Inspirace z obrazovky až na talíř
Moje vášeň pro asijskou kuchyni byla vina Netflixu. Oblíbila jsem si asijské seriály, ve kterých se strašně často jí. A ty recepty mě zaujaly natolik, že jsem se o ně začala zajímat. Možná to začalo spíše korejskou stravou, ale můj duch mě prostě táhne do Japonska. Tam jsem sice nikdy nebyla a určitě nikdy nebudu, protože dlouhou cestu letadlem bych nedala.. Prostě se bojím.
No a tak jsem začala studovat japonskou kuchyni, zvyky, i knihy pomohly přiblížit se k tomuto stylu trochu více. Neberte to, co budu psát, jako nějakou příručku – je to prostě můj osobní přístup, který se, i přes omezené možnosti, snažím trochu napodobit při vaření i v každodenním životě. O washoku (tradiční japonská kuchyně, která zahrnuje nejen typická jídla, ale i specifický způsob přípravy, servírování a konzumace) byla napsána spousta knih, pokud chcete informace bližší, doporučuji si takové knihy zakoupit. Tento článek je jen velmi stručný a spíše i velmi osobní, prostě na můj způsob. Jak se snažím donést trochu japonské tradice do mé kuchyně a mého života. Moje nadšení je tu pro vás!
Washoku
Pokud čtete tyto řádky, pravděpodobně sdílíte mou vášeň pro japonskou kuchyni, nebo jste prostě zvědaví, co dělá washoku tak výjimečným. Jsem veganka, která miluje pěstování vlastní zeleniny, a můžu říct, že washoku – tradiční japonská kuchyně, která je na seznamu UNESCO – je svět, který se skvěle hodí k rostlinnému životnímu stylu. Povím vám, jak jsem se do tohoto způsobu vaření zamilovala, jak ho zažívám v každodenním životě a jak moje čerstvé zeleniny ze zahrádky hrají hlavní roli v jednoduchých, ale chutných pokrmech.
Proč je washoku ideální pro vegany
Washoku je super inkluzivní. Jasně, pokrmy jako sushi s rybou nebo vývar z bonito jsou slavné, ale tradiční japonská kuchyně je plná veganských možností. Ingredience jako tofu, řasy, houby, fermentovaná zelenina a rýže tvoří základ spousty jídel. A navíc, washoku oslavuje jednoduchost: nemusíte přehánět, stačí nechat ingredience mluvit. Moje zelenina, čerstvě sklizená, se stává hvězdou bez složitých kulinářských kousků.
Objev jak ozdravit jídelníček pro lepší postavu a zdraví teď hned!
Chci začít 100% ZDARMA
Pokud milujete japonskou kuchyni nebo se chcete k washoku přiblížit, doporučuji začít s něčím jednoduchým: polévkou z misa, salátem z okurek s rýžovým octem nebo miskou rýže se zeleninou. Pokud máte zahrádku, ještě lépe: zkuste pěstovat něco typického, jako daikon nebo shiso. Není nic uspokojivějšího, než přinést na stůl jídlo, které jste si vypěstovali od začátku, od země po misku.
Co je to tedy washoku
Washoku není jen jídlo, je to filozofie. Je to umění vyvažovat chutě, barvy, roční období a přírodu v každém pokrmu. Představte si to: talíř washoku je jako malý obraz, kde každý prvek má své místo a vypráví příběh. A co je skvělé? Mnoho tradičních jídel je už veganských nebo je lze snadno upravit, což je ideální pro někoho, jako jsem já, kdo se vyhýbá živočišným produktům.
Začala jsem tuto stravu studovat, experimentovat a hlavně přenášet washoku do své kuchyně, kde používám zeleninu, kterou s láskou pěstuji na své zahrádce, to už určitě čtenáři stránek vědí.
Pěstování vlastní zeleniny mi přináší obrovskou radost: daikon, jemné cukety, bylinky a různá asijská zelenina, což je v Japonsku nutnost. Washoku mě naučilo vážit si každé zeleniny, ničím neplýtvat a oslavovat sezónnost. Na mé zahradě se pěstuje zelenina jako Komatsuna, Mizuna, Tat Soi, pak choi, čínské zelí, ale i rarity jako Daikon Sakurajima nebo Jyunpaku z Okinawy.
