Dlužím vám informaci o vývoji mého půstu před oficiálním začátkem Jarní očisty. Věděla jsem z minula, že jakmile se kurz spustí, už nebudu mít moc času na sebe. A protože jsem nechtěla jaro prošvihnout, začala jsem 14 dní před jeho vypuknutím. Postění, cvičení, úklid, všechno to nese skvělé výsledky. Mám rozjásané jaro.

Jak jsem jedla

Využila jsem nepřítomnost rodiny do poslední vteřiny, jak už jsem nadšeně psala před pár dny, a nasadila si postní stravu složenou jen z vařené rýže a napařené zeleniny. Tedy doplnila jsem zelenými natěmi na posypku a kvašenou zeleninou. Jedla jsem jednou až dvakrát denně, během úplňku jsem nejedla vůbec. Báječná lehkost, bystřejší mozek, vyčištěná pleť a 3 zimní kila dole na sebe nenechali čekat. Úžasných 10 dní na tomto jídelníčku se proměnilo v jednu velkou očistu po všech stránkách.

Už jsem si říkala, že snad ani nebudu nikdy chtít jíst nic jiného! Ale přeci jen s návratem rodiny a běžných aktivit se dostavily chutě na naše zdravé dobroty. Ráda své rodině vaříma  a ráda to s nimi jím. Ten desátý den už jsem se i mooooc těšila na ranní miso polévku. Taky jsem hodně pracovala na našich stránkách a receptech do Jarní očisty, takže se mi při pohledu na ty naše laskominy sbíhaly sliny jak mlsnému kocourovi. Řekla jsem si, že 10 dní je dost a vrátila se s rodinou k našemu běžnému jídelníčku.

Trénovala jsem úkoly pro pokročilé

Aby se nám zkušení strávníci, co už maso, mléko atd. nejí,  v kurzu Jarní očista nenudili a dál se rozvíjeli, přidali jsme do progarmu extra úkoly právě pro ně. Takže kdo už má stravu v malíčku, přidává fyzické cvičení, další formy čištění a práci na sobě. Poctivě jsem trénovala všechny úkoly, které dostávají v Očistě pokročilí. Mohli jste mě tak třeba potkat v lese, jak se chechtám na celé kolo. Nevěřila jsem tomu, že se sama rozesměju a taky jsem byla překvapená, ja je to fyzicky náročné! Z lesa se do daleka ozývaly mé operní árie. Ráno jsem běhala po zahradě bosa ve sněhu cestou na kompost. Večer jsem stála nahá u krbu a krtáčovala se od hlavy po paty s nohama ve škopku se zázvorovou vodou. Zkrátka všechno, co vám radíme v Očistě jsem vyzkoušela a ověřila opět na vlastní kůži.

Plním si předsevzetí

Jak už jsem psala v první článku a mém půstu, mám díky našemu životnímu stylu a malým dětem zatím velmi málo času na sebe. Ale dala jsem si za cíl na tom na jaře intenzivně zapracvoat a daří se!

Začala jsem chodit na zumbu a potkala úžasné ženy vegetariánky, jejichž děti jsou taky vegetariáni. Už mám slíbený rozhovor. Ony mají tolik energie a slečna dcera, která chodí s námi na hodiny má vlasy, to budete koukat! Mimochodem, maminka dělá parkour!

Obzvlášť pyšná jsem, že jsem si došla na kosmetiku. Za posledních 6 let jsem byla jednou a je to už hooodně dávno. Jak se mi změnou jídla tak moc zlepšila pleť, přestala jsem být nucena někam kvůli tomu stále chodit. Ale pleť dokonalou zdaleka ještě nemám, pořád se ještě má co čistit, takže nějakou tu péči a relaxaci by si zasloužila. Konečně jsem se tedy v rámci svých předsevzetích dokopala najít kosmetičku a objednat se. Bylo to báječné setkání. Kosmetička je úžasná ženská s elanáme a optimismem navzdory tomu, že se musí o děti a finance postarat sama. Má to víc než komplikované, ale srší z ní taková energie a pohoda! Navíc mi dala báječné kontakty na další rodiny, které učí doma, takže se naše parta možná rozroste o další spolužáky. Bylo to takové osudové setkání. Zřejmě vůbec nešlo o moji pleť 🙂

