Roky, kdy jsem věřila, že takhle to má být
Dnes jsem s Jíme Jinak už 3 roky a vím, že tohle je správná cesta pro mě. Jsem šťastná máma 3 dětí.
Už asi od patnácti let jsem cítila, že mi není úplně dobře. Lékaři mi nedokázali pomoci, všechno sváděli na stres. A měli vlastně částečně pravdu. Jenže to nebylo celé. S každým porodem se můj stav zhoršoval. Brala jsem to ale jako normální stav, který je u nás v rodině běžný. Postupně se zhoršovaly křečové žíly, nechutenství, únava, brnění končetin, točení hlavy, nemohla jsem spát. Žila jsem v tom, že takhle to prostě je.
Okamžiky, kdy se začaly skládat souvislosti
Zpětně si uvědomuji, že signály tu byly už mnohem dřív – i u mých dětí. U nejstarší dcery jsem už od miminka řešila ekzém a seboreu. V noci se budila klidně každou půlhodinu. Byla plně kojená a trpěla na reflux. Já byla neustále vyčerpaná, ale tehdy mě nenapadlo hledat souvislost se stravou. Moje prostřední dcera měla potíže od narození. Narodila se s ucpaným nosem, ve 2 měsících byla hospitalizovaná, protože nemohla dýchat. Trpěla neustálou rýmou, celoročním kašlem a zácpami. V noci často nemohla spát – a upřímně, ten dávivý kašel nenechal spát hlavně mě. Když nastoupila do školky, začala si stěžovat na bolesti bříška, nechtěla jíst. Navíc přestala růst. Po vysazení lepku přišla úleva a dcera se znovu začala růstově posouvat. Jenže pak byl lepek znovu nasazen, aby se zjistilo, jak moc jí skutečně vadí. A to byla pro nás muka. Noci beze spánku, silné bolesti bříška, vyčerpání. Po opětovném vysazení lepku se stav uklidnil. A když jsme později vysadili i mléčné výrobky, zmizela rýma i kašel. Pro mě to byl malý zázrak. Ale na to všechno jsem došla až při narození mé třetí dcery. Už od miminka měla vážné trávicí potíže – krev ve stolici, hleny, průjmy. Po očkování se to vše pořádně rozjelo, nemohla spát, pořád plakala, nemohla jsem ji ani odložit, chtěla se jen nosit. Řešila jsem to s dětskou lékařkou a ta mi řekla, že jí pravděpodobně vadí něco v mé stravě. Měla jsem zkoušet postupně vyřazovat potraviny a hledat příčinu.
A tehdy přišel šok. Zjistila jsem, že jí vadí kuřecí i hovězí maso, ryby, mrkev, celer, petržel, vejce, mléčné výrobky… a ze všeho nejvíc lepek. Najednou jsem vůbec nevěděla, co jíst. Bylo mi fyzicky i psychicky hodně zle.
Když jídlo začalo léčit
Právě v té době se mi do cesty dostaly stránky Jíme Jinak, to měla dcera 10 měsíců. Neváhala jsem, koupila si Podzimní detox a začala vařit. Recepty jsem si upravovala podle toho, co jsem mohla jíst. A pak se začaly dít věci.
Už po dvou až třech týdnech jsem cítila obrovské zlepšení u sebe. Poprvé v životě jsem pochopila, jaké to je, když je mi opravdu dobře. Když mi po jídle není těžko, špatně, únavně. Moje dcera se začala uzdravovat a postupně byla v pořádku. V tu chvíli jsem věděla, že takhle chci jíst dál. Začala jsem velmi pozorně sledovat, co jídlo dělá s těly mých dětí. Jak rychle se projeví, co spouští, co naopak přináší úlevu. A to stejné jsem začala zkoušet i na sobě. A jak jsem byla zaměřená na tu nejmenší, nevšimla jsem si, že se postupně začaly zhoršovat potíže i u ostatních dětí – ekzémy, průjmy nebo zácpy, nadýmání, bolesti břicha. Každé dítě mělo jiné projevy, takže upravit stravu, aby vyhovovala všem, byl celkem oříšek. Ty moje pochybnosti, jestli je to opravdu správná cesta byly velké. Potom jsem četla knihu Radost ze zdravých dětí, kde mi došly souvislosti a ve spolupráci s MUDr. Vladimírou Strnadelovou jsem upravila stravu a začala se vzdělávat na jejich kurzech.
