Otužování v dnešní době zažívá obrovský boom. Lidé se vrhají do zamrzlých jezer, ledových řek a své úspěchy s nadšením sdílí na sociálních sítích. Je ale otužování vlastně zdravé? Je vhodné pro všechny? Jaká jsou rizika a co na to východní medicína? Odpovědi na tyto otázky se dozvíte v následujícím článku.

Než se pustíme do porovnání obou směrů západní versus východní, je potřebné říct, že otužování neznamená skočit rovnou do ledové vody. Formy otužování mohou být velmi rozmanité. Od těch nejméně intenzivních jako je např. omývání tváře studenou vodou, ponoření rukou či nohou do studené vody nebo jen o jednu vrstvu oblečení méně při nedělní procházce či promenáda na boso ranní rosou po zahradě až po ty úplně nejintenzivnější, kterými mohou být např. právě koupel v zamrzlém jezeře nebo vana ledové tříště. 

Z pohledu západní medicíny a vnímání „západního“ člověka je situace zdánlivě jednoduchá. Pokud je člověk zdráv (nejlépe se poradit s lékařem, poněvadž teplotní šok může mít pro srdce fatální následky), otužování se jednoznačně doporučuje pro jeho nemalé zdravotní benefity. Především otužování posiluje obranyschopnost organismu (chcete-li imunitní systém), dále např.:

  • Posiluje kardiovaskulární systém.
  • Prokrvuje tělo.
  • Léčí nechutenství.
  • Díky otužování získáváme spokojenost (endorfiny – elixír štěstí).
  • Snižuje nemocnost, jsme odolnější proti virům.
  • Zlepšuje spalování tuku.
  • Zlepšuje stav pleti.
  • Posiluje nervy.
  • Tlumí záněty.
  • Podporuje růst svalů.
  • Zlepšuje soustředění a činnost mozku.

Neméně významným benefitem otužování je posílení psychiky a pevné vůle. Vědomí, že zvládneme otužování v nás velmi posílí víru v sebe sama. Zdolání bariér v otužování nám otevře dveře ke zdolávání bariér také v jiných oblastech života.

Jistě bychom našli spoustu dalších benefitů, které nám otužování přináší. I proto se dnes otužuje čím dál více lidí od batolat až po seniory v nejvyšším věku.

Z pohledu východní medicíny už situace není úplně jednoznačná. Tak jako západní psychologie nám nabízí různé typy osobností (flegmatik, melancholik, sangvinik, cholerik), tak i čínská a indická tradice poskytuje variace na různé somatotypy – typy člověka podle pěti elementů, jimiž jsou oheň, země, kov, voda a dřevo. Proto např. pro člověka, u něhož je zastoupeno více „ohně“ bude chladová zátěž vhodnější než u člověka, jenž má v nerovnováze element „voda“, který bude raději vyhledávat teplo a jemuž by vystavení chladu mohlo spíše uškodit. Jelikož většina z nás není jen např. melancholik či sangvinik, ale kombinací hned několika typů osobnosti, tak i u somatotypů východní medicíny platí obdobný princip. Jsme tedy kombinací vícero elementů a tím jsme jedineční. Proto bude každému vyhovovat jiný přístup a jiná intenzita otužování.

Pojďme si to vysvětlit na konkrétním příkladu. Na obrázku níže máme znázorněn pentagram pěti elementů. Jak si můžeme z pentagramu všimnout, je zde znázorněna poměrně výrazná nerovnováha. 

 

Nejvíce je zastoupen element země a element kov. Naopak méně je „ohně“ a element voda zde takřka chybí. Pokud se dostane některý element do nerovnováhy vůči ostatním, může se to projevit dysfunkcemi odpovědných orgánů. Proto k nalezení rovnováhy jednotlivých elementů je potřebné především posílit element voda. V cyklu elementů je prvek voda odpovědný za ledviny, močový měchýř a pohlavní orgány. Jako příčinu poruchy v souvislosti s okruhem vody lze spatřovat špatnou životosprávu, velké množství jednoduchých cukrů, nedostatek živin, vitamínů a minerálů, oslabení imunity a také vystavení chladu. Významný vliv na okruh voda má také naše emoční stránka. Vyřešením emočních problémů tak také ledviny posílíme.

Ať už jsme zastánci západní medicíny nebo dáváme přednost raději východnímu směru, pokud jsme zdraví a nepociťujeme žádné příznaky a projevy oslabení energie ledvin, pojďme se otužovat. Neboť ve zdravém těle zdravý duch a navíc, otužování je zábava a čistá radost.

Takže chladu ZDAR!!! (nebo snad ???) a slunce na talíři ☺

A jak to máte s otužováním vy?

