Zahrada v únoru a březnu

Záleží na podmínkách

Pokud si pěstujete sami sadbu zeleniny, možná už máte své termíny výsevů. My vyséváme podle termínů, které jsou uvedeny ve Výsevních dnech od Marie Thunové. Vycházejí každý rok a je to praktická malá příručka. V zásadě se jí řídíme, ale nechceme zase být otroky. Vždy není možné vše dodržet, tak se snažíme, jak nejlépe to jde.

S výsevy zas tak moc nespěcháme. Jelikož pěstujeme sadbu ve skleníku, kde se topí a kde na jaře topí i slunce, tak rostlinky rostou vyrovnaněji, než třeba za oknem, kam svítí třeba jen část dne. Ale toto si každý musí vypozorovat sám. Občas mi známí v březnu hlásí, že už mají krásné papriky a já jim oznamuji, že je teprve budu vysévat a ptám se jich, co s nimi budou dělat. Chápu jejich radost a nedočkavost, ale potom trápí sazeničky ještě třeba 2 měsíce v květináči nebo to risknou a zasadí do skleníku. Ani jedno jim nesvědčí. Papriky jsou teplomilné, takže stejně, pokud nezmrznou, tak moc nevyrostou. Něco jiného je, když máte vytápěný skleník, tak to si samozřejmě můžete docela vymýšlet a zkoušet.

Co si připravit

Vždy je dobré si semínka roztřídit dle doporučené doby výsevů. Doporučuji si pořídit pro výsevy výsevní misky a různé velikosti sadbovačů. Kupuji pevné výsevní misky, které vydrží roky. Dále budete potřebovat hladítko na substrát, pikýrovací – přepichovací kolík a nějaké cedulky pro popisování výsevů a obyčejnou tužku – cedulky lze používat opakovaně.

Na výsevy i pro přesazování používáme propařený kompost smíchaný s rašelinou 1:1. Záleží, jaké máte možnosti, zda si kupujete substrát apod.. Pro výsevy drobných semínek do výsevních misek přesívám kompost i rašelinu přes síto, aby byl substrát jemnější a dalo se jím lehce zasypávat semínka. Je to také dobré pro výsevy semínek do sponu, protože kdyby neměl člověk substrát přesetý, tak by mu tam pak vadily drobné kamínky, které nevyhazuji, ale používám na dno výsevních misek, později i do bedniček na celer, jako drenáž. Pro přesazování už přesívání není potřeba a ani to není žádoucí – substrát by byl později moc utužený, bez vzduchu.

Jak na to

Tak a teď se už můžeme pustit do výsevů.

Semínka vyséváme buď do výsevních misek na široko nebo do sponu. Na dno výsevní misky nasypeme trochu kamínků z přesátého kompostu a nasypeme substrát do výšky asi 3 cm a urovnáme povrch prkýnkem, hladítkem. Na široko vyséváme semínka drobná, která nejdou vzít mezi prsty. Je třeba vysévat řídce, aby si pak rostlinky příliš nekonkurovaly a aby nedocházelo ke hnití klíčících rostlinek. Do sponu vyséváme např. na vzdálenost 1 x 1cm větší semínka. Kolíkem uděláme dírku, dáme semínko a pomocí kolíku také zahrabeme.

Pak používáme sadbovače na papriky a rajčata, bazalku, špenát. Je to u rostlin, které třeba nemají moc rády přesazování a díky sadbovači si vytvoří kořenový bal a pak ani nepoznají, že je přesazujete. Sadbovače používáme pro většinu sazeniček, vždy je to pro ně lepší při přesazování – neporuší se jim kořeny a rostou hned dál.Na fotce najdete i mladé rostlinky hrášku v sadbovači. Vzhledem k jeho kořenu to není úplně ideální, ve výsledku hrášek bal moc neudělá a nedrží, ale jde to a pro mě je to praktické, že zalévám jen sadbovač a ne celý záhon. :)

Živý kurz Lehčí Vánoce: Sváteční menu a zdravější cukroví, které chutnáNa živém kurzu ti ukážeme, jak z jednoho těsta upéct až 8 druhů cukroví a připravit sváteční menu bez celodenního stání u plotny. Vaříme, pečeme a zdobíme spolu. Domů si odneseš krabičku vlastního cukroví.

Chci Lehčí Vánoce

Přepichování a přesazování

Takovou nejdůležitější zásadou pro vypěstování dobré sadby je včasné přepichování a přesazování. Mladé rostlinky ve většině případů přepichujeme, jakmile mají dva děložní lístky a jeden pravý list. Vždy trochu zakrátíme kořínky a přepichujeme buď do sadbovače nebo malého květináčku, po děložní lístky.
Mladé rostlinky paprik a rajčat, která jsou v sadbovači, přesazujeme, když se po zvednutí sadbovače objeví na spodu kořínky a když po opatrném vyjmutí jakž takž drží bal a zasadíme opět po první děložní lístky.

Co můžeme v únoru a březnu vysévat

Kolem 20.2. :

• rajčata a kedlubny, co přijdou v dubnu do vytápěného skleníku
• saláty, rozmarýn

Na konci února:

• letní pórek
• echinaceu

Začátek března:

• další saláty, brokolice, květák, které je možné zasadit ve skleníku, kde nebudou vadit v květnu

Kolem 6.3. :

• pažitku, libeček, šalvěj, mateřídoušku, tymián, oregano, jablečník, zimní pórek, citronovou trávu, máty

V půlce března:

• měsíční jahody
• kedlubny, květák, brokolici, letní zelí, jarní kapustu, další saláty i listové (toto vše přijde na záhon někdy v půlce dubna)
• celery, papriky (těsně po půlce března)

V poslední dekádě března:

• špenát (do sadbovače), petrželka, hrášek (do sadbovače), meduňka

Na přelomu března a dubna:

• rajčata

V tuto dobu také už dle počasí můžeme vysévat ven

Přelom února a března:

• cibule ze semínek
• lopuch větší (březen)

Konec března:

• ředkvičky do skleníku (do foliovníku)

Přeji vám hodně radosti a objevování ve vašem pěstování.

Jana