Mezitím došlo ke změně dětské doktorky, kterou jsem nakonec žádala o test na celiakii, na kterou jsem měla podezření a tak udělala odběr krve a u 2 dcer se potvrdila. A pak nás poslala k dalším doktorům jako je alergo, gastroenterologii, s jednou dcerkou jsem byla na endokrinologii. Na alergu nezjistili vůbec nic, ale dozvěděla jsem se, že když ze stravy alergeny vyřadím, tak zmizí a v krvi se neprokážou.
Zjisti jak probudit energii a získej ebook s recepty. Žádná jarní únava, ani potíže s trávením.
TO CHCI
Na gastru pak dělali odběry a zjistilo se, že prostřední dcera, která nerostla (jako jediná ze všech mých dětí) má zvětšenou štítnou žlázu a snížený růstový hormon – proto nerostla. Potom už z krve nikde neprokázali celiakii, ale nařídili dietu bez lepku a mléčných výrobků. Bez jakýchkoliv léků, pouze díky dietě, se štítná žláza spravila a dcera znovu začala růst. A tak se k dietě postupně přidal celý zbytek rodiny.
Výsledek, který mluví sám za sebe
Dnes máme klid, žádné bolesti bříška. A pro mě osobně je jedním z největších darů to, že po letech neustálého nočního bdění konečně vím, jaké to je v klidu spát. Klidně i celou noc. Děti jsou méně nemocné. Dřív byl běžný stav týden ve školce a tři týdny doma. Teď přijde nemoc zhruba jednou za dva až tři měsíce. A já jsem vlastně ráda, že si můžeme na ten týden všichni odpočinout.
Pro mě je to zázrak. Díky dětem jsem zjistila, co vlastně vadí mě, jen jsem o tom ani nevěděla. A jak velký problém je lepek a mléko. Těším se, jak budu dál pozorovat posun – u sebe i u svých dětí.
To nejdůležitější pro mě ale je, že moje děti vědí, proč nejí běžnou stravu. Vědí, jaké to pro ně má následky, a samy se dokážou rozhodnout, jestli jim to za to stojí. A když ve škole občas něco ochutnají, zvládají to mnohem lépe – bez velkých bolestí a dramat.
Uvědomila jsem si, jak jednoduchá může být cesta ke zdraví. Změna stravy měla obrovský vliv i na mou psychiku. Přestala jsem se tolik bát, stres se snížil na minimum – přestože mě provázel většinu života. Začala jsem mít radost ze života, vnímat krásu kolem sebe, chodit zase ven. Z nechuti vařit se stala záliba.
Změnila jsem i práci, ukázalo mi to nový směr. Prodávat doplňky stravy v lékárně mi přestalo dávat smysl, když jsem na vlastní kůži poznala, že to jde i jinak. Já jdu cestou zdravotnictví od 15-ti let a dnes vím, že zdravý životní styl je pro mě zásadní. Škoda, že jsem na to přišla až ve 34 letech. A i když se to zpočátku může zdát složité, všechno se dá zjednodušit, když chceme a dovolíme si to. Kdybych tohle věděla už v těhotenství, tak bych si ušetřila spoustu starostí.
Protože ten pocit, když je vám dobře, máte energii, klidně spíte a žijete život podle sebe, je prostě nádherný. Je potřeba si to vyzkoušet a nevzdávat to. A co se mi líbí nejvíc, že to funguje i tehdy, když to není dokonalé. I když se občas vrátíme do starých kolejí. Každé kvalitní jídlo se totiž počítá.
A jde to – i s malými dětmi. Dokonce čím dřív si na to zvyknou, tím přirozenější to pro ně je. Samozřejmě to jde v každém věku, když se chce a udělá ten první krok. Jen se toho nebát.
Monika
PS: Chceš dobít své životní baterie?
Stáhni si zdarma zimní jídelníček pro regeneraci ledvin. !
Buďte první, kdo napíše komentář