Domů > Magazín > Žijeme jinak

Retro: Nákupy ve svátek i o víkendech

Pamatujete si, jaké byly otevírací doby v obchodech v 70.letech? Tehdy nebyl Štědrý den svátkem a taky tu byly pracovní soboty. Spory o otevírací dobu tedy nejsou žádnou novinkou. Ale bylo to opačně, než byste možná čekali. Hodně se toho změnilo v 80.letech. Tehdy vznikly večerky. Po revoluci prodejny začaly rozhodovat o otevírací době samy. Dnes do toho mluví stát. Co je lepší?

Nákupy o Štědrém dni

Ten, kdo si myslí, že prodejní doba a spory kolem ní jsou něco nového, tak se mýlí. Už před rokem 89 se kolem toho něco namluvilo. V té době ještě např. nebyl Štědrý den svátkem, takže si dovedete představit, jakou z toho měly prodavačky radost, když na ně padla služba.Bylo sice otevřeno většinou jen do 12 hodin, ale důležité dopoledne bylo pryč. O tom, kdy, kde a jak dlouho bude o svátcích zavřeno nebo otevřeno, rozhodovaly tenkrát na doporučení Ministerstva obchodu ČR ve spolupráci s odboráři národní výbory (nyní místní a městské úřady). Záleželo na jejich znalosti prostředí, aby rozhodly, které potravinářské prodejny, případně i prodejny s dalším sortimentem, zůstanou otevřeny a jak dlouho.

Pracovní soboty

Také pracovní soboty přicházely na přetřes. Vzpomínám, co kolem toho bylo v prodejně, kde jsem pracoval, rozbrojů. Ale pozor! Nešlo jen o to, že by to nikdo nechtěl dělat, spíše naopak. Za čtyřhodinovou sobotu byl u nás příplatek 75 Kč. Z dnešního pohledu směšné, ale 300 Kč za všechny čtyři soboty, to už v 70. letech, o kterých je řeč, mohla být i pětina průměrného platu.

V té době se také řešila délka prodejní doby. Když jsem přišel do Prahy, tak jsem byl překvapen, kolik prodejen a jak dlouho má o sobotách otevřeno. To v Šumperku padla sobota 12 hodin a s výjimkou cukrárny, jste už nic nenakoupili. Mělo to také vliv na pohyb obyvatel. Při návštěvách z Prahy jsem žasl, jak se nákupní pěší zóna po 12 hodině vylidní. Před tím mi to tak nepřišlo.

Večerky

Vzpomínám si, a mám to také podloženo písemně, že novináři v té době hodně tlačili na prodlužování prodejní doby. Určitě vycházeli z poznatků svých čtenářů, diváků a posluchačů a změny postupně přicházely. V 80. letech už prodejny většinou nekončily v 17 hodin, ale prodávaly do 18-19 hodin i déle. Pak tu byl čtvrtek, který byl vybrán jako den, kdy vybrané průmyslové prodejny budou mít otevřeno cca do 20 hodin. Začaly se také objevovat Večerky, které rovněž nabízely potravinářské zboží až do 20 hodin. Sobotní prodej byl nejdelší zpravidla v obchodních domech.

Po revoluci začaly rozhodovat prodejny samy

Byly to časy, kdy o prodejní době rozhodovaly úřady. Po roce 89 o tom začaly rozhodovat samotné jednotlivé prodejny, obchodní domy a obchodní řetězce. Zastavím se u těch obchodních domů. Sice jsem žádnou nájemní smlouvu mezi vlastníkem objektu OD a nájemcem na vlastní oči neviděl, ale mám z první ruky, že si tam pronajímatel komerčních prodejních prostor vymezuje povinnosti příslušného prodejce o prodeji i v době státních svátků. Je to logické, protože jít do OD ve státní svátek a zjistit, že většina obchodů má zavřeno, tak to může naštvat.

Dnes do toho mluví stát

Není tak dávno, kdy se do toho všeho začal plést stát. Rozhodl, které svátky může být otevřeno, resp., o kterých svátcích má být zavřeno. I když si nemyslím, že o všem rozhoduje pouze trh, tak jsem přesvědčen, že to není dobrá cesta. Domnívám se, že když se např. konkrétní prodejně na konkrétním místě nedaří o víkendech nebo svátcích na sebe vydělat, tak to jejich vlastník po čase vyhodnotí a prodejnu v daných dnech prostě zavře. Stát na to nepotřebuje. Pochopitelně znám i námitky druhé strany. Poukazují na to, jak je to v Německu a že prodavačky mají méně času na rodinu. Podle mě je to totéž, jako bychom o svátcích nemohli sledovat televizi, protože televizní pracovníci mají právo se věnovat rodině. To samé lze říci o spoustě dalších profesích, jako jsou např. lékaři, zdravotní sestřičky, energetici atd. atd. Já o víkendech nebo svátcích nakupovat většinou nechodím, ale když se to někomu líbí nebo nemá jindy čas, proč mu v tom bránit?

Zdroj obrázků: chillichilli.cz, od_kotva.cz, aktualne.cz

PS: Přemýšlíte jak zlepšit postavu a své zdraví?

Nepřemýšlejte 😊 Pojďte něco dělat! Ukážeme jak vylepšit jídelníček, co jíst a co ne, a jak si jídlem spravit zdraví! Naskočte do online kurzu Jíme Jinak - JE ZDARMA !

PhDr. Alois Dvořák, 1951, vystudoval FŽ UK v Praze, pracoval jako tiskový mluvčí několika ministrů obchodu a cestovního ruchu ČR, publikoval řadu článků v ústředním a odborném tisku na téma maloobchod a cestovní ruch, od začátku 80. let do poloviny 90. let spolupracoval s Československým rozhlasem, zejména jako odborný host pořadu Kolotoč., ale i autor komentářů, poznámek a glos. V roce 1996 založil reklamní agenturu, kterou provozoval až do svého odchodu do důchodu.

Buďte první, kdo poděkuje za tento článek.

Buďte první, kdo napíše komentář

Vyzkoušejte také

Houbová smaženice

Smaženice nemusí být jen z tofu, zkuste tuto verzi, kde není ani tofu ani sójová omáčka. Pohrajte si s konzistencí a vylaďte do vaší představy.
30
3

Kokoška pastuší tobolka: blýskne se zastavením krvácení i pikantní chutí

Nejspíš si vybavíte její drobné bílé kvítky a typické semeníky ve tvaru srdíčka. Co ale chuť? Pojďme společně pozvat léčivku s dlouhým názvem do lékárničky...

Vegoyaki s shiitake

Tyto lahodné, lepkavé kuličky jsou neuvěřitelné. Cestuji do Japonska po svém – představuji si jídla a chutě, které s největší pravděpodobností nikdy ...

Karbanátky z fazolí a mrkve

Máte rádi karbanátky a chcete zkusit trochu netradiční úpravu? Zkuste tyto lahodné karbanátky zapečené v omáčce Teiyaki a určitě si pochutnáte.
13
6

Lék nejen na plíce – plicník lékařský

Věděli jste, že tato bylinka léčí nejen plíce, ale i trávicí ústrojí? Na jaře a v létě si můžeme nasbírat zásoby na podzim, kdy nejvíce trpíme na kašel. 

Pesto z česnekových výhonků

I výhonky z mladého česneku, které se zalamují, aby česnek nerozkvetl, se dají skvěle využít v naší kuchyni.