Zeleninový vývar je základní surovinou pro přípravu polévky. Využijeme jej i pro přípravu omáček, kaší, dušené zeleniny nebo pomazánek. Je to minerálová a vitamínová bomba. Při nemoci a oslabení, při kojení, po porodu a v rekonvalescenci jej můžeme popíjet i samotný místo čaje.

Ingredience
  • mořská řasa Kombu (cca 3 cm) – není nezbytná, ale je chytré ji používat
  • studená voda
  • natě ze zeleniny (tmavé vršky pórku, natě z kedluben, ředkviček, celeru, petržele, mrkve, stonky z kudrnky apod.)
  • vadnoucí zelenina, kterou už nechceme použít samotnou na jídlo (pozor ne plesnivá nebo nahnilá!)
  • odkrojky zeleniny (kořínky pórku, špičky a konečky mrkve apod.)
  • slupky a košťály ze zeleniny

Jak připravit vývar ze zeleniny

  1. Zeleninu omyjeme a vložíme do hrnce spolu s řasou.
  2. Zalijeme STUDENOU vodou, NESOLÍME!
  3. Vaříme asi 30 minut, ale lze i kratší dobu (na rychlou snídaňovou polévku stačí i 10 minut (počítáme od doby, kdy se voda začne vařit).
  4. Voda nemusí vřít, stačí, když nám probublává.
  5. Můžeme si připravit opravdu silný vývar na zahřátí či posílení organismu, vhodný zejména v zimě, ten pak vaříme hodinu.
  6. Okamžitě po vypnutí vývar scedíme a buď použijeme nebo vychladíme a uschováme v lednici.
  7. Vyvařená zelenina už neobsahuje nic užitečného, proto ji bez lítosti vyhodíme. Ponecháme si pouze uvařenou řasu, která stále ještě obsahuje vlákninu a cenné živiny. Můžeme ji nakrájet do polévky či vmíchat do salátu.

Praktické

  • Vývar, který vroucí nalijeme do sklenice, zatáhneme víčko a necháme vychladnout,  můžeme v ledničce skladovat několik dnů. Dokud krásně voní, můžeme jej používat.
  • Vývar nemrazíme. (Více v článku Mražená versus čerstvá zelenina)
  • Před použitím ohřejeme, čerstvou zeleninu (např. na polévku tak vhodíme do právě vroucího vývaru, který osolíme, když se začne vařit).
  • Zeleninu na vývar můžeme sbírat při přípravě předchozích jídel a skladovat ji v lednici neomytou, aby se nekazila.
  • Není potřeba shánět hromadu zeleniny, aby byl vývar kvalitní! Bohatě postačí zbytky, které vzniknou čištěním zeleniny na polévku či přílohu. Není ani potřeba mnoho druhů, ideálně je jedna kořenová, jedna kulatá a jedna listová zelenina.
  • NEVHODNÁ zelenina do vývaru je pouze slupka z cibule či česneku, protože při použití většího množství by byl vývar hořký, stejně jako při použití velkého množství slupek z daikonu. A pozor při použití červeného zelí, které vám celý vývar obarví namodro nebo červené řepy, která by ho obarvila na červeno.
  • Do vývaru nedáváme ani zeleninu, kterou standardně v naší kuchyni nepoužíváme. Jsou to rajčata, papriky, lilek a brambory. Tady ani slupky z nich.

Jaké slupky do vývaru? BIO nebo i konvenční?
Osobně proto dáváme přednost raději bio kvalitě. Ale když není, použijeme s klidným svědomím i natě a košťály z konvenční zeleniny. Držíme se toho, že je nám po vývaru lépe než před ním, že vypadá a voní dobře. Když máme něco ze zahrádky, nebo v bio kvalitě, nevyhodíme z toho nic, vše upotřebíme buď na jídlo nebo na vývar. Do vývaru používáme i natě od bylinek nebo divokou zeleninu (pampelišky, ptačinec, sedmikrásky…). Pokud jsme ale nuceni nakoupit zeleninu v supermarketu, vyhazujeme svrchní listy a do vývaru dáváme jenom košťály, nebo listy pod svrchními listy.

Obměna

  • Nemáme-li mořskou řasu kombu, můžeme použít jakoukoliv jinou. Měkké druhy se nám při delším vaření rozpadnou.

Hubneme do plavek online: Shoďte 5 kg za 14 dnů

Neuvěřitelných 92 komentářů. Jak to vidíte vy? Napište komentář.