Principy washoku v mé veganské kuchyni
Washoku stojí na pěti klíčových principech: pět barev (červená, žlutá, zelená, bílá, černá), pět chutí (sladká, slaná, kyselá, hořká, umami), pět způsobů přípravy, pět smyslů a pět přírodních prvků. Nemusíte být stoprocentní, ale tyto principy mě inspirují, když tvořím svá jídla a takto je aplikuji:
- Barvy: Talíř washoku je jako duha. Představte si misku rýže s oranžovými mrkvemi, zeleným špenátem, tmavými houbami shiitake, bílým daikonem a špetkou umeboshek. Je to krása pro oči i pro srdce!
- Chutě: Umami je králem washoku a jako veganka ho nacházím v ingrediencích jako miso, houby, řasy a sójová omáčka. Například polévka z misa s kombu a shiitake je chuťová bomba i bez potřeby zabíjet ryby.
- Smysly: Washoku je celkový zážitek. Vůně veganského dashi (z kombu a shiitake), křupavý zvuk čerstvě sklizené zeleniny, krása pečlivě naaranžovaného talíře… všechny smysly jsou zapojeny. S tím aranžováním mám problém, nejsem moc velký umělec, ale snažím se.
- Příroda: Pěstování zeleniny mě spojuje se zemí, přesně jak to chce japonská tradice. Používám to, co mi nabízí sezóna, a připomíná mi to, abych žila v souladu s přírodou.
Washoku versus moderní kuchyně
Jako milovnici washoku a veganku mě vždy fascinoval kontrast mezi tradiční japonskou kuchyní (washoku) a moderní kuchyní, kterou často vidíme v restauracích nebo při našich každodenních experimentech. Washoku je uměním zakořeněným v tradici, zatímco moderní kuchyně je eklektičtější a ovlivněná globálními trendy. Tady je několik klíčových rozdílů, popsaných osobně, s ohledem na můj veganský životní styl.
- Washoku: Je to víc než jen kuchyně, je to filozofie. Vychází z harmonie s přírodou, sezónnosti a respektu k surovinám. Každý pokrm je navržen tak, aby vyvážil chutě, barvy a roční období, podle principů pěti prvků (barvy, chutě, způsoby přípravy, smysly, příroda). Pro mě, která pěstuji zeleninu, je washoku způsob, jak oslavit třeba daikon nebo bylinky přímo ze zahrádky.
- Moderní kuchyně: Je svobodnější a experimentální, často ovlivněná fúzí kultur (například sushi burrito nebo ramen s netradičními ingrediencemi). Upřednostňuje inovaci a odvážné chutě, někdy na úkor sezónnosti nebo jednoduchosti. Například můžete najít pokrmy se složitými omáčkami nebo dováženými surovinami mimo sezónu.
- Moje zkušenost: Ve washoku cítím spojení se zemí a ročními obdobími, jako když používám své sezonní suroviny na polévku z misa. V moderní kuchyni si užívám experimenty a i to mě moc a moc baví.
Ingredience ve washoku a moderní kuchyni
- Washoku: Ingredience jsou jednoduché, lokální a sezónní. Ve veganském washoku používám rýži, řasy (kombu, wakame, nori), miso, tofu, houby shiitake a zeleninu jako daikon nebo dýně. Umami pochází z přírodních zdrojů, jako je kombu nebo miso, a každá surovina je vybrána pro svou přirozenou chuť. Pěstování zeleniny mi pomáhá ocenit, jak washoku zdůrazňuje čerstvost a kvalitu.
- Moderní kuchyně: Často zahrnuje globální nebo zpracované suroviny, jako jsou průmyslové omáčky, veganské sýry nebo superpotraviny (quinoa, kapusta). I v moderních japonských pokrmech můžeš najít veganské máslo, aromatické oleje nebo exotické ovoce, které nejsou součástí tradice.
- Moje zkušenost: V washoku strouhám svůj daikon na křupavý salát s rýžovým octem, zatímco v moderním pokrmu bych mohla přidat sezamovou pastu nebo dresink s tahini, míchajíc různé kultury. I to samozřejmě dělám, protože mě baví experimentovat.
