Není skořice jako skořice. Nenechte se napálit!

Skořice má blahodárné účinky: ale jak která!

Skořice se používala jako lék již před mnoha tisíci lety. První zmínky o ní pocházejí ze starého Egypta. Byla považována za velmi vzácné koření – komoditu, kterou jakožto darem, nepohrdli ani faraoni, ani starověcí králové. Charakateristickou vůni a chuť skořici dodává látka cinnamaldehyd, která stojí i za většinou pozitivních účinků na naše tělo. Například:

• zlepšuje trávení
• uklidňuje průjmy, nadýmání, koliky
• podporuje chuť k jídlu
• působí jako antioxidant
• pomáhá krevnímu oběhu
• snižuje krevní tlak
• zmírňuje krvácení z nosu
• zmírňuje silnou menstruaci
• má dezinfekční a antibiotické účinky (dokonce větší než oregáno a česnek)
• může pomoci při nachlazení, kašli a chřipce
• při zevním použití může pomoci při revmatismu

Dva druhy skořice

Není ale skořice jako skořice. Na trhu existují dva druhy:

• Skořice čínská Cassia (nepravá) pocházející ze skořicovníku čínského. Jedná se o levnou náhražku, která se prodává v obchodech a je hojně používána výrobci potravin. Tento druh skořice obsahuje značné množství toxinu kumarinu – až 1000x více než skořice cejlonská.
• Skořice cejlonská (pravá) pochází ze skořicovníku cejlonského. Jedná se o kvalitní a mnohem zdravější druh skořice, která obsahuje méně nebezpečného toxinu kumarinu než skořice Cassia (cejlonská skořice má cca 0,004 a méně % kumarinu, naopak Cassia až 5 %). Chuťově je sladší, méně hořká a jemnější.

Co je to kumarin?
Jedná se o přírodní toxin škodlivý pro naše játra (1), kterým se brání rostliny před škůdci. Tato látka má na nás ve větším množství toxické účinky – způsobuje bolesti hlavy, spavost, krvácení, závratě aj. Je podezřívána z možných karcinogenních, halucinačních a erotogenních účinků (1, 2). I proto je legislativně stanoveno v evropské i národní legislativě maximální množství kumarinu v potravinářských produktech (žvýkačky, karamely, dezerty, koláče aj.) a tyto limity také kontrolují dozorové orgány.

Jakou skořici si kupujeme, se nedozvíme

Věděli jste, že …?
Před toxinem kumarinem bychom se měli mít na pozoru a zejména malým dětem nepodávat skořici v jídle každý den. U 15 kg dítěte se přijatelná denní dávka (běžnější) skořice Cassia pohybuje okolo 0,5 g, u dospělých jsou to 2 g. Cejlonské skořice můžeme jíst více.

Podle platné legislativy je výrobce potravin povinen uvádět použití skořice, není ale třeba povinen uvádět název rostliny, z níž skořice pochází. Vzhledem k tomu, že cejlonská skořice je mnohonásobně dražší, je jasné, že běžné obchody z 90 % nabízejí nepravou Cassia skořici.

U mleté skořice druh ve většině případů nepoznáme. Jednou z variant, jak se nenechat napálit, je zakoupit přímo celé tyčinky skořice, u kterých lze druh dobře rozeznat (poznávací znaky viz níže), a ty si pak doma namlít.

Situaci ještě komplikuje hojné využívání aromat v potravinářském průmyslu. Ty přírodní musí z 95 % pocházet přímo ze skořice – ale není řečeno z které…

Jak poznat tu pravou skořici

• Skořice Cassia je tmavší, tyčinky jsou duté a tvrdé a má ostrou až štiplavou chuť. Cassia skořice roste v Číně, Vietnamu či Indii.
• Naopak cejlonská skořice je světlejší, tyčinky mají více vrstev, jsou křehčí, na průsvitu připomínají sbalený doutník, nikoli dutou rourku. Roste na Srí Lance (ostrov Ceylon).

Jíme Jinak radí:

• Vybírejte skořici, která je označena jako cejlonská. Nejlépe v BIO kvalitě. Budete mít jistotu, že jíte pravou a kvalitní skořici.
• Pokud používáte Cassia skořici, nekonzumujte ji denně a do jídel ji přidávejte v menším množství. Hlavně u dětí.
• Extrémy a stereotyp vždy škodí, a to platí i o zdravém jídle (jako např. v případě konzumace většího množství skořice). Proto jezte pestře a snažte se střídat jak koření, tak také obiloviny, luštěniny, zeleninu, ovoce, semínka, ořechy, řasy i způsoby úpravy pokrmů a krájení.