  1. Musím říct, že vývar je pro mě téma, se kterým jsem se porovnávala snad nejdéle ze všech hlavních zásad Jiného jídla. Tedy – vývar, jak je zde předkládán, z odřezků – a nebojím se napsat odpadků (samozřejmě mimo ohnilé, napadené, viditelně špatné části všeho, to bych už označila odpadem na n-tou), tj. okrajových částí košťálů, oloupaných slupek v rúzné kvalitě dostupné zeleniny. Rozumově netrvalo nijak dlouho pochopit postulát, že pesticidy, rezidua hnojiv či zárodky plísní nejsou takovým ohrožením, jak to občas probleskne mainstreamem. Není ani těžké pochopit, že masový vývar (pokud též z morkových kostí) na tom bude – naprosto logicky – mnohonásobně hůř.
    Ale prolomit zvyk, naučené babičkou, dlužno říct, že naučené až po nástupu masového mechanizovaného zemědělství, že rychle rostoucí konec kořenové zeleniny má vysoké koncentrace toho horšího, co je součástí ošetření či hnojiva, totéž má konec u zelených výhonků (dokonce se tehdy udávalo cca 2-3cm délky), totéž bohužel slupka déle skladované kořenové, toto že je odpad nehodící se k žádné konzumaci… Co si pamatuju z malého dětství, tehdy se toto dávalo domácí zvěřině s tím, že to šlo proti doporučení veterinářů = i vetové zřejmě viděli dopad na prasečí, králičí a slepičí konzumenty, neb tito žijí kratší dobu a není takový problém jejich vnitřnosti zhlédnout a vidět… Byla to doba masového používání DDT, o kterém ještě v těsně postkomunistických učebnicích bylo jasně uvedeno, že z potravinového řetězce jej nedostaneme nejméně 100 let a proto opatření na alespoň částečnou redukci jeho kumulace v našem vlastním tuku byla i v trvajícím odkrajování zeleniny… Zkrátka trvalo mi to velmi dlouho a několikrát jsem udělala časovaný pokus – týden budu vařit vývary, 14 dní… Vařila jsem, chutnalo-nechutnalo, nebyl to pro mě velký rozdíl, protože bez zahrádky nemám tak dobrou, vitální zeleninu na zpracování nijak často. Vždy časový úkol skončil a já opět odřezky vyhazovala a vařila jen z čisté vody.
    Zahajuju další sběr, tedy systematický, už opět nějakou dobu vývary příležitostně vařím a snad to tentokrát pokořím.
    Nevěřila bych ale, jak hluboký vliv na mě má poučení kdysi zcela důvěryhodné osoby, která mi v klidu, opakovaně a zdůvodněně tato poučení vštěpovala.
    Dál vařím v době nemocí „dlouhé vývary“ masové, u nás býval tradičně slepičí, to ani měnit nehodlám, a snažím se tím si pomoct k přijetí odřezkového zeleninového – když může prospívat dlouhý vývar slepičí, odřezkový prospívá jistě o to víc, daň a úlitbu musíme přijmout u obojího. Tak snad konečně to bude natrvalo – doufám!

    • Tomu já úplně rozumím ? Kdybyste věděla, jak dlouho jsem se zbavovala mléka, kde se mělo za to, že mě drží při životě, když jsem si nedokázala nic jiného pořádně jíst… ono je to těžké, v mnohem je babičky skutečně pravdu. Ale mám pro vás řešení – vařte vývar z hezkých části zeleniny Teddy z kusů mrkve, kusů petržele, kusů pórku a pod. ? mě teda ranní miso polévka z vody dnes už ani nechutná. Tak až to překonáte, dejte určitě vědět.

      • No, to by mi šlo… resp. to mi jde dlouhodobě, malý zádrhel je cena – naše spotřeba zeleniny není malá a ještě na vývar, druhá věc je odpad, i odřezků odhodím denně poměrně dost ve dnech, kdy vařím. Ono totiž pod úhlem novějších poznatků, že totiž pokud je kořenová zelenina vystavena intenzivnímu hnojení či ošetření, má tyto látky uvnitř střední části kořene… krom starého a velmi silného programu „v hlavě“ není co řešit. Dnešní vývar se chladí na balkoně, vařívám silné, přesně na jednu 750ml sklenici (a případně při použití raději ředím koncentrát vodou než naopak), jen by to tak už mohlo zůstat nastálo. :-D

        • Zase usetrime za pecivo, maso, uzeniny, ml.vyrobky, sladkosti,.. ? Vypada to, ze to je na dobre ceste. Ja varim vyvaru tak 8 litru dvakrat, trikrat tydne ???

          • Mít ho kde skladovat, nedělám jinak (i když tolik bych ho nevyužila, nemůžu denně vařit, takže odpadá obědová polévka), takto s relativně malou lednicí počítám každou sklenici či nádobku. A nezdá se to, v něčem se pickluje, skleničky se sladem a misem, marmelády bez cukru… Vzhledem k tomu, že stále část rodiny jí klasicky a cpe tam jogurty a spol., jsem za koncentrovaný vývar vděčná, zkrátka se naředí a je to.

