Květen je nejdůležitější měsíc pro vysazování rostlinek z předpěstované sadby, kterým by vadily nízké teploty, případně mrazíky.

Co v květnu vysadit

V tuto dobu vysazujeme rajčata, papriky, okurky, dýně, celer, pórek, cukety, patizony, různé bylinky, předpěstované fazolky, a také brokolice, kapusty, zelí atd. U nás vyséváme hned na začátku května petržel, pastinák a také během tohoto měsíce vyséváme další várku mrkve a červené řepy.

Sledujte počasí

Je toho opravdu hodně a člověk musí vše dobře naplánovat a hlavně sledovat teplotu, která může ohrozit naše jarní snažení s pěstováním sazenic. U nás opravdu neriskujeme a čekáme na příhodnou teplotu. S postupem času ale zjišťujeme, že je toto plánování čím dál tím složitější, počasí si tak trochu dělá, co chce a co platilo ještě před pár lety, tak teď už neplatí. I v květnu může nasněžit a mrazíky nás mohou překvapit i v druhé půlce měsíce. V tuto dobu už je ale zem docela vyhřátá, tak stačí rostlinky při nízkých teplotách překrýt netkanou textilií. Ale pokud je v květnu zima, tak se růst všech rostlin může o dost zbrzdit.

Jak na to

Celou zahradu je dobré si dopředu rozvrhnout. Každá rostlina chce svůj prostor, a tak je dobré dodržovat rozestupy mezi jednotlivými řádky i rostlinami. (pozn.: Čísla v závorkách značí vzdálenost jednotlivých rostlin v řádku.)

My nejčastěji používáme rozestup mezi řádky 30 cm, 40 cm, 50 cm nebo 75 cm.

Vzdálenost 30 cm používáme u mrkve, pórku (10 cm), kedluben (30 cm), červené řepy (12 cm), cibule (10 cm). Vzdálenost řádků 40 cm používáme u špenátu (12 cm), pastináku, máslových kedluben (40 cm) a vzdálenost řádků 50 cm u celeru (40 cm), zelí (40 cm), kapust (40 cm), petržele.
Vzdálenost řádků 75 cm používáme u brambor.
Rajčata a okurky dáváme od sebe 40 cm, papriky 35 cm od sebe a cukety 80 cm od sebe.

Každá rostlina zkrátka potřebuje svůj prostor.

Pro některé druhy zeleniny je také důležité, jak hluboko se rostlinky vysazují:

  • celer – stejně, jako byl v květináčku (po děložní lístky, ne hlouběji!)
  • rajčata – můžeme zasadit tak hluboko, abychom byli schopni zasazenou rostlinku zalít, kořeny se tvoří po celé délce rostliny
  • papriky – po děložní lístky
  • okurky – zasadíme po děložní lístky
  • kedlubny – po děložní lístky nebo i trochu hlouběji
  • kapusty, zelí – můžeme i hlouběji než po děložní lístky
  • pórek – asi 10 cm hluboko, po první rozevírání lístků, později se ještě přihrnou
  • dýně – po děložní lístky

Při vysazování ještě kontrolujeme, jak jsou rostlinky prokořenělé, popř. kořeny můžeme trochu narušit, aby mohly růst dál do volné půdy. Pak sazenice dostatečně zalijeme a případě zamulčujeme a během růstu kontrolujeme, zda rostliny někdo neohrožuje (slimáci, drátovci, housenky….).

A hlavní sezóna začíná. V květnu už začínáme sklízet první saláty, ředkvičky, kedlubny a postupně je všeho čím dál tím víc a zahrada začíná být neuvěřitelně pestrá a úrodná.

Seriál: Jak na jaro

materiály
  • Stáhněte si jej a upravte jídelníček.
  • Vyhněte se nemocem a jarní únavě.
  • Jídelníček ke stažení!
  1. Moc pěkný článek, já jsem v tomhle všem naprostý začátečník, svoji zahradu mám teprve tři roky, a tak se pořád vše učím – co se má kdy zasít, kdy to může na zahradu, co s čím může nebo nemůže sousedit, kdy a kolik zalévat, co se slimáky… no nekonečné učení se, ale těší mě to :)

    • Hani ano je to přesně tak, že se člověk stále učí, ta zahrada je prostě živá a pokaždé jiná … nejlepší je, když se inspirujeme ostatními , ale sami si budeme hledat souvislosti a vše pozorovat….

  2. Teda máš toho hodně na práci. Měsíc květen je hodně důležitý, co vše v tomto měsíci zasadíme bude v kuchyni hodně dlouho.

  3. Zobrazit všech 6 komentářů

Komentujte
Vaše jméno

Jméno uložíme a zobrazíme, váš e-mail nezveřejníme. Zásady ochrany údajů.

Předchozí článekOmáčka z černých fazolí s mandlemi
Další článekDomácí čočkové klobásy