Způsoby přípravy
- Washoku: Příprava je minimalistická a zdůrazňuje přirozenou chuť surovin. Používají se techniky jako vaření v páře, lehké vaření, grilování nebo fermentace. Ráda vařím zeleninu ze zahrádky v páře se sójovou omáčkou, přesně podle tradice.
- Moderní kuchyně: Techniky jsou rozmanitější a mohou zahrnovat západní metody, jako smažení ve velkém množství oleje, pečení při vysokých teplotách nebo složité emulze. Například moderní ramen může mít krém z kešu nebo pikantní omáčku, která je od tradice vzdálená.
- Moje zkušenost: V washoku se soustředím na jemnost, jako je pomalé vaření polévky s kombu a shiitake. V moderní kuchyni se odvazuji a experimentuji, vznikají tak fusion recepty.
Prezentace
- Washoku: Prezentace je uměním, s důrazem na harmonii a přirozenou krásu. Pokrmy jsou pečlivě aranžovány, často v malých porcích, a odrážejí roční období .
- Moderní kuchyně: Prezentace může být odvážnější, s barevnými pokrmy a kreativními kombinacemi. Představte si veganskou misku poke s avokádem, edamame a duhovými omáčkami, navrženými pro vizuální efekt.
Zaměření na sezónnost
- Washoku: Sezónnost je posvátná. Ingredience se mění podle ročního období a každý pokrm odráží daný čas roku. Na podzim používám svou dýni na teplé polévky, v létě zase čerstvé okurky a rajčata. Tento přístup dokonale ladí s mou zahrádkou, která mi dává to, co příroda zrovna nabízí. Sezónnost je pro mě osobně číslo jedna, ta nejdůležitější, bazírovala jsem na ní i před tím, než jsem se začala zajímat o japonskou kuchyni.
- Moderní kuchyně: Často se ignoruje sezónnost díky dostupnosti dovážených surovin. Můžete najít jahody v lednu nebo pokrmy, které kombinují suroviny z různých ročních období, jako je salát s rajčaty a mangem. Washoku mě naučilo respektovat rytmus mé zahrádky.
Chuť a umami
- Washoku: Umami je srdcem chuti, získané z přírodních ingrediencí jako kombu, shiitake, miso nebo sójová omáčka. Chutě jsou jemné a vyvážené, nikdy se navzájem nepřehluší. Moje polévka z misa je exploze umami díky veganskému dashi.
- Moderní kuchyně: Chutě mohou být intenzivnější nebo složitější, s přidáním bohatých omáček, netradičních koření nebo fúzních dochucovadel. Například moderní ramen může mít pikantní omáčku gochujang z Koreje, který najdete v mých receptech poměrně často.
- Moje zkušenost: V washoku hledám dokonalou rovnováhu, jako je salát z daikonu s umeboshi. V moderní kuchyni si hraju s výraznějšími chutěmi, třeba omáčkou z misa a tahini.
Elegance tradice, radost inovace: dvě tváře mé kuchyně
Washoku je jako vřelé, tradiční objetí, které mě spojuje s přírodou a mou pěstovanou zeleninou. Moderní kuchyně je exploze kreativity, která mi umožňuje experimentovat a míchat kultury. Obě mají místo v mém srdci: washoku pro svou eleganci a jednoduchost, moderní kuchyně pro svobodu odvázat se. Co preferujete vy?
PS: Přemýšlíš jak zlepšit postavu a své zdraví?
Nepřemýšlej 😊 Naskoč zdarma do online kurzu Jíme Jinak !
Komentáře
Děkuji za moc poučný článek. Tvé výtvory jsou fascinující 👌
Rok od roku jsem víc a víc naladěná na sezónnost. I když často se koncem zimy cítím už “hladová” po něčem jiném, jarním… A to třeba ještě nic kromě pažitky a jiného zeleného neroste.
.
Jinak mám ráda taky oba směry vaření. Jen mám pocit, že v tom jednoduchém pokrmu často neumím ty chutě správně vyzdvihnout a mám to pak takové mdlé, nudné 🤔. No třeba se to někdy taky naučím 🙂