Úklid

Při uklízení v pracovně jsem vyházela obrovskou stěhovací krabici dokladů a starých smluv z let 2008 – 2012. Jaká úleva! Hodně jsem toho uklidila při vánočním půstu, vlastně já uklízím celkem průběžně celý rok, protože  náš domeček je malinký a nemáme tu skříně, takže se musí udržovat určité množství věcí a víc se jich nevejde. Ale stejně se ještě najdou věci nastrkané po krabicích od stěhování, na které doposud nedošlo. Z radosti, jak se to vyvíjí, jsem si proces fotila. Můžete porovnat sami, jak vypadal můj pracovní stůl před a po 🙂pracovna před

Ne náhodou jsem mezi všemi těmi lejstry našla staré materiály, kde jsem si psala, jak by měl v ideálním případě vypadat můj život. Takéseznamy, kde jsme si s manželem psali, co bychom chtěli v dalším roce zažít a udělat. Každý rok si píšeme takové shrnutí roku předchozího a plánujeme rok další. Když jsem četla několik let staré plány, musela jsem se smát. Neuvěřitelné! Jakou podobu na sebe vzaly naše nápady a nejasné představy! Něco jsme psali, něco kreslili, něco jsou koláže. Ale jak se to vyplnilo! Shodou okolností jsem v té době zrovna dopsala právě tyto úkoly pro pokročilé do Očisty. Důkaz toho, jak se vyplatí na těchto věcech pracovat, přemýšlet o nich a tvořit je. Tvořit si svůj život podle svých představ nezávisle na okolí. Funguje to dokonale.

Vyklidila jsem pokojík pro hosty, který funguje jako sklad obilí a zeleniny a věcí, ze kterých holky vyrostly.Vynesla jsem odtamtud 3 krabice oblečení, hraček a botiček, které obratem putovaly do kojeneckého ústavu a azylového domu. Až mě při začátku kurzu mrzelo, že jsem si doma nic nenechala do krásně fungující rubriky Dar za dar a že si ani nebudu moci nic “vyměňovat” s ostatními, protože už jsem všechno zase rozdala.pracovna po

Jak to bylo s botama

Koukala jsem holkám při úklidu do šatníku a botníku a říkala si, že budu muset Markétce dokoupit něco na sebe a oběma holkám boty. Bydlíme v lese, jsme hodně venku a pořád někde namočené a zabahněné, takže boty potřebujeme ideálně nějaké goretexové nepromokavé. Stojí dost peněz, odkládala jsem to na další sezónu. Ale chladno, mokro, dokonce sníh byly v té době pořád, tak jsem si připsala boty na nákupní seznam pro nejbližší cestu do města. No a jak to krásně funguje. Viděla jsem v sekci Dar za dar v nabídce malé skvělé voděodolné boty na Káju. Dávala je tam Monika, kterou znám, tak jsem si troufla se zeptat, zda jsou ještě volné. Ale byly už darované. Den na to jsme vyrazili na výlet a já vzala kamarádku Vlastu (80 let) do obchodu, že jí pomůžu koupit džíny. Majitelka byla úžasná, krásně se o nás starala a když viděla, že koukám po botkách AlpinePro, tak řekla: “Helejte, já tenhle sortiment ruším, dám vám je za pár stovek.” Jak řekla, tak udělala, nové boty po dvou, třech, čtyřech a pěti stovkách jsme si odnesli z obchodu celá rodina. Navrch jsem dostala super nákrčník zdarma. Funguje to! Jásala jsem. Poslala jsem do světa naše věci a přišly nové odjinud. Aby toho nebylo málo, tak naše kamarádka Šárka vyřadila obří tašku oblečení po své dceři a věnovala nám ji, takže i Markétky šatník se skvěle obnoví. Šárko díky!

Jak to bylo s robotem

Během vyklízení pracovny jsem vynesla na světlo také starý kuchyňský robot, který jsem dostala před 16 lety. Už má za sebou pár oprav a byl dobrý leda na krouhání zeleniny, když jsem nakládala kvašenou. Jenže dosloužil. Neměla jsem se k tomu vybrat nový, ale nemám na čem strouhat zelí. Otevřela jsem internet a začala bádat. Jejda, tolik druhů, tolik možností, ty ceny…nevěděla jsem si rady a šla raději odpovídat na vaše dotazy. V Očistě pak jiná známá, Slávka, nabídla starý robot s tím, že je dobrý leda tak na krouhání zeleniny…no co myslíte, už je na cestě ke mě 🙂 A taky vím, kam ho pošlu dál, až si jednou vyberu a pořídím nový.

