Dva dny jsem jako na trní. Končí mi dvoutýdenní pracovní turnus. Těším se domů. Těším se na své blízké, na svou postel, na své věci.

Všechno je v pořádku, přesto jsem neklidný

Těším se i na našeho jezevčíka Montyho a vím, že i on se těší na mě. Dává mi to najevo radostným poskakováním a štěkáním, ale především loužičkou v předsíni. No neodpusťte mu to :-)
Čeká mě 14 dnů volna. V hlavě spřádám plány, jak využít čas vyměřený mi k odpočinku. Když je člověk v zápřahu od rána do večera, není divu.
Cestou domů jsem v dobré náladě. Motor si pobrukuje, v rádiu hraje příjemná muzika. Ukrajuji jeden kilometr za druhým. Čtyři hodiny jízdy uběhly jako nic. Parkuji před domem a jen co se přiblížím ke dveřím, nemohu přeslechnout Montyho. Zmerčil mě jako první a vyvádí jako smyslů zbavený. Přivítáme se, uklidím loužičku a pak se můžu přivítat i s ostatními. Všechno je v pořádku, přesto jsem neklidný. Měl bych si vybalit, převléknout, zahnat hlad.

Tak tohle jsem hledal

Místo toho chodím po domě sem a tam a sám vlastně nevím, co přesně hledám. Nakonec rozsvítím světlo na terasu, otevřu dveře do zahrady a už to vím. Už vím, co jsem hledal. V bazénu led není, takže stačí shodit všechno oblečení a zkusit jestli má voda grády. Cítím, jak mi ledová voda stahuje svaly podél  cév na zápěstí, nad kotníky a na šíji. Tohle už dávno znám, nevyděsí mě to tak, jako když jsem byl v ledové vodě poprvé. Už mě nebolí prsty na rukou ani na nohou. Zavřu oči a užívám si svou drogu. Pocit úzkosti je tatam, všude jen ticho, klid a mír. A uprostřed toho všeho já. Moje mysl se soustředí jen na tento výjimečný okamžik. Nevím kolik stupňů má voda a nesleduji čas. Je mi to jedno. Poznám, kdy je potřeba vylézt z vody. Nechám vyprchat chlad, až potom se utřu a obléknu. Na zahřátí si dám jeden okruh mezi domy v okolí. Wow, to je úleva.

Příště i s magií přírody kolem

Od podobné koupačky jsem měl v práci útrum. Byl jsem to zkusit i tam. Vypůjčil jsem si ze skladu velké kladivo a po práci vyrazil k bazénku. Hladinu pokrývala silná vrstva ledu a pod ní byla zamrzlá bublinková plachta, kterou tam pan domácí nechal i na zimu. Nedopadlo by to dobře, plachtu bych kladivem jistě poničil. A tak jsem si dopřával jen otužko vzduchem a občas spršku. Teď mám ale volno, takže to roztočíme! Příští koupačka bude jistě někde v přírodě. V bazénu je to fajn, ale nekoná se ta magie přírody. Neprožiju si splynutí s okolím a nenabije mě to tak, jako když mám kolem sebe tu nádheru odpočívající pod bílou peřinou.


Otužujete se taky? Začali jste nebo jen váháte? Napište mi svoje zkušenosti dole v komentáři.

Příště spolu vyskočíme z gauče a přitom se hezky otužíme.

