Vitamín C – podzimní nezbytnost nebo přeceňovaný vitamín?

Vitamín C je pro nás nepostradatelný

Kolik vitamínu C je optimální?
Jaká by měla být denní dávka vitaminu C se odborníci stále nemohou shodnout.
– Někteří se přiklánějí ke standardnímu množství, které je podle Ministerstva zemědělství 80 mg denně pro dospělou osobu.
– Pro sportovce, kteří mají rychlejší metabolismus, nebo v období zátěže se mohou dávky zvýšit i na 200 mg.
– Existují i zastánci mega dávek, které se pohybují okolo 12 000 mg denně. Dlouhodobé velké dávky ale mohou zatížit ledviny a způsobit tvorbu ledvinových kamenů. (MUDr. Jiří Neumann, zdroj)

Vitamín C není žádnou novinkou. Už staří mořeplavci věděli, jak je důležitý. Z cest se často vraceli s kurdějemi, které vznikají právě z nedostatku tohoto vitamínu. Tato nemoc se dnes u nás už nevyskytuje, ale vitamín C je pro nás stále velmi důležitý.

• podporuje naši imunitu,
• podílí se na hojení svalů, šlach a regeneraci (což ocení sportovci),
• pomáhá absorbovat železo,
• a podílí se i na dalších procesech v našem těle.

Díky své všestrannosti je pro tělo nepostradatelný.

Léčí vitamín C nachlazení?

Vitamin C byl studován po mnoho let jako možná léčba nebo jako způsob, jak zabránit nachlazení. Od 70. letech se informace o možných benefitech vitamínu C rozšířila a začal se za tímto účelem nabízet i na trhu. Zjištění odborníků na toto téma jsou ale nekonzistentní a existuje jen velmi málo důkazů, zda-li má vitamín C opravdu efektivní účinek na léčbu nachlazení.

Nejpřesvědčivějším důkazem je zatím přezkoumání 29 randomizovaných studií z roku 2013 s více než 11 000 účastníky. Vědci zjistili, že mezi extrémně aktivními lidmi (jako jsou běžci maratonu, lyžaři a vojáci armády, kteří provádějí těžké cvičení v subarktických podmínkách) má užívání alespoň 200 mg vitamínu C každý den smysl. Snižuje riziko, že se nachladí, na polovinu. Ale u běžné populace užívání denního vitamínu C v dávkách 200 mg nesnížilo riziko nachlazení. Zkrátilo ale dobu trvání příznaků nachlazení v průměru o 8 % u dospělých a u 14 % u dětí – tj. zhruba o 1 den.

Platí staré dobré pořekadlo: “neléčená rýma trvá týden a léčená sedm dnů“

Citrusy jako prevence před nachlazením?

Spíše než brát vitamín C v době nemoci je důležité ho mít přirozeně v dostatečném množství ve stravě po celý rok. Možná vás teď napadnou jako skvělý zdroj vitamínu C citrusy – pomeranče, citrony, mandarinky. Když jsme byli malí, nebyly pomeranče a jiné tropické ovoce takřka k sehnání. Na banány se stála fronta, jeden kupující mohl dostat maximálně kilo. Teď jsou dostupné po celý rok. A s ubývající teplotou jejich konzumaci cíleně zvyšujeme, ale chřipek neubývá, spíš naopak, tak kde je problém?

Ovoce všeobecně má ochlazující a zavodňující vliv na organismus. Proto roste v létě. Tropické ovoce má tento efekt obzvlášť silný, protože roste v zemích, kde jeho úkolem je ochránit tamní obyvatele před přehřátím organismu (a existuje spousta dalších důvodů, proč tropické ovoce nepatří na náš stůl). A to v zimě nechceme. Proto se dle TČM nedoporučuje pít ani studené nápoje.

Ano, citrusové plody, banány apod. opravdu citelně ochlazují naše těla zevnitř. Jen si představte, že si dáte čerstvě vylisovaný ovocný džus. To je přeci v létě skvělé osvěžení. Až se někdy člověku naježí chlupy, když vypije čerstvou sklenku, že? A teď si představte, že jste na horách, venku sníh, vy si dáte fresh džus a vyrazíte na lyže. Divné že? Navzdory tomu, že je to jaksi intuitivně proti srsti, mnoho maminek každé ráno tlačí šťávu z pomeranče a dává ji svému drobečkovi do lahvičky, aby měl dost vitamínů. Je to jako kdybychom tělo postavili ven do zimy. Podívejme se, kolik děti celou zimu chodí po světě s nudlí u nosu. Kde se to asi vzalo? Nebo už nám to přijde normální? Podzim rovná se rýma, zima rovná se chřipky. Očkování neočkování, každý rok tu máme pandemii.