Knížka

Začala jsem číst jinou knížku než jen knihy odborné a do školy. Pustila jsem se do knihy od Duška a zjistila, že mi opět mluví z duše. Jak já ráda čtu. Jedním z mých úkolů bylo začít víc číst. Moc mi to chybí. Teď ji mám u krbu a před spaním se tam nahřívám a čtu si, abych vypnula mozek od přemýšlení a dobře usnula.

Malovánímalování

Na seznámu svých závazků mám také malování. Jako dítě jsem dokázala trávit hodiny krslením, malováním, modelováním, vystřihování, …jenže teď nemám ani ty hodiny, ani tu zručnost. Už léta toužím jít na kurz malování. Jenže nejsem schopná si sednout k počítači, něco najít, sehnat hlídání a odjet. Ale znovu jsem si to dala do plánu a kurz přišel za mnou. Do Sázavy přijel učitel, rozdal stojany, štěstce a řekl nám, co máme dělat. Krok za krokem. Jak máme namíchat barvu, jak ji nabrat, jak nanést. Výsledkem bylo, že já i Markétka máme úžasný obraz krajiny s vodou. V životě bych byla nevěřila, že něco takového svedu já, natož sotva šestileté dítě! Byl to zážitek, který si musím zopakovat. Pyšně jsem se s krajinkou vyfotila. Když ten samý obrázek v bleděmodrém přinesla po kurzu naše Markétka, manžel málem omdlel. Ještě že jsem si práci na malbách fotila krok za krokem, jinak by mi snad ani nevěřil 🙂

Čistka v počítači

V rámci úklidu jsem taky vyřídila 500 emailů a dostala se pod hranici 3000 nepřečtených zpráv. Je to trochu šílené, ale považuji to za velký úspěch. Taky jsem díky tomu našla pár krásných příběhů, které si budete moci přečíst jen co je zpracuji a pustím na stránky.

A tak dál a tak dál

Taky jsem se nechala ostříhat a moje kadeřníce vzápětí porodila. Daří se mi ráno cvičit s holčičkama orgánovou sestavu a pozdrav slunci, cumlat olej, škrábat jazyk a sem tam kartáčovat tělo. Dějí se věci, že je to k neuvěření. Třeba na mé věčné nářky, že nemáme po ruce babičky a nikdo nám sám od sebe nepohlídá, zavolala kamarádka Vlasta(80 let), že má konečně volno a je už druhý týden u nás na návtěvě. Ona si užívá přírodu kolem a naše vaření, protože takhle si vaří už 40 let, ale žije sama, takže má velmi prostou stravu. Všichni si užíváme její moudrou společnost, děti mají babičku a my občas volno, když s nimi vyrazí na procházku. Dokonalá symbióza. Můj sen o životě v komunitě se starší generací se alespoň na chvíli splnil.

Zkrátka a dobře zažívám úžasné jaro, potkávám krásné lidi. Denně je toho tolik, co by stálo za příběh, ani to nestíhám psát.  A snad byste tomu ani nevěřili.

Jaro teprve začíná, Očista se teprve blíží k půlce, tak se moc těším, co všechno se ještě bude dít 🙂

Sama sobě jsem znovu a znovu důkazem, že když se chce, všechno jde a okolnosti se přizpůsobí našim přáním.  Jen vědět, co vlastně chceme 🙂

Kéž je jaro radostným obdobím i vám a věci jdou podle vašich představ.

 

Neuvěřitelných 57 komentářů. Jak to vidíte vy? Napište komentář.

  1. tak to by me teda take zajimalo, kniha Radost ze zdravych deti, potazmo Radost z jidla je v nasi kuchyni neco jako Rettigova, ale o destilovane vode jsem tam necetla, a nedokazu si predstavit, ze bych ji pila….cetla jsem knihu spatne???

  2. Dobrý den,
    v knížce od MUDr. Strnadelové “Radost z jídla” jsme se dočetli, že při půstu lze konzumovat i destilovanou vodu. Nemáme ještě problematiku dočtenou do konce, ale tato informace nás trochu zarazila, protože obecně se doporučuje destilovanou vodu nekonzumovat, mohla by údajně tělo zbavovat důležitých složek. Máte, prosím, nějaké zkušenosti nebo další autorizovaný zdroj informací ohledně této záležitosti.
    Děkujeme!

