Každý zná základní poučky o tom, jak je naše tělo z vody, že se nedoporučují ochucené nápoje, minimální pitný režim je cca 2 litry, bez vody zkrátka člověk nemůže být apod. Ale co se opravdu děje při špatném pitném režimu, proč samo tělo odmítá pít více vody a jak efektivně řešit pitný režim?

Skryté hrozby špatného pitného režimu

Problém základních pouček o tom, jak při špatném pitném režimu dochází k dehydrataci a jak musíte hodně pít je, že nástup problémů nastává velmi klidně a pomalu. Díky tomu si toho nevšimnete, dokud vás neodveze rychlá.

Známé závažné přímé příznaky dehydratace jako jsou zmatení, nízký krevní tlak, celková slabost, nevolnost, případně bezvědomí a šok, nic moc neřeknou a nevypadají moc nebezpečně. Navíc nastávají až opravdu v krajním případě, když to člověk opravdu přežene.

Je nutné rozlišit, co je přímým důsledkem dehydratace a co souvisejícím dlouhodobým problémem.

Dlouhodobá dehydratace

Co je možná nebezpečnější, je dlouhodobá slabší dehydratace (kdy dlouhodobě pijete např. jen 1 l vody/den a žízeň hasíte například kávou, která dále dehydratuje). Dlouhodobá “slabší” dehydratace kromě příznaků, jako suché a lepkavé rty, suchá pokožka, rychleji se tvořící vrásky, zácpa, zadržování vody, tmavší a menší množství moči, únava, malátnost, bolest hlavy a jiných, také způsobuje řadu vedlejších zdravotních komplikací. Je to vcelku jednoduché a příznaky ukazují, co se v těle děje. Vody je v těle málo, tělo celkově “zpomalí” včetně očistných a regeneračních procesů. To mimo jiné komplikuje snahu zhubnout, zesílit a snižuje výkonnost, jak mentální, tak fyzickou. Dochází ke hromadění odpadu, který se z těla neefektivně vylučuje a pozvolna část v těle zůstává a pomaličku se ukládá. 

Dlouhodobá dehydratace a nezdravá jídla = brzké zdravotní problémy 

  • Při dlouhodobé dehydrataci pak tyto “skládky” mohou způsobit řadu problémů. Jedním, na první pohled jasně souvisejícím, jsou kameny všeho druhu. Například ledvinové kameny dokáží způsobit největší bolest, co člověk může zažít a může dojít k poškození různých orgánů s trvalými následky na zdraví. Mnohdy se odstranění řeší operativně.
  • Další méně patrné mohou být různé kožní a střevní problémy. Tělní odpady jsou kyselé (naopak tělní tekutiny, jako krev, jsou mírně zásadité). Pokožka a střevo pak tolik kyselého odpadu nezvládne beztrestně vylučovat a často dochází k různým kožním a střevním problémům.
  • Vůbec zdánlivě nesouvisející problémy jsou v případě, kdy tělo část odpadu nevyloučí. Takový kyselý odpad v těle může způsobovat řadu problémů, které na první pohled nevidíte, nedáte si do souvislosti a objeví se nečekaně až za pár let…

Správný pitný režim je pro naše zdraví zásadní a bez něho se snažíme jíst lépe jen “napůl”.

Proč mi nejde pít a co se s tím dá dělat?

Faktem je, že největším podílem zdravého pitného režimu má být čistá neperlivá voda. A proč pouze přirozená neperlivá voda? Perlivost vodě dodává oxid uhličitý, který mimo jiné nápoj okyseluje (= ve smyslu vytváření kyselého odpadu v těle).

Převařením z vody neodstraníte vedlejší produkty chlóru!

Každý se jistě tedy ptá, zda vodu z vodovodu nebo vodu balenou. Dle různých testů mnohdy vyhrává voda z vodovodu, ta však zase obsahuje chlór a různé jeho sloučeniny v rámci “přípustných” hodnot. Jednoduše řečeno, ani jedna není to pravé a právě to mnohdy způsobuje, že nám moc “nejede”, zatěžuje nás a vypít třeba 2,5 l/den bývá docela problémtělo jí odmítá.

