Stěhování – dobuďte Vídeň

Když jsem pro Jíme Jinak fotila naše sezení na zemi a psala o tom, že děti nemají psací stoly a židle v pokojíčcích, uvedla jsem také, že je to dobré pro stěhování. S manželem jsme se za 22 let, co jsme spolu, nejmíň 9x stěhovali. Může to znít šíleně, ale má to spoustu výhod, že nikde nezapouštíme kořeny.

Žijeme tam, kde je to výhodné

Možná je to proto, že jsme krevní skupina B (pastevci), možná proto, že nás baví aktuální bydlení vždy předělat a zrekonstruovat a znovu odzkoušet a jít zase jinam, anebo proto, že žijeme tam, kde je to pro všechny členy rodiny zrovna nejvýhodnější. Také to pomáhá pamatovat si, kdy se co stalo. Kdysi jsem si pamatovala podle toho, které to bylo těhotenství a teď už spíš říkám, to jsme bydleli tam a tam…

Když byly naše děti velmi malými dětmi, bydleli jsme v satelitu v domku se zahradou, což bylo skvělé (moc jsme si to tak přáli a tak jsme si to splnili). Když jsou všichni školáci, již dvakrát jsme se stěhovali blíž ke školám, teď už jsou všichni v jednom areálu, takže bydlíme v bytě 10 min pěšky od školy. A opět to vše vyhovuje nám všem. A jak mládež začíná maturovat, už si s manželem v hlavě tvoříme místo, kam se přesuneme příště.

Dokonce žijeme ekologičtěji, než v satelitu, protože nám stačí 1 auto a používáme ho tak 1x týdně. A moci chodit do školy a ze školy pěšky, to je radost, říkají naše velké děti. S manželem jsme si šli s nadšením koupit roční legitku na MHD a všem jsme se s ní chlubili (po letech strávených v autě pracovně nebo rodinným taxikařením).

Neukládáme „naněkdy“ a „cokdyby“

Stěhování má navíc výhody, že nehromadíme žádné zbytečnosti. Příští domácnost už bude asi menší, než ta dnešní (zase už budeme jen my dva), tak opravdu zvažuji každý další hrnec nebo hrníček, jestli to budeme ještě opravdu potřebovat a jiným starým věcem se snažím dát nové využití. Úklid, který se na JJ děje v rámci podzimní či jarní očisty jsem zvyklá dělat 2x ročně na jaře a v září, protože právě již recyklujeme a posíláme dál (menším dětem) věci, které nepoužíváme, nic dlouhodobě neukládáme „naněkdy a cokdyby“.
Jako pevný bod však jsou u nás postele dětí, to je jejich ráj, mají je rádi a jdou (stěhují se) s námi. Dokonce všichni prohlašují, že postele si vezmou do svého prvního samostatného bydlení. Neočekávají, že budeme mít doma „jejich pokoje“ napořád.