  3. Teda Evi, jsem tu po dlouhé době a nestačím žasnout :-0 neuvěřitelné, co všechno se dá zvládnout. Mě se letos pust zcela vyhnul, pár týdnů jsme byli mimo domov a tak i na cizí stravě a tak to nebylo moc schudné to skloubit. Navíc se mi nedaří ani moc uklidit, i kdyz i s tím uz jsem zacla a pomalu třídí a vyklizim věci po klukach, které uz neuzijem, a i po nás 🙂 ale jde to v běžném provozu našeho denního režimu velmi pomalu a tak zde mám velké rezervy. Ale kazda taška vytrideneho prádla je úspěch 😉 takže pokračuji dál. Díky moc za tvou věčnou a nehynoucí inspiraci, s ni jde vše lehceji a hlavně příjemněji 🙂 a taky gratuluju k tve jarní ocistě…

  4. Šmane, takhle uklízim furt i bez očisty. Doufám, že na mě bude mít půst opačný účinek. PS: nic našince tak nepoteší jako poznámka o tvých třech nabraných kilech. Tomu bych ani nevěřila, že je to taky možné. Teď si můžu říkat, že to se mnou není tak strašný, tři kila jako Eva zní hned líp než jen obyč tři kila:P Měj se. Bařena

  5. Ahoj Evi, ty jsi talent! Netušila jsem… Také miluji malování ale už dávno jsem nic nenakreslila. Jsi moje inspirace a hned to napravím… S půstem nejsem ještě dokonalá ale zase o něco lepší než loni, a hlavně se cítím báječně. Koupila jsem si botky a začala pravidelně běhat. Možná se dopracuji až na Ostravský maraton 2015 🙂

  6. Evi tvoje energie na mě sálá i přes monitor počítače 🙂 Já mohu srovnávat loňskou a letošní očistu a je to neskutečný rozdíl. S vařením už jsem mnohem dál a mám více prostoru se věnovat sobě. Začala jsem cvičit. Zklidnila jsem se a nechala věci volně plynout. A jaká je to úleva. O víkendu jsem tu měla bráchu se švagrovou a jaké bylo moje překvapení, když chtěli snídat miso polévku a zeleninovou kaši- nechápala jsem. Takže švagrovka odjížděla s knihou dr.Strnadelové a hned v pondělí mi volala, jestli ten vývar dělá dobře. Tak jsem šťastná, protože mají 1,5letého kluka a zdravou stravu si zaslouží:-)

  7. To se tak krásně čte. Mám se od vás toho ještě co učit, protože optimismem poslední dobou moc neoplývám, snažím se být v pohodě, ale jde mi to dost blbě, takže asi mám, co si zasloužím:-( Předevčírem jsem darovala asi třetinu šatníku paní, co k nám chodí uklízet, včetně fungl nového saka a sukně, které jsem si kdysi koupila a vůbec nenosila. Tak jsem zvědavá, jak se mi to vrátí:-)

  8. Evi, přeji ti to, takové práce na sobě zákonitě musí nést ovoce! Co vysíláš do vesmíru tak se také vrací. 🙂 Jen já stále nemám ten pocit, že dělám všechno správně. Po včerejších zprávách na Nově, kde jedna odbornice tvrdila, jak je důležité pít mléko, manžel hltal každé její slovo, jsem byla naprosto odbouraná. Ona je přeci větší odbornice než kdokoliv jiný. A přece jeho babička, která se dožila 92 let, přežila válku o bramborách a mléku, nemám argumenty….:-( a téma o krávě, také neprošlo…. kráva je přece přežvýkavec, takže to je úplně jinak…. co s tím…? V době půstu, je tohle téma naprosto krizové…. 🙁

    • Já bych nebojovala, argumenty najde jak manžel, tak ty a je to pořád jen o přesvědčování. Na mléku přímo od krávy a nechemických bramborách se určitě dá přežít aniž by to člověka nějak zásadně poškodilo. Ale to co se dneska vydává za mléko a brambory….škoda slov, ať si to každý poskládá jak chce. Mně osobně je bez mléka lépe. Moje děti nic mléčného nedostávají (kromě staršího, kterému ve školce a manžel občas dá máslo) a jsou zdravější než jiné, zoubky mají krásné a bez kazu. To je pro mě důkaz. Ale každý asi potřebuje slyšet něco jiného.

  9. Tak to je úžasné :-). Úplně mi to vlilo další energii do žil a snad už se teď konečně dám do psaní svých plánů a přání, které zatím pořád nosím jen v hlavě. A asi se poohlídnu po té knize od Duška, mám ho taky moc ráda :-).