Je pitná voda pitná?

Člověk dnes negativně ovlivňuje své prostředí. O vodě, kterou dnes pijeme, se rozhodně nedá říci, že je zcela přirozená, původní a ve stále stejné kvalitě jako před tisíci lety. 

V člověkem nedotčených oblastech Roraima Tepui se nachází nenarušený uzavřený ekosystém, kde je voda v původní unikátní podobě. V roce 2005 zde probíhal odběr a testování, které ukázalo, že voda má velký energetický potenciál. Při testech Kirlianova efektu (1) se prokázalo až 40.000x větší energetické záření, než u běžné vody.

Prostředí a forma distribuce jednoznačně vodu velmi změní a upravovaná voda na nás může mít dlouhodobě negativní vliv, i když je pitná.

Zajistit si dobrý zdroj vody je stejně důležité, jako mít dobrý zdroj čerstvé a kvalitní zeleniny.

Pokud žijete ve vesničce v horách u pramenité studánky, máte velké štěstí. Ti, kdo žijí tam, kde se voda z hor prakticky nezměněná pumpuje do vodovodního řádku kousek od nich, jsou na tom také velmi dobře.

Ale pokud žijete ve velkých městech nebo planinách, kde se voda čerpá ze špinavých řek, kde končí odpadní voda, prochází čističkami a pumpuje se k vám několika kilometrovým potrubím, pak máte problém. Masová úprava vod je uzpůsobena pro distribuci vyhovující, nezávadné a pitné vody. To však ještě neznamená, že je pro vaše zdraví dlouhodobě vhodná.

Naštěstí existuje mnoho možností, jak si vodu doma doupravit, aby se co nejvíc přiblížila té původní a tělu více prospívala.

Jaké jsou možnosti pro domácí úpravu vody?

Pokud si chcete vodu upravit, záleží na vašich prioritách. Dnes se dá řešit prakticky cokoliv od filtrace, demineralizace, mineralizace až po působení vzácných nerostů. V důsledku vás to vyjde levněji, než si kupovat vodu balenou a navíc je to dlouhodobá investice do vašeho zdraví.

Výběr té správné vody je stejně důležitý jako výběr správných potravin.

Základní způsoby úpravy vody jsou:

  • Reverzní osmóza – odstraní z vody vše, vytvoří demineralizovanou vodu, která je však kyselá a je nutné ji zpětně mineralizovat. Hodí se tam, kde je už problém vodu upravit a voda není pitná.
  • Uhlíková filtrace – je nejzákladnější způsob, jak z vody odstranit nežádoucí látky jako chlór apod., ale zároveň zachovat stávající minerály. Velmi populární jsou jednoduché filtrační nádoby/konvičky s malým filtrem obsahující uhlík. O této metodě jsme psali jsme v článku Jak upravit kohoutkovou vodu.
  • Pokročilá filtrace – filtraci si lze nechat udělat přímo na míru. Hodí se, když máte vlastní zdroj vody, například studnu.
  • Ionizátory vody – dokáží ve vodě zvýšit chybějící zásadité minerály, odstranit nežádoucí kyselé a zvýšit energetický potenciál vody. Zařazuje se až na konec. O ionizátorech vody a možnosti jejich pořízení se slevou jsme psali v tomto článku.

Některé způsoby lze i efektivně kombinovat, například za uhlíkovou/pokročilou filtraci zařadit ještě ionizátor. Jen si dejte pozor, protože ne všechny kombinace jsou možné a raději je lepší se přeptat u prodejce. 

Jak jste na tom s vodou?

Máte svůj pramen, kam chodíte pro vodu? Kupujete balenou nebo si vodu doma upravujete? A jak vám chutná? Podělte se s námi o vaše zkušenosti s vodou v komentářích.