Domov je tam, kde je rodina

Nám změna nevadí, možná ji dokonce potřebujeme. Víme, že v cizině jsou lidé zvyklí bydlet v nájemních bytech a domech podle potřeb a velikosti rodiny a konkrétně pro nás je to dobrá volba. Pro nás je domov tam, kde je rodina (nás 5), nezapouštíme kořeny, radujeme se z toho, co je právě kolem nás, protože víme, že to je dočasné. Každodenní život je pro nás nejdůležitější, důležitější než společná dovolená nebo kariéra, proto se stěhujeme, abychom netrávili čas v autě či dopravě, každý zvlášť a sám, takto jsme rychle a hodně spolu. Přestěhovaní jsme cobydup, když je potřeba. Je to takový závan něčeho nového, ještě si pleteme vypínače, zapomínám, do které skříně jsem co uložila, je to skvělý trénink flexibility i v myšlení. I když jsme bydleli na jednom místě, měla jsem vždy potřebu „stěhovat“ a měnit pokoje a pravidelně jsem to dělala. Tento pohyb k našemu životu prostě patří. Návrat z domku v satelitu do bytu ve městě byl mezi našimi přesuny pro většinu přihlížejících asi nejméně pochopitelný. Už nám to přestávalo vyhovovat a přestávali jsme být šťastní a radostní. Manžel už hledal byt na internetu pár týdnů. Najednou mi poslal odkaz s ideálním bytem a otázkou, co já na to? Odepsala jsem mu: „Dobyj Vídeň!“
Zrovna jsme četli oba dva knížku Drž mě pevně, miluj mě zlehka od Roberta Fulghuma a ten psal pár řádků o rozhodnutích se pro něco a vzpomněl při tom na Napoleona, který říkal: Neříkejte, dobyji Vídeň, ale Dobyjte Vídeň! Bylo únor, čas pro nová rozhodnutí (jaro). A my jsme dobyli Vídeň. O jarních prázdninách jsme se přestěhovali. A za rok jsme se stěhovali znovu (v květnu), ujasnilo se, na které školy chtějí děti chodit, a tak jsme se přesunuli o pár kilometrů a 40 min MHD blíž ke škole. Abych našla tentokrát já ideální byt, musela jsem si zlomit nohu, abych musela sedět doma a surfovat po internetu a pochopit, že fakt bydlíme daleko a potřebujeme, aby i nejmladší dítě chodilo samo bezpečně do školy a na kroužky, když to vyžaduje situace (nebo zlomená noha).

P.S. Dobuďte Vídeň! (Tu svou!)

⏩ BRZY ZAČÍNÁ PODZIMNÍ DETOX KURZ

Děkuji moc za videa

Magda: Děvčata, děkuji moc za videa, jsou úžasná a...

S recepty z Jíme Jinak si přímo labužnicky dopřáváme (Janka)

Janka: Musím to jít někam napsat :-) Luxusní! Skvělé!...

Zpomalila jsem a je mi velice dobře (Vladimíra)

Vladimíra: Milá Evi, i když ne všechno se mně...

Shodila jsem 20 kg a únava ustoupila (Hana)

Hana: Chci vám moc poděkovat za tyto stránky, jsou...

Děláte úžasnou osvětu – jsem nadšená!

Monika V.: Mooc děkuji. Děláte úžasnou osvětu. Já jsem...

Přestalo mi pískat v uchu (Lenka)

Lenka: Chtěla jsem jet dvě kola Jarní očisty, ale...

Váš kurz mě znovu nakopnul

Iva: Milá Evo a Helčo, psala jsem osobní mail...

Výsledky se dostavují okamžitě

Magda:  Jsem moc ráda, že jsem s vámi všemi...

Už si nedovedu představit talíř bez zeleniny

Marie: Jídla mi moc a moc chutnají! Dole 2...

Tohle není dieta, jakou jsem zažívala dříve (Radka)

Radka: Jsem naprosto nadšená 🤩 Tohle není dieta, jakou...

Kurz pro začátečníky

Alena: Děkuji za spoustu podnětů, které jsem na vašem...

Vaše chutná jídla obohatila náš stereotypní jídelníček

MoniVr: Dobrý den, mám za sebou polovinu kurzu a...

Na jídlo se těším a vychutnávám si ho (Věra)

Věra: Evi dnes se stalo to čemu jsem skoro...

Své porce musím bránit před rodinou:-)

Adad: Dobrý den, děkuji za krásný a hlavně srozumitelný...

Moje hmotnost je konečně stabilní

Iva V.: Ahoj Evi, já jsem úplně nadšená ze...

Děkuji a držím palce!