  10. Úžasné, jak všechno to do sebe zapadá a co všechno lze k sobě přitáhnout. Z toho obrázku jsem tedy padla na zadek. Hned bych si ho doma pověsila na zeď. Všem co drží s jj letošní jarní očistu přeji skvělé výsledky a užijte si to – s tak skvělým vedením to jde samo :-). Já jsem letos musela oželet, protože pro mě je tou “očistou” krásná zdravá holčička Karolínka(vybírali jsme jméno začínající na K a Karolínka prostě vyhrála :-)) i když s ,lékaři odhadovanou, porodní hmotností 2500g. Nyní ve třech týdnech má už ale 3100g, krásně přibírá, je spokojená, netrpí na žádné bolesti bříška a to se v luštěninách a nadýmavé zelenině nijak neomezuji. O porodu jsem téměř ani nevěděla. Takže oproti prvnímu dítěti určitě rozdíl. Holky, strava podle jj stojí za to!

    • Mapavčo, já v první řadě gratuluju ke Karolínce!!! Vůbec jsem nepostřehla, že už je na světě! Tety z JJ přejí hodně zdraví a štěstíčka do života. Mimochodem, Karolínka je moc hezké jméno, taky doma jednu máme 🙂 Kolik tedy nakonec vážila? Těch 2500 g? K tomu obrázku – já se na něj denně chodím dívat a skoro tomu nevěřím 🙂 říkala jsem manželovi, že si je dáme na zeď asi oba, protože to pro mě znamená mnohem víc než jen nějaká krajinka -je to zase takové poznání o netušených možnostech v nás. Já sem snad tu Markétčinu mablu taky přidám, abyste měli předtavu.

      • Evi, to jsi ani postřehnout nemohla, já jsem to tu dřív nepráskla. Na stránky jsem ted vůbec nechodila. Karolínka měla přesně 2540g, vyhublé nožičky a bříško. Ale úspěšně to dohání, však je taky pořád u prsu. Takže jenom kojím, přebaluji a vařím, abych měla pestrou a výživnou stravu – a na mé energiii je to znát.
        To by bylo super dát sem i Markétčin obrázek, jestli je ale tak dokonalý jako ten tvůj, tak tomu tady už asi vážně nebude nikdo věřit.

        • Já ho viděla a vypadá stejně, fakt bych tomu nevěřila, u Evy jo, ta maluje hezky, ale u 5 leté holčičky??? A jaký byl porod? Byl to rozdíl?

          • Rozdíl v porodu určitě byl. Ale těžko porovnávat, byl to druhý porod, miminko bylo menší, i když rozdíl v hlavičce zas takový nebyl. Porod to byl hlavně rychlý. Byla venku za 2 hodiny od mého prohlášení, že se dneská “možná” bude něco dít. Za tu dobu jsem nám uvařila snídani, připravila oběd do školky, najedli jsme se. Partner vypravil Lukyho do školky a když se na mě podíval, prohlásil, že mě přibalej sebou (měla jsem jet na kontrolu do nemocnice). No a ta posleního půlhodinka to byl cvrkot. Syna jsme vyložili ve školce, pak jsme jeli do porodnice – tam jsme závodní rychlostí dorazili za 20 minut a během té doby se kontrakce rychle zintenzivňovali a doba mezi nimi rapidně zkracovala – až hrozil porod v autě. Tam jsem se ani nemusela představovat, všichni si mě tam pamatovali z předchozí hospitalizace a následně podepsaného reverzu 🙂 Hnedka na sál, 2 zatlačení a byla venku. Dole jsem ucítila jenom takové rychlé nafouknutí a lupnutí a hlavička venku, a následné druhé zatlačení a venku tělíčko. Až jsem si říkala, a to je jako všechno? A následná radost, že je to ta “nahoře objednaná” holčička. Partner byl mezitím v autě pro tašku a málem to prošvihnul. Dorazil s tou taškou, rychle ke mě doběhl, jenom mě chytnul a byla venku. Alespoň jsem se vyhnula všem těm přijímacím procedurám, nestlihli vůbec nic, ani ten nemocniční hábit jsem na sobě neměla 🙂 A ani nám neúčtovali položku “otec u porodu”.

            • Tak to jsme to měly úplně stejně, v 7 jsem prohlásila že dneska asi pojedeme, pak snídaně pro všechny, děti do školky a 9.20 Verunka venku:-) já tedy už třetí mimi:-) ostatní porody ale byly taky rychlé.

  11. Evo – kde se dá naučit takhle kreslit? A dokonce i malé děti? Nic takového jsem na seznamu neměla, ale musím to změnit. 😀 😀 😀 Je to parádní obraz, “myslela” jsem na něj celou noc.

