Voda si tě zavolá

Všechno je v pořádku, přesto jsem neklidný

Těším se i na našeho jezevčíka Montyho a vím, že i on se těší na mě. Dává mi to najevo radostným poskakováním a štěkáním, ale především loužičkou v předsíni. No neodpusťte mu to :-)
Čeká mě 14 dnů volna. V hlavě spřádám plány, jak využít čas vyměřený mi k odpočinku. Když je člověk v zápřahu od rána do večera, není divu.
Cestou domů jsem v dobré náladě. Motor si pobrukuje, v rádiu hraje příjemná muzika. Ukrajuji jeden kilometr za druhým. Čtyři hodiny jízdy uběhly jako nic. Parkuji před domem a jen co se přiblížím ke dveřím, nemohu přeslechnout Montyho. Zmerčil mě jako první a vyvádí jako smyslů zbavený. Přivítáme se, uklidím loužičku a pak se můžu přivítat i s ostatními. Všechno je v pořádku, přesto jsem neklidný. Měl bych si vybalit, převléknout, zahnat hlad.

Tak tohle jsem hledal

Místo toho chodím po domě sem a tam a sám vlastně nevím, co přesně hledám. Nakonec rozsvítím světlo na terasu, otevřu dveře do zahrady a už to vím. Už vím, co jsem hledal. V bazénu led není, takže stačí shodit všechno oblečení a zkusit jestli má voda grády. Cítím, jak mi ledová voda stahuje svaly podél  cév na zápěstí, nad kotníky a na šíji. Tohle už dávno znám, nevyděsí mě to tak, jako když jsem byl v ledové vodě poprvé. Už mě nebolí prsty na rukou ani na nohou. Zavřu oči a užívám si svou drogu. Pocit úzkosti je tatam, všude jen ticho, klid a mír. A uprostřed toho všeho já. Moje mysl se soustředí jen na tento výjimečný okamžik. Nevím kolik stupňů má voda a nesleduji čas. Je mi to jedno. Poznám, kdy je potřeba vylézt z vody. Nechám vyprchat chlad, až potom se utřu a obléknu. Na zahřátí si dám jeden okruh mezi domy v okolí. Wow, to je úleva.

Příště i s magií přírody kolem

Od podobné koupačky jsem měl v práci útrum. Byl jsem to zkusit i tam. Vypůjčil jsem si ze skladu velké kladivo a po práci vyrazil k bazénku. Hladinu pokrývala silná vrstva ledu a pod ní byla zamrzlá bublinková plachta, kterou tam pan domácí nechal i na zimu. Nedopadlo by to dobře, plachtu bych kladivem jistě poničil. A tak jsem si dopřával jen otužko vzduchem a občas spršku. Teď mám ale volno, takže to roztočíme! Příští koupačka bude jistě někde v přírodě. V bazénu je to fajn, ale nekoná se ta magie přírody. Neprožiju si splynutí s okolím a nenabije mě to tak, jako když mám kolem sebe tu nádheru odpočívající pod bílou peřinou.

Otužujete se taky? Začali jste nebo jen váháte? Napište mi svoje zkušenosti dole v komentáři.