Jindra: Pěkný den :) Už více než 20 let...
  1. To je obdivuhodný přístup k životu. My jsme se stěhovali před dvěma roky z podnájmu, kde jsme bydleli 8 let a jen než nám na všech různých smlouvách změnili trvalý pobyt trvalo to přes rok. Jen ze zvědavosti takovouhle administrativní záležitost jako je trvalé bydliště máte při tak „nomádském“ způsobu života zařízené jak? Díky za odpověď. Ať se Vám daří ať jste, kde jste :)

    • Teď už máme 14 let všichni stejné bydliště v naší pidi garsonce, ve které asi jednou s manželem zase skončíme, ty změny úředně jsou fakt protivné, do 6 let měly děti troje bydliště, do školky a školy jsme se stejně nedostali (místně příslušné), takže to pozbylo významu. Takže jen hlásím na úřadech a všude možně změnu dosílací adresy pro korespondenci, a dnes už skoro všechno chodí na mail a instituce jako elektřina, pojišťovny atp. používají jejich servery, takže pošta skoro nechodí. Dřív to bylo složitější.

  2. Tak já se stěhovala 15 a jako jedinou výhodu vidím to, že si člověk opravdu pamatuje co kdy bylo. Svým dětem jsem slíbila, že jim to nikdy neudělám. Loni jsme se stěhovali jen pár desítek metrů do domečku a stejně to nejstarší obrečel :) Chodit do školy pěšky je bezva, ale já potřebuji např. svůj strom a ten nepřestěhuju. Říká se, že pokud člověk přesunuje věci a stěhuje se, tak je vnitřně nespokojený. Ale třeba „pastevci se skupinou B“ to mají jinak. Mimochodem, jinde jsem žila přes 10 let a lidé se tam dobrovolně také moc nestěhují. Jen je tam více zvykem bydlet v nájmu, protože lidé mají jiné priority. A chtějí raději komfortnější bydlení než vlastní 2+kk, kde se mačkáte s třema dětma.

    • Díky, Michaelo, my se stěhujeme okolo Prahy a ta je malá, takže se tím nemění skupina kamarádů, školka, škola, kroužky … . Nestěhujeme se za prací nebo bydlením samotným. Ikdyž to ještě může být, ale už asi bez dětí, odrůstají strašně rychle :) .

    • To je právě to krásné, jak jsme každý jiný. Já mám v rodině jak ty raky, co nikdy nikam nejezdí, necestují, jsou pořád doma, celé roky, staří i mladí, a pak takové tuláky jako jsme my s Romanem, co sice budujeme zahradu, pole, postavili jsme domů, ale jakmile někam vyjedem, hned se tam zabydlíme a umíme si představit tam i žít.

  3. Přídám se se svou lingvistickou trochou do mlýna. Soudobá čeština má rozkazovací způsob slovesa dobýt v množném čísle 2.os. dobuďte. Za slovesem ve formě rozkazu standartně následuje vykřičník. Napoleon to měl možná jinak :) Příběh je krásný, máme to nastaveno podobně. Ať se Vám ve Vídni daří a dobývate i další území!

    • Děkujeme za přání i rozbor, vypadá asi nejsprávněji, ale musím říct, že dobyjte se mi líbí víc. Tak to nechám. :) Krásný den!

  4. Pokud se nejedná o nějaký přenesený význam, což asi v tomto případě ne, tak dobýt Vídeň se píše s tvrdým Y – dobýt město – násilně získat kontrolu, zmocnit se (to jen pro pořádek a opravu, „bije“ mě to do očí :)

      • Samozřejmě máte pravdu, ale word mi to furt podtrhával červenou vlnovkou, tak jsem se nechala zviklat – že mi třeba utekla nějaká novinka, ale děkuji, že jste mi to potvrdili. Je zajímavé číst třeba knihy, které vyšly před roekm 1940 – jsou v nich spojení a obraty, které jsou dnes již pravopisné chyby, tak jsem si říkala, třeba se i toto již ustálilo jinak. Díky, hezký den!

  5. Zobrazit všech 13 komentářů

Komentujte
Vaše jméno

Jméno uložíme a zobrazíme, váš e-mail nezveřejníme. Zásady ochrany údajů.

Předchozí článekZeleninová polévka s hlívou ústřičnou
Další článekSladové masopustní koblížky