    Na případné akce s DŠ se rádi připojíme, bude-li to možné. Aspoň občas. Zatím jsem trapně neřídící a tedy výprava mhd mimo Prahu je na celý den. Mně se kontakty na doma učící sbírají nějak těžko. Chodíme už na akce DŠ, ale nověchodící batole mě málo nechá s někým prohodit víc než jednu větu. 😀 Teda nechá, ale odchází kdo ví kam a ideálně to spojí se šplháním na židle, na stoly, na žebříky, … To radši zanechávám konverzace a vyrážím dohlížet. 🙂

    • Prý na všech takových kurzech. Tohle přijel pán ani nevím odkud, pořádala to jedna šikovná maminka z domácích školáků a já se jen svezla. Nejste nahlášeni v té emailové skupině domácích školáků? Pořadají akcí, že to nestíháme ani číst natož realizovat. Ale v pátek jsme byli, tedy manžel, Vlasta a holky, protože já byla na Besedě na festivalu, na chemické dílně v Národním technickém muzeu a prý skvělé. S batolaty je to těžké, mě se zdá, že do dvou let je to krize, do dvou a půl se musí leccos přežít a pak už je to každý měsíc lepší a lepší. A řidičák je rozhodně výhodou. Bez něj bych byla ztracená. Když jsem si ho udělala, měla jsem pocit, že je to důležitější než maturita, kterou jsem zrovna měla před sebou. A taky že asi jo 🙂

      • Jsme nahlášení. Na chemické dílně jsme byli a super (Teda mně osobně trochu štvala jedna paní vědkyně, která furt prudila, že děti jsou malé, že to nemůžou zvládnout. Ale rodičům těch nejmenších rozmlouvala přítomnost u pokusů. Takže vznikaly drobné kalamity a paní brblala nanovo. 🙂 )
        Ta dílna právě byla lákavá a představa, že půjdeme na festival na vaši přednášku zkusit, jestli to půjde, nebo ne a budeme tam třeba jen 10min., tak jsme šli radši tam, kde děti nevadí. Sázka na jistotu. 🙂
        Jé, tak škoda, že jsem kreslení prošvihla, protože výsledek neuvěřitelný, nezapomenutelný. Akcí je fakt hodně, minulý týden jsme byli na 3.
        A řidičák mám, 19let starý. Jen jsem nikdy nezačala jezdit.

        • Tammy, byla jsem na tom s řidičákem podobně a hodně mě popostrčila knížka od Zdenky Jordánové – Já řídím…třeba Vám taky přijde vhod :-)…s dětma je auto k nezaplacení, hlavně na výlety 🙂

            • Já začala nyní jezdit po 20 letech…Po skončení autoškoly jsem už nejezdila a nyní budu muset. Začínám naprosto od začátku, mám šílený strach,za tu dobu trochu zhoustl provoz, nová pravidla, značky, uf…Troufnu si jenom na prázdných silnicích a se zkušeným spolujezdcem.. Jordánovou si určitě seženu.. Koukám, co se tu všechno neprobírá, ale není náhoda, že se to tu objevilo…pro mě určitě ne 🙂

              • Jéje, ženy, já jsem na tom úplně stejně. Řidičák dvacet let a řízení nula nula nic. Ježišek mi nadělil kondiční jízdy, ale ještě jsem se neodhodlala. Teď slezl sníh, tak si říkám, že už by to bylo jako fajn.. a na znamení osudu se nám dneska rozpadl kočárek. Se třema dětma celkem nutnost. Asi už vážně budu muset 🙂 Jordánová zní zajímavě, díky za tip!

                • A prosím pěkně, kde se dá přihlásit k odběru těch zajímavých tipů? To zní fakt skvěle! (Domácí škola je úžasná věc, ale asi na to nemám.. jsem šťastná, že tu máme úžasnou Montessori školu.)

                • Domácí školáci mají komunitu a paní, která ji vede. My co jsme u nich zapsaní ve škole, jsme v emailech. Ale když máte Montessori školu, nemusíte hodit chemii po muzeích, máte to denně ve škole 🙂

              • To není určitě náhoda, že se to tu objevilo :-). Já řidičák nemám, ale s přestávkami o něm přemýšlím :-). Už jsem se dívala po autoškolách (a jejich recenzích) v okolí. Po té knize se též porozhlídnu, díky za tip :-). Čas a snad trpělivého učitele (v osobě mého partnera) bych měla, takže… Takže o tom pouvažuji a uvidím… 🙂 Jakýkoliv um se neztratí 🙂

      • Evi, hledala jsem na netu něco podobného, ale kromě kreslení pravou hemisférou nic jiného jsem nenašla. Jedná se snad o tuto techniku? Jenže tam, alespoň co jsem se dočetla, malují jen portréty. Nemáte na pana malíře kontakt, že bych se ho zeptala, jestli neví, kdo podobné malování vede v OV?
        A co se týče žít se stejně smyšlejícími lidmi v komunitě, vesnici, to je můj dlouholetý sen. Proto občas jedu na nějaký zdravý pobyt mezi takové lidičky, kde je mi moc dobře.