            • Já ho ani nedávám do ledničky, protože by mi taky zabral všechno místo. Mám ho ve špajzu na zemi. Není tam jako v lednici, ale je tam o stupeň dva méně než v kuchyni.

  2. Ahoj, už déle přemýšlím o tom, proč v naší očistné kuchyni (nebo i jindy?) nepoužíváme rajčata, papriku, lilek a brambory? Děkuji! iva

  3. Ahoj, chci se zeptat, jestli je možné vychladlý vývar dát zamrazit, nechce se mi ho vařit obden. Děkuji. Zuzana

    • Zuzko, mražené potraviny nejsou vhodné jako výživa. Vývar můžete skladovat v lednici dva tři dny úplně bez problémů v zavřené sklenici.

      • Dobrý den,
        teprve začínám… Chtěla jsem se zeptat ohledně zmražených potravin. Možná to tu je v nějakém článku, ale ještě jsem na něj nenarazila… ale jak je to s mraženými potravinami? Proč nejsou vhodné? Zajímá mě to, protože třena v létě sbírám borůvky, maliny atd. a abych je měla i v zimě, dám je do mrazáku. Vím, že to s vývarem nesouvisí, ale i tak děkuju za odpověď.

        • Vítejte, Míšo, dotazy pište ideálně do klubácké poradny, protože tu sleduji bedlivě, komentář pod receptem by mi mohl snadno uniknout, link https://www.jimejinak.cz/poradna-klubu/ Mrazeni u nekterych pokrmu znehodnoti ziviny, jindy se pokrm stane nestravitelny, obecne hlavně nevyhuje energie, kterou mrazenim pokrm ziska, proto se snazime nemrazit ve velkem a kdyz uz, tak ciste produkty kvuli navazani skodlivin na vlakninu apod.

    • Určitě, wakame se do vývaru také hodí. Hodí se tam jakákoliv řasa, ale ty drobnější už ve vývaru nenajdete a zbytečně se vyhodí.

  4. Jsem v zahranici a bohuzel tady nesezenu petrzel :( je mozne ji nahradit necim jinym napr Pastinak? Dekuji za odpoved.

    • Jasně, do vývaru můžete dát jakoukoliv zeleninu. Do bílé omáčky místo petržele ranné zelí nebo pastińák.

  5. máte někdo zkušenosti s vermikompostováním? Docela mě láká to vyzkoušet, bioodpadu je u nás co vaříme jinak zpousta. Ale je to hlavně vyvařená zelenina z vývaru, to znamená, že do toho kompostu to bude dost vlhké, tak nevím, jestli to pak nebude moc tlít a tím pádem zapáchat. Jaké máte zkušenosti, díky

    • My máme na zahradě kompost zcela klasický a je to přesně tenhle typ odpadu, co ta končí nejvíc. Tleje to dost, smrdí to jen, když to začneme přehazovat. Ale ideální to není, kompostování je další záležitost, kterou chci víc prozkoumat.

      • Do kompostu vařené potraviny nepatří, když tak v minimálním množství a přihodit hned slámu apod. Vařené zbytky podléhají plísním.
        Doporučuji knihu Kompostování a péče o půdu od Miroslava Kaliny (Grada). Taky si ji chci co nevidět objednat.

          • Já zatím na kompost a zatím to neva :-) Třeba z toho nebude super kompost na zahradu, ale pořád mi to přijde přirozenější vrátit do přírody než hodit do popelnice. A žížal tu mám hodně, zdá se, že jim to nevadí :-)

            • Na zahradě bych totaky tolik neřešila, taky jsme tam dávali všechno přírodní a vždycky to nějak dopadlo. Ale teď jsme v bytě, a tady jsou trošku jiné podmínky.

    • Moc se mi libi vase stranky! Dekujeme!
      Jak je to s domacim kvaskovym celozitnym chlebem? Ja ho miluju,ale o zitne mouce jsem tu nic zatim nenalezla. A co spalda? Taky by nemusela byt spatna. Mate prosim nejaky seznam vhodnych potravin?
      Mkc diky za odpoved a omluva za diakritiku Eva

  6. Dobrý den, měla bych dotaz ohledně čerstvosti zeleniny. Jak je to s mraženou zeleninou? V zimním období, kdy se většina zeleniny dováží, př. třeba brokolice, není lepší koupit mraženou ? Jaký je tedy rozdíl mezi mraženou a normální zeleninou? Díky moc :)

    • V zimním období je ideální jíst zeleninu, která nezmrzne nebo se nechá skladovat, jako mrkev, cibulí, zelí, kapustu, pórek….
      Mraženou zeleninu nemůžeme doporučit, je v ní zabudována energie chladu i když ji uvaříte. V zimě potřebujeme zahřívat, proto mraženou zeleninu nepoužíváme.