Chladu ZDAR!!! a slunce na talíři 

Martin Rychlý

Seriál: Jak na jaro

materiály
  • Stáhněte si jej a upravte jídelníček.
  • Vyhněte se nemocem a jarní únavě.
  • Jídelníček ke stažení!
  1. Ahaaa, tak to na tom teď „všichni“ máte!🤗😀 Mám doma taky jednoho „blázna“, který se už přes rok otužuje a jsem na něho taaaak pyšná, akorát já se o svoje ledviny bojím, tak se k němu asi jen tak nepřidám🤔😂

  2. Priznam se, ze me ‚moda‘ otuzovani (kdejake celebrity 😉) miji.. ja miluju teploucko, zima je mi v podstate porad, pokud v krbu nehori ohen.. a miluju finskou saunu rozpalenou tak, ze cloveka pri dychani pali nozdry. A tak jsme si jednu takovou nechali postavit na zahrade. Bazen je jeste ve vystavbe, vodu mame jen v male casti, kde v budoucnu porostou lekniny. Vlezt ze sauny do vody, ve ktere cinkaji ledove kry a vedome pomalu se ponorit az po krk, to je ucinene blaho.. zapesti a kotniky zatim v ledove vode boli jako ve sveraku, ale treba to casem polevi. V tomhle pocasi, kdy se kvuli blatu neda vybehnout na nasi oblibenou 6km trasu, vyplavujeme endorfiny takto ♡ Je to proste pecka.

    • Hmmm, to je jako sen. Taky jsem zacal saunovat, ale sotva jsem zacal hned jsem i skoncil. Covid. S Vasim pojetim otuzovani by nemuseli mit problem ani terapeuti TČM.

  3. Krásný den Martine a Jaroslave.Otužuji se již 6.rokem a pravidelně 2-3x týdně si dopřávám plavání ve studené, někdy i hodně mrazivé vodě.Ale neuměla bych tak krásně popsat ty pocity, které při tom člověk zažívá jako vy dva😊.Mohu jen souhlasit, člověk vypne hlavu a jen je…V podstatě je to pokaždé takové malé vítězství,boj o přežití.Pozorovat jak tělo bojuje proti chladu, jak nastartuje všechny síly,aby si udrželo svůj vnitřní komfort. Pokaždé to je takové malé znovuzrození a z toho plyne nekutečná radost a pocit štěstí, že jsme to zase zvládli, že tělo je tak dokonalý 😊

    • Štěpánka se jmenovala má maminka. To jste zkusenou otu-zenou, Stepanko. Plavat jsem zkusil pouze jednou a nedoadlo to dobre. Mozna o tom napisu nejake povidani. Jsem rad, ze jste napsala a hlavne, ze se otuzujete👍.

  4. Dobrý den Martine. Vaše příběhy čtu velmi rád. Tento je opravdu excelentní. To je už prostě čistá meditace v ledové vodě. Je skvělé, jak stále pokračujete dál a dál. Když jsem zjistil, že na konci roku můj synovec plaval u nás v Metuji, říkám aha na tom něco je. Začal jsem se od nového roku sprchovat ledovou vodou. Nejdříve jen nohy ke kolenům, pak ruce. Po měsíci už si užívám sprchování celého těla a stalo se to pro mě každodenním rituálem. Někdy v polovině ledna nám syn oznámil, že jede s kamarádem na koupačku na rybník Špinka. Vrátil se až za tmy, už jsme měli se ženou strach. Pak to přišlo, ukázal nám fotky jak se koupe v rybníku ve vysekané díře v ledu u mola. Zavřené oči v plné koncentraci a zářící štěstím. Bylo to velké překvapení a já byl v té chvíli na něho, tak hrdý. Vůbec jsem nevěděl, že se už od podzimu otužuje doma pod sprchou. Toto vše, včetně Vašich hezkých článků, mě už prostě nenechává chladným. Nevím kam až to dojde a je mi to jedno, protože po každé běžné večerní sprše na mě teče studená voda a je mi po tom moc fajn. Martine děkuji Vám za sdílení Vašich zážitků a chladu zdar 🙏

  5. Zobrazit všech 9 komentářů

Komentujte
Vaše jméno

Jméno uložíme a zobrazíme, váš e-mail nezveřejníme. Zásady ochrany údajů.

Předchozí článekZdravá strava pro děti – dokrmy a první pití (5.díl)
Další článekTaro bramboračka