  12. Jsem nadšená a dojatá…………nad tím,jak se krásně umíte radovat z” maličkostí”,poskládat mozaiku a radost šířít kolem sebe a sílu dávat dál.Děkuji T.

    • Tailor, to jsem ráda, že to někoho potěšilo. Já si včera říkala, jestli to mám vůbec psát, že to je už pro mnoho lidí tak trochu příliš nebo naopak naprosto o ničem. Mě těší, že díky takovým čtenářům, jako jste vy, můžu svoje zážitky sdílet a vědět, že nejsem jediný blázen pod sluncem 🙂 takže díky!

  13. To je ale zase jednou parádní jarní vzpruha, Evi, za mě obří díky ;-)! Mě čím dál víc fascinuje, že ani hloupý nehet si nezlomíme bez příčiny a že je to v životě tak strašně jednoduché, až se mi někdy věřit nechce a pak sklouznu lehce do těch starých kolejí (vyjetých starou dobrou výchovou nejspíš :-)) a hned nabourám a zase se pokorně zařadím a tak ještě jednou děkuji za tento článek, protože vidím, že jedu správně a hlavně ne sama :-). Hezký pohodový zbytek týdne všem…:-)

    • jo jo, cítím to stejně – žádné náhody, všechno si to děláme samy 🙂 A furt je v tomhle směru co zlepškovat, co? Jedeme v tom spolu :-))

    • Dětský je úplně stejný, padla jsem na zadek, že to není možné. Vše je ale otázka cviku a vědět jak na to. A kdo z nás denně trénuje obrazy :-). Prostě dělat můžete úplně všechno, jen najít správné učitele.

  14. Ten obraz je krásný! Uklizený pracovní stůl ovšem rovněž 😀 Je skvělé, kolik v sobě máme schovaných osobností 🙂 A ta radost, když je objevíme! Krásné, Evi, souzním a tleskám!

  15. Je to všechno moc krásné. Krásně napsané, krásně uklizené, krásně namalované a hlavně krásně prožité. Přeji ať je vše krásné i nadále. A přeji to nám všem.

  16. Opět jako vždy pěkné. Ten obraz se Vám Evi poved. Pořád říkám kouzelnice. Jste moc skvělý člověk, kdyby takových bylo více. Přeji pěkné jarní dny celé vaši rodině.

    • Janko, já moc děkuji. Ale ten obraz vlastně není vůbec moje zásluha. Já dělala jen,co pán říkal, proto máme všichni takřka stejný a stejně krásný 🙂 Je fajn, že jsou takové skvělé ženské jako vy a je fajn, že díky internetu můžeme být v kontaktu. Alespoń trošinku se tak realizuje moje touha po životě s podobně smýšlejícími lidmi v nějaké komunitě či společenství, vesnici. Krásné jaro i vám!

  17. Evi, potkaly jsme se v sobotu na prednasce pani Dr. Strnadelove a musim rict, ze z Vas ta radost a stesti uplne vyzaruje! 🙂 Velka motivace k pustu!

    • To bylo moc milé setkání, zrovn jsem o tom psala v posledním článku 🙂 Díky za místečko!

    • Já spíš myslím, že to funguje, ale člověk to v tom fofru ani neregistruje 🙂 Navíc to funguje oboustraně – jsem naštvaná, věci se nedaří, děti zlobí, manžel je k ničemu, jsem v pohodě a děti jsou báječné a manžel nejlepší na světě 🙂

  18. 🙂 Hezké, když se daří a život je velký, příjemný zážitek každý den.

    Ano, tak to už mi zbývá jen sebrat jakoukoliv kapacitu a pokusit se zjistit, co vlastně chci… Mám pocit, že na to už mi čas a energie nezbývá. Tak možná po půstu. 🙂 Až přijde ta energie atomového reaktoru, nebo jak to Janina někde psala… 🙂 To je moje půstová motivace, ten nárůst energie. 🙂 A pak vizualizovat ta svá přání.