  7. Má otázku, mohu do vývaru přidat koření. bobkový list, nové koření atd. Má to nějaký vliv? S tím, že bych část chtěla mít v lednici na další den. Díky

    • Můžete do vývaru přidat i různé bylinky, koření, bude to mít výraznější chuť. Vývar, který hned po dovaření slijete můžete skladovat v lednici 2-3 dny.

      • Píšete, že vývar mohu skladovat až 3 dny. Tepelně upravenou zeleninu je však potřeba zkonzumovat dříve než vystydne. Co má tedy vliv na rozdílnou trvanlivost?

        • Zeleninu doporučujeme zkonzumovat do 2 hodin, protože se pak stává kyselinotvorná. Vývar samozřejmě začne být také kyselinotvorný, máme to vyzkoušené, dělaly jsem pokus a měřily to a každý den byl o kus horší. Ale u vývaru nám nejde o zásadotvornost, ale o minerály, které jsou v něm obsažené. Tím že se použije třeba na polévku, kam se přidá čerstvá zelenina se jeho kyselinotvornost se vyrovná.

  8. Zeleninový vývar jsem se naučila vařit cca před 5 lety a můžu říct, že je u nás základním kamenem při vaření oběda…jednak pro samotné polévky, ale používám jej i do omáček, k dušení zeleniny a v podstatě všude místo vody…znamená to, že spotřebuju všechnu zeleninu, kterou mám k dispozici, při vaření mám minimální odpad šlupek atd…i když se někdy při vaření „odkláním“ od JJ, tak vývar je jakou si „drogou“, kterou si prostě nemůžu odpustit…

        • když je sezóna a vím, že je zelenina čerstvá, tak semínka dávám – jsou prý extra bohaté na zinek. Pokud je zelenina skladovaná, někdy taky vyvařím, ale počítám s tím, že někdy je pak vývar extra-hořký a dá se tak akorát vylít.

        • ano, do vývaru dávám všechno. Manžel si ze mě utahuje, že mu nedovolím vyhodit ani slupky od cibule, natož pak odkrojky…. ale už si zvykl a sám sbírá vše, co pak tvoří základ našim vývarům….jde o zvyk. Automaticky už vyndaváme krabičku kdykoli připravujeme zeleninu a do ní schováváme „odpad“ na večerní vaření vývaru na ranní polévku :-)

  9. Mohu se zeptat, zda vývar můžu použít pro vaření zeleniny na první zeleninové příkrmy pro miminko?

  10. Mám „kacířskou“ otázku, ale nedá mě to :-)
    Nikde jsem se ještě nedočetl proč se nepoužívá masový vývar ?

      • prosím upřesnit data :-) Maso se nejí protože je „problém“ s jeho trávením ? Ale to snad o vývaru neplatí ?

        • Petře maso jíst můžete, ale ne z velkochovu a ne každý den. Sám časem uvidíte, zda si ho ponecháte. Ryby asi 1-2x týdně jsou nejlepší volba.

          • Děkuji – ale o maso mě nejde, to mám už výrazně omezené protože vím že to není dobré pro naše trávení a hájit ho nehodlám.
            Zajímá mne masový vývar tam potíž s dlouhým, zatěžujícím a nedokonalým trávením masa snad není ? Jak je to tedy v MB s masovým vývarem ?

    • slyšela jsem jedno vysvětlení, ale jelikož mě to „netrápí“, nepátrala jsem po důkazech… a sice, že takový ty největší škodliviny, léky, ATB který zvířata dostávají, aby „prospívaly“ a bez problémů přibíraly, se ukládají spíše do hlubších vrstev – tedy do kostí. Prostě to, co jejich těla nedokáží hned vyloučit (protože je toho tolik, že to prostě nestíhají). A vyvařením kostí dostaneme z (průmyslově chovaných) zvířat právě i pěknou dávku těchto „výživových doplňků“, ze kterých nám rozhodně žádné neprospívají

  11. dobrý den s tím vývarem pořád nějak tápu. Na některých stránkách makrobiotiky se píše že zelenina je po asi 20 minutách mrtvá nebo kyselá.Jak je možné že vývar schovám na druhý den a znovu vařím ,není tento také již k nepoužití? Jana

    • Zelenina není po 20 minutých mrtvá, jen přijde o většinu vitamínů. Kyselinotvorná je až po 2 hodinách od uvaření a vystydnutí. O vitamíny nám ale ve vývaru nejde, jde nám hlavně o minerály a ty se varem nezničí. Když pečlivě scedíte zeleninu a schováte si jen vývar, tak vám 2-3 dny v ledničce vydrží. Měřením mám vyzkoušené, že je každý den trochu víc kyselinotvorný, ale pořád obsahuje důležité minerály. Navíc do vývaru při vaření přidáváte čerstvou zeleninu, takže se to srovná.