⏩ BRZY ZAČÍNÁ PODZIMNÍ DETOX KURZ

  1. Děkuji za odpověď. Celý život jsem dodržovala pitným režim tak jak se to stále doporučovalo, až mi to oslabilo ledviny. Teď, skoro 2 roky, jím podle Jíme Jinak a tekutiny jsem omezila, pitný režim nedodržuji a piji podle barvy moči, jak je na těchle stránkách doporučeno. Pochopila jsem, že není žádoucí prolévat tělo vodou. Milena

    • Už chápu, kam směřujete, nechal jsem v textu „třeba 3l“ upravit na „třeba 2,5l“, aby to tak nemátlo – není to to co si má čtenář z článku odnést.
      V každém případě, pokud Vám pití cca 2l/den oslabilo ledviny, zkuste prověřit co máte za zdroj vody a jaká je jeho kvalita (ikdyby to byl jen jeden z problémů). Mnohdy se stává, že kvalita pokulhává i za aktuální „umírněnější“ normou, neprospívá Vám a zbytečně Vás zatěžuje.

    • Mieleno, kdo jí podle JJ, tak určitě pije méně. Protože jednak se jí polévky, omáčky, vařené obilí (což vše obsahuje vodu) a nejí se až tak moc suché věci, jako chleba k snídani, sušenky atp. Děti od známých se běžně dožadují pro mě velkého množství pití a u večeře třeba vypijí velkou sklenici vody. My doma na pitný režim nějak extra nedbáme, jen manžela musím mnohdy usměrňovat, on pořád chce pít před/po jídle a kolikrát se zeptá i dětí „chcete napít“ :-)? Tak říkám, že ne, nechtějí. Jisté pokroky tam jsou, ale to je tak jediný zádrhel v našem pitném režimu. Studnu máme bohužel skoro vyschlou a v kuchyni máme klasickou Britu.

    • Myslím, že termín „pitný režim“ není úplně šťastný. Spíše jde o denní příjem tekutin. V našem jídle je tekutin celkem dost – zelenina, polévky, omáčky… To pak není nutné tolik pít. Ale zase se to nesmí podcenit, a nepítt vůbec. 😉 Zejména v horku je vhodné tekutiny doplňovat.

      • Ono záleží i na aktivitě, konstituci, jak se moc člověk potí nebo nepotí, na prostředí, zda je léto/zima apod.
        Určitě souhlas, že na JJ jsou lidé, kteří přijmou více vody v podobě jídla a pak to mají celé jinak. Proto článek nemá vůbec za cíl doporučovat kolik má kdo vypít vody (už tak je článek moc dlouhý), ale upozorňuje hlavně na pitný režim z pohledu kvality, nebezpečí nedostatku a jak se nedostatek projevuje.
        Ale jsem rád za tuto debatu, která článek skvěle doplňuje.

    • Dobrý den, Mileno, předávám info od autora článku: „Jsem rád, že se článek líbí. Doplnit tekutiny by jste měla podle toho, kolik vody reálně ztratíte. U ženy (70kg) při normální aktivitě by příjem tekutin neměl klesnout pod 2,4l/den a při tělesné aktivitě se navíc doporučuje doplnit 0,4–0,8 l/hod. Například sportovec může ztratit dokonce 0,3–2,4 l vody za hodinu. V létě také budete ztrácet více vody než v zimě atd. S výpočtem pro aktuální den mohou pomoci aplikace na dodržování pitného režimu, které dokáží zohlednit i aktivitu + pak lze zpětně vidět reálný průměr třeba za měsíc. Obecně je však dobré se držet lékaři doporučeného minimálního příjmu 2-3l/den, někdy se uvádí pro dospělého člověka minimálně 2,5l/den.“

  2. Zobrazit všech 8 komentářů

Komentujte
Vaše jméno

Jméno uložíme a zobrazíme, váš e-mail nezveřejníme. Zásady ochrany údajů.

Předchozí článekRebarborový koláč s chia semínky
Další článekNepečený jahodový dort