Tabu

Raději dříve než později

Ať tak či tak, po přečtení těchto slov v článku o hemoroidech musím uznat, že na tom něco je. Vlastně si musím potupně připustit, že sám patřím do té skupinky ,,jen“ skoro všichni. Pár let už o tom vím, že u mě není v této oblasti všechno zcela v pořádku, ale zatím mě míra onemocnění ani „odvaha“ nepřinutila s tím něco udělat. Každopádně si jsem vědom, že jako se vším, platí i tady to otřepané klišé „raději dříve než později“. Teď bude jistě cesta k vyřešení mé nepříjemnosti mnohem přijatelnější, než „později“. Ale ta představa… Můj lékař je žena. Je to dobře nebo špatně? Nevím. Nebo je to jedno? Asi ne. K chlapovi bych snad odvahu nesebral vůbec. Možná to ještě může počkat, ne? Ne, nemůže. Jak dlouho chceš čekat? A na co? Až tě budou operovat? To nechceš. Kruciš. Mozkové závity jedou na plné pecky, než se odhodlám vzít mobil do ruky a vytočit to číslo. Bože, knedlík mám v krku a nejspíš jsem červený jak rak. Ve sluchátku se ozvala sestřička. Ještě že to nevidí. Popíšu jí situaci a domluvíme se na návštěvě. Uff, fakt jsem tam zavolal. No, nakonec to nebylo tak strašné, jak jsem si představoval v mých nejdivočejších snech. Ale to výživné mě ještě teprve čeká.

Den D

Teď na to vyšetření budu muset jít. Závity se zase roztočily jako o závod. Hned mě napadlo milión způsobů, jak sestřičce vysvětlit, že prostě nemůžu přijít. To snad ne. Už ses objednal, tak zkrátka půjdeš, ozval se ve mě někdo s kuráží.
Ten den právě nastal. Musím vyrazit. Je to mnohem horší než stát poprvé před bazénem s ledovou vodou. To mi můžete věřit. Vešel jsem do sesterny a myslel, že se každou chvíli musím propadnout do země. A když ne tady, tak u paní doktorky se určitě propadnu. A víte co? Nepropadl jsem se. Dokonce to byla docela příjemná zkušenost . Jak paní doktorka, tak i sestřička byly velmi profesionální. Vyšetření proběhlo v příjemné atmosféře a mně spadl balvan ze srdce, že nemusím na operaci, protože se prý nejedná o nic vážného a protože jsem přišel včas.

Skutečná výzva

Dámy, nevím, jak tyhle situace zvládáte vy, ale pro mě to byla skutečná výzva a věřím, že pro většinu mužů musí být  rovněž. Holt nejsme tak stateční jako vy, statistiky to říkají jasně. A ačkoliv mobil váží jen pár gramů, jsou situace, kdy zvednout ho je nesmírně těžké. V mém případě jistě ta úplně nejtěžší. Vlastně jsem rád, že zas můžu zažívat výzvy jen u bazénu nebo na břehu jezera s ledovou vodou. Uff!

Příště si dáme zase jednu otužileckou. Povídka se bude jmenovat Stará garda.

Do té doby

Chladu ZDAR!!! a slunce na talíři

Martin Rychlý