        • My jsme to tenkrát měřily papírky, kde byla stupnice pH. Ale už to neměříme, víme, že čerstvě upravená zelenina je hlavní zdroj zásadotvornosti a tou se ládujeme, co to jde :-)

        • A navíc některé věci se nedají řešit přímo měřením jídla samotného, jde hlavně o to, jaké reakce to vyvolá v těle. Dnes už to u mnohých jídel snadno poznáme, protože nás po nich třeba pálí žáha. Ale zpočátku jsme sáhly po literatuře a využily toho, že už se tím zabývalo mnoho vědátorů před námi :-)

  12. Ahoj, před dvěma dny jsem objevila Vaše stránky a nadchla se :) Dnes jsme si udělali se synem zel. vývar a přestože jsem neměla řasy byl naprosto úžasný. Syn si 3x přidal :) Tak jdu vařit další :)

  13. rada bych se zeptala, proc se nedoporucuji rajcata, lilek a papriky? nejsou vhodne na vyvar, nebo se jich vyvarovat vzdy?

  14. Jéé tolik ohlasů. Děkuju. Já si to stejně dělám dál po svém, většinou stejně vařím osamotě… :)

  15. Zeleninu by mi taky bylo líto vyhodit, právě proto ze zeleniny vývar nedělám. Je to i zbytečné, přece je daleko lepší dát zeleninu do horké vody a pak ji sníst než ji dát do studené, vyhodit ji a vypít (sníst) vývar. Odkrojků a zbytků mi líto není :-) Zeleninu se snažím používat co nejlepší, ale bio většinou není. Je od farmářů, z trhu, od známých, ale i z běžné obchodní sítě, protože přece jen spotřeba je hodně velká. Škodliviny tam určitě jsou, ale zcela jistě jich není tolik jako v mase, salámech, mléku… Navíc já mám pořád v hlavě poučku z nějakého kurzu nebo knížky – nejvíc sníme obilovin, proto je třeba si hlídat především kvalitu obilovin. U nich není ani velký rozdíl v ceně, což vyhovuje mé šetrné povaze :-) Zeleninu z vývaru vyhazovat nemusíte, pokud je vám líto vlákniny. Vše cenné (hlavně minerály) je ale vyvařeno do vývaru. Vychází mi z toho, že by se zelenina z vývaru musela sníst ještě nad rámec té čerstvě uvařené zeleniny, ale té my sníme tolik, že na tuhle z vývaru (jen kvůli vláknině) není místo. A co se týče bakterií – přílišná čistota je příčinou mnoha alergií :-) A bakterie z půdy obsahují mj. i pro nás cenný vitamín B12. Takže ne že bych házela do hrnce slupky s hromadou hlíny, ale kartáčkem ji vydrbu a hotovo. Kořenovou zeleninu teď ani neloupu, kromě celeru. Později, v zimě už ano. Přiznám se ale, že mně je často „vědecké“ vysvětlení úplně šumafuk. Jeden vědec řekne tohle, druhý něco dalšího. Čtyřicet let jsem věřila vědcům, kteří hlásají, že mléko a mléčné výrobky jsou nezbytné kvůli přísunu vápníku. Že cukr není droga. Že s alergií se bez léků a vakcín nedá nic dělat. Že k tomu, abych zhubla, musím omezit přísun jídla a pořádně se hýbat. Že celozrnné pečivo je zdravé. Že ten žlučník bude muset jednou ven. Takže – přečtu leccos, leccos vezmu za vlastní, ostatní vypustím. A v případě vývaru jsem vzala za vlastní, že přináší víc pozitiv než negativ :-)

  16. Tak mám po roce vaření vývaru dotaz. Můj muž i jeden náš blízký rodinný přítel se podivují nad tím, že vyhazuju zeleninu z vývaru. Já jim říkám, že tam není už nic dobrého, ale oni mě vždy usadí tím, že tam je vláknina a že je to prostě plýtvání. A já fakt nevím co jim na to říct… když dávám vařit ze slupek a odkrojků, tak argumentují, že tam se právě drží nejvíc škodlivin, že oni slupky vyhazují zvláště u kořenové zeleniny, protože v půdě je spousta bakterií, které můžou způs. paseku. Přiznám se, že to tak cítím podobně i když zeleninu pečlivě drhnu a čistím… existuje teda nějaké vědecké vysvětlení proč zeleninu z vývaru vyhazovat?