    • Nebo začít od té vizualizace (herdek, to je slovo, málem se mi zamotaly prsty na klávesnici 🙂 “jsem vitální, plná energie, všechno zvládám s přehledem,….” a ono to půjde. A taky Tammy, nechtít to všechno strhnout – domácí vzdělávání, dobré vaření, malé děti. Je to fuška a někdy na hlavu. Někdy mám taky chuť zmizet nebo někoho přerazit 🙂

      • JJ, taky už jsem “rezignovala” na dokonalý půst dle postupu tady. 🙂 Chtěla jsem, ale nebýt puntičkář je asi spíš výhoda. Taky jsem si to začala víc užívat. Přesto, že vlastně hlavně držím jen ne-maso, tak jsem zhubla už skoro 4kg. Koho zlobí váha, ať nečte. Přesto, že jednou týdně máme dort v cukrárně a latte (šlehačkový, z vajec a s cukrem, jak jinak), přesto, že když mě fakt popadne hlad mimo hlavní jídlo (ještě pořád se mi to stává, nejspíš kvůli kojení), tak popadnu rohlík (bílý) s máslem, nebo dva. Přesto, že někdy mimo domov dokupujeme svačinu v pekárně, i sladkou. A to je super. Nečekala jsem to. Ale je fakt, že mimo tyto úlety, ani mlíko, ani vejce, ani cukr už nejíme.
        Nepočítám vejce do řepných karbanátků. 😀 Bulgur mi je neslepil a potřebovala jsem nás najíst a jít.

        Holky jak slepujete karbanátky?

        Ad DŠ… to je naprosto úžasná možnost. Těší mě, že jsem se do toho pustila, ač tedy oficiální začátek až v září. Akorát… byli jsme v PPP a doporučen odklad. Pro nezralost – grafomotorika, matematika. Manžel je ovšem proti. Tak v sobě řeším, jestli to doma hrotit a odklad dát, nebo to prostě s malým velkým dáme. Ať si paní psycholožka myslí, co chce. Jde o to, že očekávání ze strany manžela bude veliké. Když se školákem “nevytáhneme,” bude se ho snažit hnát do školy. Ovšem pokud je tak nezralý, bude těžké dozrát a ještě se naučit.

        • Tammy, slepujte např. pomixovaným lněným semínkem, jemnými ovesnými vločkami nebo kuk. škrobem. Tady v receptech najdete postup.

      • Fuška, ano. 🙂 Když už jsem moc unavená, tak jsou ty moje komentáře takové … taky unavené. 🙂 🙂 🙂

        A do toho všeho…. rozumově si zdůvodňuju, že třetí ne. (manžel ani nechce. Měl by JJ, on je totiž unavený jak “běžný” starý dědek, takže se mu ani nedivím. 🙂 🙂 ). No, a přišlo jaro… a ta moje touha je tu zas. A ještě silnější. Chjo, co se mnou. Asi žádný půst. 🙂 🙂 🙂 Ne že bych cítila nějaký nárůst energie, ale už jsem si to rozumově vysvětlila, že ne… 🙂 A najednou znovu a ještě víc. 🙂

        A ještě k manželovi… začala jsem držet půst. Jen tak mimochodem si to vyslechl. Ptala jsem se ho, jestli do toho jde taky. Tak to teda ne, ale maso si dává jen o víkendu (nevařím mu ho, to už nestíhám. stačí mi pro batole, sebe a staršího syna) a začal snídat špaldovou kaši s ovocem. A tvrdí o sobě, že je makrobiotik. 😀 😀 Ovšem zeleninu, obiloviny odmítá. Jsem na něj zvědavá. 🙂

  19. Zobrazit všech 57 komentářů

Komentujte
Vaše jméno

Jméno uložíme a zobrazíme, váš e-mail nezveřejníme. Zásady ochrany údajů.

SDÍLEJTE PŘÍSPĚVKY - získejte členství v Klubu JJ nebo jeho prodloužení. Jak to funguje?
Autorem článku je Eva Cikrytová
Se změnou jídelníčku jsem se zbavila mnoha zdravotních potíží, se kterými si medicína nevěděla rady 30 let. Jídlo, vaření, psaní a šíření zdravého životního stylu se stalo mojí vášní. Je mi čím dál lépe a konečně mám své zdraví ve svých rukách. Celý příběh
Předchozí článekNemohla jsem kojit, zachránilo nás obilné mléko (Zdenka)
Další článekKrásná setkání na festivalu