Náš tradiční zdroj vitamínu C

Kysané zelí jako pomoc proti kurdějím
Skotský námořní chirurg James Lind si v roce 1753 všiml, že kurděje byly vždy spojeny s těmi, jejichž strava byla omezená, např. námořníky. A tak se začaly na cestách testovat potraviny, které by mohly pomoci. Kapitán James Cook byl jedním z nich. Dostal s sebou na cestu lodí přes 7 860 liber kysaného zelí. Po více než dvou letech na moři kapitán Cook hlásil, že nikdo nezemřel na kurděje. Zjistilo se, že díky kvašení se v zelí mnohonásobně zvýší množství vitamínu C. (2)

Jistě si vzpomenete, jak jste jako malí pomáhali babičce a dědovi nakládat kysané zelí na zimu. Právě to je naše tradice a náš zdroj vitamínu C.

Syrové zelí obsahuje okolo 30 mg vitamínu C na hrnek zelí. Když se nechá zfermentovat na kysané zelí, jeho množství se zvýší. Dle vědců z Cornell univerzity, je hladina antioxidantů a vitamínu C v kysaném zelí okolo 57-695 mg (nejvyšší hodnota byla naměřena 700 mg u červeného kvašeného zelí).

A nemusí to být jen zelí. Fermentovat se dá jakákoliv jiná zelenina, ale i další potraviny viz Fermentace a kvašení – chutné, tradiční, ekologické, zdravé a levné.

V Japonsku je zeleninové pickles “Suguki” (kvašený tuřín) tradičním lékem na chřipku. Doma si můžete vyrobit i třeba kimchi – jedničku mezi fermentovanými potravinami. Fermentovaná zelenina je nejen skvělým zdrojem vitamínu C, ale obsahuje také probiotika, která jsou důležitá pro náš druhý mozek – střevo a střevní mikrobiom. A právě tam se tvoří naše imunita (jak posílit imunitu? 6 tipů).

Nejen kysané zelí obsahuje hodně vitamínu C. Dalším naším přírodním lékem jsou šípky (vytvořte z nich šípkovou marmeládu nebo si uvařte šípkový čaj, ale pozor na vysoké teploty – ty vitamín C ničí, viz níže). Ve 100 g obsahují okolo 200 mg vitaminu C. Také rakytník, černý bez, rybíz, měsíček lékařský, paprika nebo kapusta jsou významnými zdroji vitamínu C.

Opatrně ale s úpravou pokrmů

Zpracováním pokrmů se může vitamín C snadno zničit. Až 50 % jeho obsahu se ztrácí vařením. Právě proto ke každému jídlu přidáváme syrové pickles – kvašenou zeleninu. Šetrnějším způsobem přípravy jídel je dušení v páře. V případě, že připravujete čaj například ze šípků, nechte vodu prvně lehce zchladnout, aby se zachovalo co nejvíce vitaminu C.

Závěrem

• Zaměřme se na prevenci nemocí.
• Jezme pestrou stravu z přirozených celistvých a co nejvíce sezónních potravin.
• Vyhněme se průmyslově zpracovaným potravinám, cukru, sladkostem, silazeným nápojům, bílé mouce, aditivům, tropickému ovoci atp.
• Ke každému jídlu si přidejme lžíci kvašené zeleniny (kvašeného zelí, pickles nebo kimchi).

Zdroje:

• Lamb, J., & Rigby, N. (2013). The natural history of scurvy: an introductory note. Journal for Maritime Research, 15(1), 3-6.
• Carpenter, K. J. (1988). The history of scurvy and vitamin C. Cambridge University Press. P. 78.
• Wintergerst, E. S., Maggini, S., & Hornig, D. H. (2006). Immune-enhancing role of vitamin C and zinc and effect on clinical conditions. Annals of Nutrition and Metabolism, 50(2), 85-94.
• Chun, O. K., Smith, N., Sakagawa, A., & Lee, C. Y. (2004). Antioxidant properties of raw and processed cabbages. International journal of food sciences and nutrition, 55(3), 191-199.
• https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/23440782