    • já myslím, že jíme-li víceméně MB, pak máme vlákniny až až. Proč do sebe strkat něco, co bez užitku a naprosto celé musí zas vylézt ven. Na kurzu o kvásk.chlebu nám doporučili doma mletou mouku prosít, abychom se zbavili velkých otrub – sice taky vláknina – ale význam pro naše tělo max. tak jako piliny – akorát se tam někde zaseknou a když ne – vylezou bez jakéhokoli užitku ven. Řekla bych, že naše těla mají spoustu práce s trávením jídla, s prací, kterou ho zaměstnáváme, s regenerací, s emocema, pohybem… proč ho zatěžovat ještě cíleně něčím, co mu nic nepřinese.

    • Přesně jak píše zzznov, je to jen něco, co nami projde a musíme to vyloučit (bez jakéhokoli přínosu či užitku). A navíc se říká, nevím zda je to pravda ve 100%, že těsně pod slupkou jsou dulezité živiny, o ktere se vyhozením připravujeme. A ňejake ty bakterie z pudy by nám ublížit tolik nemely, naopak si myslím, že nám můžou imunitě prospět a posílit ji (tedy kupujeme-li zeleninu z ověřených zdrojů nebo máme-li z vlastní zahrádky:-) já zeleninu většinou ani neloupu a zuzitkuji ji celou i se slupkou, Takže do vývaru jdou pouze odkrojky, ruzné natě a oschlé nebo uvadlé kousky.
      Chci se tu taky na něco zeptat: jak je to s tou oloupanou cibulí? Co z těch slupek můžu dat do vývaru a co nikoli? Já všechny slupky z cibule dosud vyhazovala, ty svrchní sušší slupky jsou pak navíc někdy špinavé od hlíny apod. Jak s cibuli nakládate? Dik za rady :)

      • Já bych se trochu hlíny také nebála, je v ní i B12 a když vývar pak sléváte, tak vám stejně pár zrnek hlíny zůstane dole, tu pak vyliji.
        U cibule dávám to do vývaru špičky, když je mladá a hezká, tak ne tu první slupku, ale tu další klidně přidám. Na velký hrnec dávám max. dvě slupky z cibule a nikdy to nebylo hořké.

    • Co jsem se dočetla já, tak pokud máme zeleninu Bio, jen ji omyjeme pod tekoucí studenou vodou a očistíme kartáčkem, příp. oškrabeme. Pokud máme zeleninu konvenční, tak ji nejen omýváme, ale např. kořen. zeleninu oloupeme a slupky vyhazujeme. Zelenina z vývaru sice v sobě již nemá žádné hodnotné látky, ale jako surovina spolu s čerstvou zeleninou, obilovinou, příp. luštěninou aj. do
      do karbenátek poslouží výborně.

    • Protože už neobsahuje nic, co by tělo zužitkovalo. A vlákniny máme pokud jíte jinak opravdu dost. Jinak si myslím, že existuje zbytečná panika z hlíny. Není na ní nic špatného, bakterie žijí všude a horký var a naše silné kyseliny v žaludku si s tím poradí. Je fakt, že zelenina z obchodu obsahuje nejvíc škodlivin právě ve slupce. Proto je lepší slupky, nebo vnější listy (zelí, květák, kapusta…) vyhodit a vývar vařit z odkrojků a a horších částí zeleniny.

  17. Ráda bych se taky zeptala na ten vývar z odřezků. Můj muž, (který se hodně v přírodě, bylinkách, jídle, pěstování věcí a vůbec prostě vyzná) mě zrazoval od používání odřezků a tvrdil, že se tam koncentruje do šlupek právě to negativní ze zeleniny, co by pak šlo do těla. Chemie a tak. Je pravda, že používáme často i normální zeleninu z obchodu a ne vždy se dostane vše bio či aspoň od farmářů. Co si o tom myslíte? Děláte to kvůli šetření, aby se nevyhazovalo, nebo má používání odřezků i jiný význam? Děkuju za názor.

    • Není to tak, že by odřezky měly nejvíc nějakých látek, spíše se snažíme upotřebit i to, co bychom jinak vyhodily. A s těmi škodlivinami ve slupkách je to pravda, navíc většina zeleniny je stříkaná. Pokud mám biozeleninu, nebo zeleninu ze zahrádky upotřebím vše, pokud je z obchodu, vyhazuji svrchní listy a vývar dělám jen ze zbytku a košťálu. Ale obsah chemikálií, které by tam mohly být je nesrovnatelný třeba s uzeninami. Úplně nejlepší vývary jsou i z divoké zeleniny, tam najdete mraky minerálů.