Martin Rychlý

Staňte se členy Klubu Jíme Jinak

Získáte videorecepty, jídelníčky, rozhovory s odborníky, rady, slevy na nákupy a online kurzy.

materiály

  1. Dobré ráno Aleno, držte se svých pocitů. Zjistila jsem, že si v létě nemůžu položit v lomu hlavou na znak jak je mi z vody chladno. bosá jsem moha chodit celkem bez omezení. V oblasti ledvin je mě zima od dětství. Na jaře když začalo vládní omezení, jsem vyčistila doma nádrž na vodu a začala v ní brouzdat nohy, cvičila jsem venku na trávě. položit lýtka do studené trávy chtělo odhodlání. Každý den. Nohy do vody (po stehna), cvičení a chůze v trávě. V létě koupání v lomu a tam kde byla čistá voda. Na podzim jsem si uvědomila, že se nechci opět třást zimou a koupala se již v nádrži celá. Přešlo září, říjen, začal listopad. Přestala jsem chodit (borelióza v létě se usídlila v noze). Další důvod proč pokračovat v otužování. Pouze jsem přesídlila do nádrže, kterou máme ve skleníku. Přešel leden, občas jsem si musela prorazit led na hladině. Bylo to příjemné. Tak jsem si nanosila led do kbelíku a nohy a ruce ponářela mezi kusy ledu. Napadl sníh a brouzdala se ve sněhu. Se synem jsem se byla koupat i v rybníce v prosekané díře. Syn se divil, že než se ponořím můžu stát ve vodě a vyházet si led kolem sebe. Do vody vstupuji pomalu a s respektem. Léčím se s tlakem (i přes stravování JJ) a tak jsem měla z otužování obavy. Ve vodě jsem si našla bod chladu na rukou, přes který nejdu. Ráno začínám cvičením, masáží kůže a pak voda:-). Když jsem v 62 začala, nechtěla jsem se otužovat, pouze si prodloužit pobyt venku a koupání. A je z toho příjemný návyk. A za měsíc je to rok. Noha začíná poslouchat. Nemohla jsem unést kabelku s termoskou polévky a osobními věcmi. Cestu k vlaku mám cca 10 – 15 min., v té jsem ji šla půl hodiny. Noha není zcela v pořádku, ale můžu cvičit, chodit, i běžkovat až do dvou hodin. Pak potřebuji odpočinek. Přeji odvahu. Rok uběhl jako voda a voda je opravdovým přítelem:-) Mám ji moc ráda a k životu ji potřebuji, stejně jako rostliny na mé zahradě. Proto mám nádrže na vodu a poprvé byly využité celoročně.

    • Aleno, je to jednoduche. Pozadejte terapeuta TČM, aby Vam sestavil pentagram a podal vysvetleni ohledne vyznamu pro Vase otuzovani. Kazdy na tom budeme trochu jinak. 😉

  2. Večer otužování moc vhodné není, protože je povzbuzující, nabuzuje.

    Navíc večerní teplá sprcha (koupel) dělá to, že se nám prohřeje kůže, a tím pádem se nám ochladí „jádro těla“ a pak se nám líp spí.

  3. Hezký článek, já se otužuji již asi 2 roky studenou sprchou každý večer. Celé tělo asi 1 minutu až do nesnesitelného studu na nohou. Kolikrát se mi stane, že se mi nechce a najednou se přistihnu jak to dělám automaticky. Dokonce se mi i stalo, když jsem promrzlá tak mě studená nakopne. Máčet se ale v zimě v rybníku mě vůbec neláká….

    • Ja to mam uplne obracene 🙂. Sprchu jedine rano a kdyz to jenom trochu jde, radeji jdu do ,,rybnika“. Mnoho lidi dokonce sprchu nezvlada, ale do ,,rybnika“ chodi radi. Snazim se svou komfortni zonu prekracovat jen lehce, odbornici rikaji jen o 4%. Pak to neni o bolesti, ale o radosti. Diky za nazor, Šárko.👍

      • Mám to podobně jako Martin, studenou sprchu jedině ráno, krásný start do celého dne. Dva roky se otužuji plaváním v řece, teplota ve velkých mrazech klesá až k 0,4 stupňům. Je to naprosto fantastický pocit, vylezete z vody, venku mrzne a Vám není zima, ta přichází až za chvíli, ale to už se oblékáte a pijete teplý čaj. Doporučuji všem, kdo se pro otužování rozhodnou. Vendy

  4. Zobrazit všech 8 komentářů

Komentujte
Vaše jméno

Jméno uložíme a zobrazíme, váš e-mail nezveřejníme. Zásady ochrany údajů.

Předchozí článekNaše cesta s Jíme Jinak (Jitka 33 let)
Další článekZelené výhonky čočky