Čajot – ostnatá cuketa z Mexika

Seznamte se s čajotem

Čajot – zelenina, kterou možná znáte a nebo jste o ní slyšeli. Pokud se s ní chcete seznámit blíže a poznat novou, či spíše zapomenutou zeleninu, čtěte dál. V tomto článku bych se s vámi chtěla podělit o vlastní zkušenost s pěstováním.

Jak to všechno začalo?

Loni v listopadu jsem měla štěstí a v obchodě se zdravou výživou jsem našla cuketu ostnatou (čajot). Protože se těžko shánějí – je to zapomenutá rostlina – s nadšením jsem si ji koupila. S radostí jsem si ji přivezla domů s úmyslem ji vypěstovat, jakmile přijde jaro. A letos začalo mé dobrodružství s touto popínavou rostlinou z Mexika.

Na jaře jsem zasadila celé plody do květináče. Čajot se nevysévá jako jiná zelenina. Musí se zasadit do země tak, jak je. Celý plod. Květináč jsem dala do chladného skleníku s nadějí, že jednoho dne uvidím vyklíčit klíček. Trvalo to dlouho a myslela jsem si, že jsem selhala, ale pak jednoho dne přišlo překvapení: z plodu vyrazil dužnatý klíček.

Čajot (Sechium edule) pochází z vlhkých lesů Mexika a Střední Ameriky. Je to vytrvalá tykvovitá rostlina, která se  může vyšplhat až do výšky 10 metrů. Protože jsem nevěděla, kam ji nejlépe zasadit, vybrala jsem jí místo na mříži, kde obvykle roste hrášek. Přes léto neuvěřitelně vyrostla, ale žádné květy jsem neviděla. V polovině září jsem byla zoufalá a chtěla jsem rostlinu odstranit v domnění, že prostě nebude plodit, ale pak jsem uviděla drobné květy a konečně jsem začala doufat. Ke konci září rostlina silně vzrůstá a již lze vidět četné květy a plody! Od objevení prvních květů a plodů je celý proces velmi rychlý. Plody rostou jako z vody a každým dnem jsou větší a větší. Začátkem října, po měsících čekání, přišel okamžik pravdy. Plody, vejčité s trnitou slupkou  (existuje i čajot bez trnů), visely jako lucerny na mexické slavnosti.

Zdravé vaření? Pojď začít!

Možná zjistíš, že to za lepší zdraví a postavu stojí. Jako už 20.000 lidí před tebou! PROHLÉDNOUT

Byla jsem šťastná, jak jen může být šťastný každý, kdo si vypěstuje něco podivného a vzácného na své vlastní zahradě. 

Pěstování a podmínky pro růst

Květy čajotu jsou malé, asi 1 cm, samčí i samičí na jedné rostlině. Květy se objevují podle podnebí, u mě v Itálii až na konci léta.

Plody jsou zralé, když dosáhnou velikosti okolo 10-15 cm. Slupka je tvrdá, ale lehce poddajná na dotek, pokud přezraje, plod zežloutne a není dobrý. Je vláknitý.

Potřebuje teplé podnebí nad 20°C, oporu pro popínání. Noční teplota by neměla klesnout pod 10°C. Píše se, že první rok je rok adaptace rostliny. V zimě nadzemní část rostliny uschne, protože rostlina přejde do dormace. Kořeny a základna zůstávají naživu. Pomůžeme jí mulčem, který ochrání kořeny před větší zimou nebo mrazíky. Jakmile rostlina začne schnout, odstraní se veškerá suchá část a ponechá se pouze pahýl několik cm nad zemí. Asi 10 až 20 cm, aby se zachránil kořenový krček. Pokud máte rostlinu ve velkém květináči, přesuňte jí do garáže nebo skleníku, kde teplota bude okolo 5-8°C. Zálivku omezte na minimum, jen když je půda suchá.

Tykvovité, jako dýně, okurky, cukety a melouny jsou známé svou schopností křížit se mezi příbuznými druhy, ale v případě Sechium edule je pravděpodobnost spontánní hybridace velmi nízká.

Čajot v kuchyni

Je to všestranná zelenina, s jemnou, mírně sladkou chutí, podobnou cuketě, jablku nebo okurce. Má křupavou a šťavnatou texturu. Dá se jíst syrová, pečená, nakládaná, dušená, vařená a všechny části rostliny jsou jedlé. Je to nízkokalorická zelenina bohatá na vitamín C, vlákninu, kyselinu listovou a draslík.

Zahrada se připravuje na podzim a zimu, pěstování čajotu byl víc než jen experiment, byl to rozhovor s půdou, most mezi mou kuchyní a vzdálenými kulturami.