  18. Dobry den, tak jsem konecne taky konecne narazila na vase stranky ;-) mam otazku k zeleninovemu vyvaru….predpokladam, ze ho mohu udelat normalne ze zeleniny a ne z odrezku? Jde mi o to, jestli prave ty odrezky, nate, maji vice hodnotnych latek, o ktere ve vyvaru jde. Mame 10m holcicku, ktera krom jogurtu a mlecne ryzove kase toho moc nesni :-(, zkousela jsem zeleninu varenou, dusenou, ve vyvaru, i masovem, na masle orestovanou, cervenou cocku a i kdyz mela slaby tyden, kdy to jedla, tak ted NIC. Takze v tydnu vyrazim do mesta na nakup a zacnem jinak :-) krom toho Makra, nemate tip, kde v Praze (8,9) kvalitne nakoupit? Dekuji

    • Vývar můžete dělat klidně i se zeleniny, jen ta zelenina po vyvaření již není k použití a je jí škoda a odřezky stejně vyhodíte. Navíc by se ideálně měla jíst celá rostlina a takhle se do vývaru dostane i to, co by se normálně nejedlo a vyhodilo.
      Holčička je ještě kojená? Jogurt a mléčná rýžová kaše ji opravdu nedají dobrý základ zdraví, spíše naopak. Jestli ji kojíte vystačíte si s příkrmy jen obiloviny a zeleniny a pokud ne, tak přidat červenou čočku a adzuki. Kupte si knížku Radost ze zdravých dětí, tam najdete vše i recepty.

  19. Dobrý den, chtěl bych se zeptat. Je mi líto vyvařenou zeleninu vyhodit. Dá se z ní udělat nějaký jiný pokrm…třeba nějaký zeleninový krém. Také by mě zajímalo pokud dělám třeba dušenou mrkev ktrou vařím chvilku nebo do vývaru a vařim jí dlouho jaký je v tom rozdíl a co ta zelenina všechno ztratí? Podle mě už to nemá žádné vytamíty tak jao tak.

    • Jestli se ptáte na vařenou zeleninu z vývaru, tak tu určitě vyhoďte. Po tak dlouhém vaření už neobsahuje nic, co by vám bylo prospěšné. Zbylá voda – vývar je naopak plná minerálů, o vitamíny tady nejde. Já vařím vývar jen s odřezků a košťálů, natí, vrchních slupek ze zeleniny, které bych stejně nekonzumovala a vyhodila, tak mi to vyhodit fakt líto není. Krátce vařená, nebo podušená zelenina moc vitamínů neztratí, naopak dlouze vařená (vývar) jich většinu ztratí, ale jak už jsem psala, tady nám nejde o vitamíny, ale o minerály. Když si pak uděláte polévku z vývaru a v něm uvaříte krátce jinou zeleninu, je polévka plná jak minerálů, tak i vitamínů.

  20. Dobry den,

    jak se zbavit hliny z vyvaru? kdyz vyvarim zbytky, zakonite se ji tam dost dostane, jakkoli se snazim zbytky maximalne umyt.

    • Zdravím Helenku jmenovkyni :-). Je to jednoduché, vývar nechte vychladnou a pak ho opatrně přelijte do jiné nádoby. Hlína se usadí vespodu a tak poslední půl deci i s hlínou prostě vyhodím. Vždy tam je pár zrníček, pokud to člověk nevaří z oloupané zeleniny, ale to pak přichází o hodně minerálních látek, které jsou obsaženy právě ve slupce.

  21. Dobry den,
    Zajímalo by mě, jak je to se zásaditosti vývaru, kdyz se tepelně upravena zelenina doporučuje zkonzumovat do 3 hodin, jelikož se potom stává kyselinotvornou. Proc se tedy muže vývar skladovat?
    Děkuji za odpověď.
    Jinak musím velice pochválit vaše stránky – hlavne obsah, ale i jejich přehlednost, grafiku a hezke fotky uvarenych jídel… Jen tak dál:)

    • Vývar je ideální čerstvý. Pokud vývar skladujete, neobsahuje už žádnou zeleninu, která by ho činila kyselinotvorným. Je to jen voda, ve které je rozpuštěno spousty minerálů.

  22. Když se vývar dovaří a část mi zůstane, kterou chci uschovat pro další použití, jak s ním správně zacházet ? Naliji jej do sklenice a nechám vychladnout, zavřu a následně uložím do lednice? Nebo používáte jiný postup ?

