovala na novo. Slzy, smrkání, neviděla jsem na skleničky, musela jsem opět otírat oči. Pálilo to jak čert už z dálky. Já si na to snad vezmu brýle jako Kája a dám kolíček na nos, abych to mohla dodělat!

Tak jsem vám ho vyfotila, syčáka ostrého.

Polévka měla říz

Zrovna jsem dělala krémovou polévku z petržele a květáku. Tak bude křenová, napadlo mě. Nebudu mixér umývat od křenu, rozmixuju v něm zeleninu a bude polévka na světě. Dochutila jsem polévku umeoctem a svolala strávníky ke stolu. Přišla mi fajn, taková příjemně pikantní. Původně jsem myslela, že ta troška, co zbyla na stěnách stačit nebude, že bude potřeba přidat ještě pár lžiček ze skleniček. Kdepak! Bohatě stačilo, co v mixéru zbylo.

Z jednoho křenu byly dvě takovéhle ostré lahvičky.

Roman byl nadšený, že má polévka říz a hned si přidával. Malé holky skuhraly, že to pálí, ani zjemnění rostlinnou smetanou to nezachránilo. Páni a to byl jen umazaný mixér od směsi křenu s jablky! Ještě že mě napadlo ochutnat, většinou všechno dělám bez ochutnání. Kdybych tam přidala, nedalo by se to jíst. A to ve směsi bylo jablek mnohem víc než křenu… A tak měl Roman ten den třikrát přidáno. Jednou si přidal sám a dvě polévky měl od holek. Pomlaskával si a my dvě s Markétkou jsme byly spokojené se smetanovou verzí.

Není křen z krámu jako bio křen

A to je ona křenová polévka. Mňam.

Jablečný křen dělám už tolik let, ale tohle se mi nikdy nestalo. To je neuvěřitelný rozdíl! Mnohem menší kousek křene (ve srovnání s tím kupovaným se mi tenhle zdál jako jeho hubený, malý brácha), ale ostrý jak břitva. Běžně ho kupuji v městečku v obchodě nebo na trhu, protože mě se zatím nepodařilo ho vypěstovat a náš farmář ho taky neměl.

Že bio zelenina chutná jinak než konvenční, na to jsem zvyklá, i proto dávám přednost té bio. Ale že bude takový rozdíl mezi křenem z obchodu a bio křenem z bedýnky, to jsem nečekala.

Děda měl bio křen!

A tím se i vysvětlila má vzpomínka z dětství. Jako malá jsem pořád marodila. Angíny, dutiny, pořád něco. A často jsem byla u babičky, protože máma si nemohla věčně brát neschopenku. Jendou děda dělal ovar (fuuuuj, z toho se mi už tenkrát zvedal žaludek) a k tomu strouhal křen.

Není křen jako křen.

Měla jsem ucpaný noc, nemohla dýchat. Ptala jsem se dědy, co to má. “Pořádně se nadechni a čuchni si,” strčil mi pod nos misku s křenem. Já naiva se zhluboka nadechla a málem omdlela bolestí, která mi projela nosem až do čela. Měla jsem co dělat, abych našla dost kapesníků na to všechno, co se mi dralo z nosu a očí. Papírové jsme neměli a látkové kvůli mému smrkání sotva stíhali prát. Tehdy jsem se na dědu děsně zlobila,že mě tak napálil. Děda se smál a já soptila. Nebo spíš soplila. Křen jsem cítila až v hlavě. Bylo to účinnější než inhalace a horské sluníčko, které na mě aplikovala babička.

Celé ty roky si to pamatuji a vždycky to vyprávím holkám, když křen strouhám. Pokaždé k němu čicháme a nic zvláštního se neděje. Až dnes, po třiceti letech! Děda měl totiž křen od stejdy ze zahrady. Byl to poctivý čerstvý křen. Stejně jako ten můj bio z bedýnky.

Už tedy nebudu příště váhat a do křenu jdu zas. Ale až ho budu strouhat, nasadím brýle, nebudu olizovat kolíček a kapesník budu mít po ruce.

PS: Cítíš se v plavkách sebevědomě?

Pokud letos nechceš schovávat zadek pod ručník, pojď na to s námi jinak.
Chci lepší postavu!

Se změnou jídelníčku jsem se zbavila mnoha zdravotních potíží, se kterými si medicína nevěděla rady 30 let. Jídlo, vaření, psaní a šíření zdravého životního stylu se stalo mojí vášní. Je mi čím dál lépe a konečně mám své zdraví ve svých rukách. Celý příběh

2 lidi už poděkovali za článek. Oceňte práci autora také.

Buďte první, kdo napíše komentář

Vyzkoušejte také

Mango kulfi jinak (bez cukru a bez mléka)

Tenhle tradiční indický dezert je vlastně zmrzlina. Pokud máte rádi mango a toužíte po zmrzlině, pojďte si udělat zdravější verzi s námi. Exotické koření m...

Guacamole jinak

Tento slavnostní recept určitě neurazí nikoho. Není to recept na každý den, ale na letní pohoštění určitě ano.

Bezlepkové kuskusové gnocchi s krémem

Sametový jemný krém, který perfektně kontrastuje s křupavými gnocchi. Vše bez lepku, bez mléka či smetany, bez vajec a poměrně rychlé. Stačí vyzkoušet.

První pomoc při podvrtnutí kotníku

Špatný došlap následovaný ostrou bolestí a otokem kotníku. Jako první vás nejspíše napadne ledovat. Ledovat či neledovat? Pokud se stravujete podle princip...
klub
6

Myom – 2. část

V této části si rozebereme další možnosti podpůrných léčebných metod a jak postupovat, pokud má myom těhotná žena.

Bezlepkové meruňkové knedlíky s vanilkovým krémem

Knedlíky z vařeného obilí jsou výborné. S těstem se krásně pracuje, proto je u nás dělají děti. Na tuhle mňamku se každý rok těšíme a jakmile se objeví mer...