Nebo ne? To je kamarád i ten zlý cholesterol, který způsobuje nemoci? Jak to tedy je? Pojďme si v tom společně udělat pořádek. Konečně.

Na úvod je třeba jednoznačně stanovit, že cholesterol je přirozenou součástí buněk našeho těla. Je velmi důležitou stavební jednotkou mozkových buněk, nervů a některých hormonů. Organismus si ho z velké části vyrábí sám, část přijímá ve stravě. (1)

V čem je tedy problém?

Cholesterol je dáván do souvislosti s kardiovaskulárními nemocemi. Je to sice prospěšná živina, ale může být poškozen působením vyšších teplot nebo stykem s kyslíkem. Následkem toho získává nepříznivé vlastnosti – třeba právě schopnost hromadit se na cévních stěnách a poškozovat je.

Problémem tedy není cholesterol jako takový (v přirozené podobě), ale poškozený cholesterol v průmyslově vyráběných potravinách.

A těch je na trhu k dostání opravdu široká škála, oxidovaný cholesterol najdeme například ve všech nepřirozeně tepelně upravovaných živočišných potravinách.

Obsah cholesterolu ve stravě

Zajímavé je, že obsah cholesterolu ve stravě má minimální vliv na to, jakou máme hladinu cholesterolu v krvi (to platí pro většinu populace, která nemá odchylku ve vstřebávání cholesterolu).
Diabetoložka MUDr. Hana Krejčí například upozorňuje na to, že část lidí, kteří se rozhodli pro nízkosacharidovou dietu, má tendenci ke zvýšení cholesterolu v krvi. Ovšem ne proto, že by jejich strava obsahovala víc cholesterolu, ale na základě většího zastoupení nasycených mastných tuků.

Teď už víte, proč se nenechat nachytat nízkotučnými nebo nízkocholesterolovými potravinami, na které výrobci lákají!

Hladina cholesterolu v krvi

A teď se podíváme na hladinu cholesterolu v krvi. Má vliv na jeho hromadění na cévních stěnách a vznik aterosklerózy? Ano, tady už souvislost je. Zjednodušeně řečeno: Čím víc cholesterolu v krvi, tím vyšší tendence k jeho usazování. Významnými faktory, které zvyšují riziko vzniku aterosklerózy, je také kouření nebo inzulínová rezistence (za kterou stojí dlouhodobé přejídání a konzumace cukrů).

Cholesterol se stává „problémem“ v okamžiku, když se začne společně s některými druhy tuků usazovat v už zánětem poškozených cévách a snižovat jejich průchodnost.

Za viníka kardiovaskulárních onemocnění je tak označen cholesterol, který byl jen v nesprávnou dobu na nesprávném místě.

LDL, HDL a další hodnoty

A teď to všechno pojďme ještě trochu zamotat. Nebo spíš rozmotat? Posuďte sami…
Celková hodnota cholesterolu v krvi má malou vypovídací hodnotu, zejména v případě, že je jen lehce zvýšená (cca do 6,5). Nic zásadního nám tedy nesdělí. Pomocí lipidogramu (z krve) ale můžeme zjistit další hodnoty – zjednodušeně řečeno: přijdeme na to, co přesně celkovou hodnotu cholesterolu zvyšuje.
Z hlediska rizikovosti je nejdůležitější LDL („zlý cholesterol“) – norma je cca do 3, ovšem pokud je hodnota vyšší, neznamená to automaticky zvýšené riziko. Naopak v případě, že je hodnota nižší, může tu zvýšené riziko být. Jak je to možné? Hru tady s námi hrají částice (nosiče) a jejich velikost, která výsledek zkresluje. Jasné je to jen v případě, kdy je hodnota výrazně zvýšená (5 a více), to je skutečně problém.
A co „hodný“ HDL cholesterol? Tak s tím to taky není úplně jednoduché – přestože je hodný, výrazně zvýšené hladiny jsou rizikové taky. Důležité je, že pokud je LDL v normě, a zvýšení celkové hladiny cholesterolu je tím pádem způsobené pouze lehce zvýšeným HDL, pak se není čeho bát.
A to ještě není vše! Zjišťují se i tzv. triacylglyceroly. Věděli jste, že je to nejzastoupenější tuk v těle? Pojednání o jejich hladině by vydalo na další článek. Pro nás je důležité, že pokud je jejich hladina zvýšená a současně je nízká hladina HDL, je tu zvýšené riziko aterosklerózy.

Cholesterol a zdravá strava

Skvělá zpráva je, že riziku aterosklerózy se dá velmi významně předcházet stravou a životním stylem (dá se tak pracovat nejen preventivně, ale dokonce i ve snaze snížit nepříznivé hodnoty).

Problém neřeší snížení obsahu cholesterolu ve stravě.

Podle diabetoložky MUDr. Hany Krejčí je základem:
– strava, po které se netloustne,
– strava, pomocí které předcházíme vzniku inzulínové resistence,
– příprava pokrmů ze základních kvalitních surovin,
– odlehčit organismu od nasycených tuků.

Jíme Jinak radí

Pokud chcete spolehlivě dostát všem doporučením, stačí se (ve svém vlastním tempu) přidat ke spoustě spokojeným Jíme Jinak strávníkům a hýčkat si tělo i bezrizikové hladiny cholesterolu a přitom si skvěle a bez omezení pochutnávat. Každé jedno jídlo se počítá! Začít můžete jednoduše pomocí našeho kurzu, který je zdarma.

Staňte se členy Klubu Jíme Jinak

Získáte videorecepty, jídelníčky, rozhovory s odborníky, rady, slevy na nákupy a online kurzy.

materiály

  1. Mám 61 rokov a vysokého cholesterolu som sa dávno zbavila. Odľahčiť od nasýtených tukov a jednoduchého cukru. To robí strava jíme jinak. Okolo cholesterolu sa hovorilo veľa klamstiev, ľudia sa nabádali k jedeniu živočíšnej potravy a cukru.

  2. Tak nevim…mam vysoky “zly” cholesterol (nad 5)…a nic nepomaha. Mate to geneticky, rikala Mudr. Tak mam na policce leky a porad premyslim…fakt to mam zacit jist? Po mrtvici ani infarktu netouzim, ale nechci jist ani prasky. Chol. mam ale roky porad +- stejny, maso jim vyjimecne…mozna stres?? Kdo vi..Ale asi to neni vse uplne jednocnacne. Zdravim!

    • Jednoznačné to stopro není. Určitě ale není od věci podpořit ten chaos tak základní věcí, jako je strava. Dopřát si prostě to nejlepší, pak by mohl třeba i ten stres trochu povolit. A taky to často chce čas. Držím moc palce a taky zdravím!

  3. Zobrazit 3 komentáře

Komentujte
Vaše jméno

Jméno uložíme a zobrazíme, váš e-mail nezveřejníme. Zásady ochrany údajů.

Předchozí článekZelené výhonky čočky
Další článekNáš recept na splíny