Šťavel kyselý v kuchyni

Jak vypadá šťavel kyselý

Myslím, že ho musí znát každý, kdo někdy přišel do lesa. Rostlinka se těžko dá s něčím zaměnit:

• Je nízká, do 15 cm vysoká.
• Roste v trsech, má tenké stonky a na konci květ.
• Řapíky jsou dlouhé jako stonky a světle zelené lístky jsou trojčetné, jsou to ta typická tři srdíčka – trojlístky.
• Květy jsou bílé, mají pět korunních lístků, na kterých jsou tak významně vidět fialové žilky, že to dělá až dojem “pruhovaných” květů.
• Za deště, mračného dne a chladu se lístky i květy sklopí a zdálky pak vypadá šťavel jako bílé zvonečky.
• Botanický název je Oxalis Acetosella L. podle kyseliny, kterou obsahuje.

Kde roste a kdy kvete

Najdete ho v lese na stinných místech. Má rád vlhčí oblasti a raději než listnaté má smíšené lesy. Lebedí si mezi klacíky a jehličím. Místy vytváří celé koberce světle zelených listů s korunkami bílých květů. Kvete od dubna do května jako jedna z prvních lesních kytiček spolu se sasankou hajní a fialkou. Čím mladší rostlinka, tím jemnější struktura. Lístky můžete sbírat až do podzimu.

Jak chutná

Jako šťovík. Lístečky jsou kyselé, svíravé. Květ je jemnější, ale také kyselý.

Co s ním v kuchyni

Lístky šťavelu používáme:

• do salátů (ale ne moc, aby nebyl salát příliš kyselý –  může tak nahradit kyselou část zálivky)
• jako ozdobu hlavních jídel (na rizota, na kaše, na nákypy apod.)

Květy šťavelu používáme:

• na dekoraci slaných i sladkých jídel, tam, kde nám nevadí kyselá chuť.
• Jsou krásnou ozdobou pohárů, dortů, salátů, polévek i zeleninových jídel.
• Květy můžete také zamrazit do ledových kostek a přidávat do letních nápojů.

Květy se dají skladovat v lednici pár hodin, jsou křehké a rychle vadnou, čímž jejich hlavní účel na našich talířích vyprchá. Do druhého dne vydrží, když je utrhnete s dostatečně dlouhým stonkem a dáte je na do vázičky s vodou. Lístky v lednici vydrží do druhého dne.

Šťavel je pouze koření a ozdoba

Šťavel si domů  z lesa nosíme v malém množství. Není naším cílem se ho najíst. Je to zpestření, koření, krása na talíři. 

Léčebné účinky šťavelu kyselého

V minulosti se šťavel používal i na léčení. Podle Marie Treben (kniha Zdraví z boží lékárny):

• pomáhá při pálení žáhy (studený čaj, dva šálky denně)
• ulevuje při poruchách trávení a oslabení jater (studený čaj, dva šálky denně)
• používá se pro zevní potírání rakovinových útvarů (lisovaná šťáva z listů)
• je vhodný při kožních potížích, žloutence, zánětech ledvin, při počínající rakovině žaludku, při vředech a nádorech (teplý čaj, dva šálky denně)

Na Parkinsonovu chorobu se používá v komimbinaci s řebříčkem.
Při léčbě vážných nemocí je jistě dobré být veden a sledován zkušeným terapeutem. Nicméně není od věci vědět, že pomoc může být mnohdy na dosah –  v nejbližším lese.

Čaj ze šťavelu kyselého

Návod je velmi jednoduchý. Na tento čaj se šťavel se nesuší, používá se pouze v čerstvém stavu.
Jedna polévková lžíce čerstvých listů se přelije 1/2 litru vřelé vody. Nechá se krátce vyluhovat a přecedí se. Podle potíží se pak pije vychlazený nebo teplý.

Pozor na množství

Nemusíme se rozhodně bát, když nám děti na procházce budou šťovík uzobávat, protože stejná kyselina se nachází také v ovoci (citrusy, rybíz, jahody) a některých zeleninách (rukola, špenát).  

Šťavel obsahuje kyselinu šťavelovou (oxalovou) a její soli. Ta na sebe váže minerály jako je železo, vápník, sodík, draslík či hořčík, proto to nepřeháníme s jeho množstvím. Kyselina má škodlivé účinky zejména na ledviny. Při předávkování může dojít k otravě. Tu poznáme podle nevolnosti, zvracení, křečí a depresivní nálady. Pokud nedojde ke zvracení, je potřeba jej vyvolat a podat živočišné uhlí, případně přivolat lékařskou pomoc. Píšu to zde pro úplnost, ale v praxi jsem se ještě nesetkala s tím, že by se někdo v mém okolí šťavelem předávkoval a bylo mu zle.

Z těchto důvodů není vhodný pro kojící a těhotné ženy, při dně, nedoporučuje se také lidem náchylným k ledvinovým nebo močovým kamenům. Po tepelné úpravě je bezpečný, ale zase ztrácí vitamíny a svěžest i krásu, pro který si ho do kuchyně nosíme.