    • Přesně tak, vývar si většinou vařím na dva dny dopředu, takže hned přecedit zeleninu, nalít do sklenice, nebo do jiné nádoby, vychladit a dát do lednice.

  23. Dobrý den, jsem unesená z vašich stránek a mám obrovskou chuť se do všeho pustit. Už dříve jsme se synem (20 měs.) zařadili zdravé potraviny (cizrna, kus kus, jáhly, polenta…). Celkově ale pořád tápu. Chtěla bych vás poprosit o seznam surovin, co nakoupit, abych mohla vařit podle vás :) A o info, jestli máte zkušenost s nakupováním zdavé výživy na internetu. Moc děkuji a přeji krásný den.

    • Seznam máme v plánu vytvořit, ale jsme matky s malými dětmi, tak času je opravdu na všechny naše plány málo. Pokud budete mít doma základní obiloviny – rýži, jáhly, polentu, kroupy, kuskus, bulgur, bezpluchý oves, kukuřičné a rýžové těstoviny, nějaké luštěniny – cizrnu, adzuki, červenou čočku, pár druhů fazolí, semínko slunečnicové, lněné, sezamové, kvalitní sezamový a slunečnicový olej, sladěnku, tempeh, tofu, sojanézu, mořské řasy, kvalitní mořskou sůl, agar-agar, pohankovou a třeba ječnou mouku, mandle, hrozinky a sezónní zeleninu, v podstatě s tím uvaříte skoro všechno, nebo něco něčím nahradíte.
      Jelikož jsme z Prahy, máme tu docela slušný výběr prodejen zdravé výživy, ale my už většinou nakupujeme ve velkém po 5kg balení buď v Makru, nebo přímo od výrobce. Z internetovým nákupem proto zkušenost nemáme, ale má ji velmi dobrou několik našich účastnic kurzu, které žijí mimo větší města.

  24. Dobrý den, nejsem si jistá s tou řasou kombu. Na stránkách vegetariánské společnosti jsem totiž našla informaci, že by se jí mělo jíst jen velmi malé množství (0,3g za týden). Jak to tedy je? Odkaz: http://www.vegspol.cz/showpage.php?name=vorsilka_plantbased

    • Kombu je velmi vydatná, silná a také tvrdá, musí se dlouho vařit, proto je vhodná do vývarů. Obsahuje mnoho dobrých minerálních látek, vlákninu a je pro naše tělo velmi vhodná až léčivá. Mořské řasy jsou všeobecně velmi jinové, mají tedy schopnost nás uvolnit a ochladit. Mnohem víc jin jsou ale ořechy, ovoce, mléčné výrobky, tuky a všechny léky. Proto se řas dává do jídla trochu, stejně jako se trochu dávají ořechy, ovocem a tukem se šetří a mléko a léky se raději nekonzumují. Je to velmi zjednodušené, ale zhruba tak pro Vaši představu. Myslím, že obava je zbytečná, pokud se denně necpete hrstí řas :-) Pokud chcete mít klid, dodržujte uvedenou gramáž, tím také nic nezkazíte. Řas je mnoho druhů, tak je střídejte.

  25. Dobrý den,
    ráda bych se zeptala na mořskou řasu Kombu, četla jsem, že jí používáme i při vaření rýže či jiných luštěnin a chtěla jsem se zepat jak na to. Zda se po dovaření rýže vyhodí nebo jí můžu použít ještě příště a zase jí přidat k rýži. Také jsem se chtěla zeptat jak velký kus mám použít. Koukala jsem ve zdravé výživě, že mají i jiné druhy řas.
    Děkuji moc za odpověď a za stránky, jsou mi velkým vodítkem a rádcem. Mějte hezký do Nového roku. Renata

    • Ideální je řasu před tím namočit, dostanete tak z ní větší užitek. Když nestíháte, nevadí, hoďte ji tam suchou :-) Každopádně je škoda ji vyhazovat, je pořád velmi cenná a také není levná, takže vyndat a dát do jídla (kombu je potřeba nakrájet na nudličky či čtverečky, jde to krásně, po uvaření je měkkoučká). Do dalšího vaření je lepší použít novou a tuhle uvařenou přidat do polévky, omáčky či salátu nebo ji jen tak dát navrch nějaké obiloviny či luštěniny. Můžete ji po uvaření z vývaru také vyndat a skladovat v lednici do druhého dne. Děkujeme za pochvalu :-)

  26. Zobrazit všech 92 komentářů

Komentujte
Vaše jméno

Jméno uložíme a zobrazíme, váš e-mail nezveřejníme. Zásady ochrany údajů.

Předchozí článekRegenerace jater a žlučníku
Další článekRegenerace srdce a tenkého střeva