Pěstujeme mrkev

Vždy, když se tu někdo byl podívat nebo si koupil zeleninu a byla tam mrkev, tak se brzy přešlo k debatě o jejím pěstování a hlavně otázce protrhávání (jednocení). Ze začátku jsem nechápala, co je na té mrkvi tak záhadného, proč se ti lidé na ni stále ptají. A když jsem občas u někoho výsevy mrkve viděla, pochopila jsem. Největší problém je jednocení, a to hlavně včasné jednocení.

Co je důležité

Mrkev vyžaduje opravdu ze začátku naši péči a pozornost, ale nejen to: 

1) Důležitý je výběr odrůdy. My pěstujeme odrůdy karotky, které se dají i dobře skladovat.

2) Důležitý je také dobře přichystaný záhon – půda hluboko prokypřená.

3) Klíčovu roli hraje také důsledné jednocení.

Kdysi jsem si přečetla, že chuť mrkve ovlivňuje kvalita půdy. Naše mrkev je opravdu velmi sladká, tak asi máme půdu dobrou :).

Jak na vysévání mrkve

Mrkev vyséváme  v několika várkách asi od půlky dubna (někdy i dříve) do konce července zhruba v desetidenních intervalech. Takto máme postupnou sklizeň asi od července až třeba do konce roku. U mrkve je důležité už samotné setí, rozvržení záhonu a vzdálenost jednotlivých řádků. My sejeme většinu plodin do trojřádku, mrkev tedy také. Řádky jsou od sebe vzdálené 30 cm, pokud mám víc trojřádků vedle sebe, tak ty jsou do sebe 70 cm – to je vzdálenost, která tvoří cestičku.
Semínka vysévám přímo ze sáčku. Chce to trochu cvik, abyste jich nesypali moc na jedno místo.
Mně vyjdou asi 2-3 g semen na 8 m délky záhonu. Možná, když to zkusíte, tak to vypadá, že toho tam moc není, ale opravdu to tak stačí – pokud se tedy o výsev dobře staráte. To znamená, že ho neustále udržujete vlhký, dokud rostlinky nevzejdou. Pak už je možné zálivku trochu omezit. Pokud byste výsev pravidelně nezalévali, tak budou semínka špatně klíčit a i když jich tam nasypete hodně, tak výsledek nebude dobrý. Vlhkost řádků nám krásně udržuje mulč. Pokud se výsev hned nezamulčuje, rozdíl v zalévání je opravdu znatelný.

A teď přichází velmi důležité období, které je vlastně alfou a omegou úspěchu vypěstování pěkné mrkve. 

Pletí a jednocení mrkve

Když nám mrkev vzejde, tak ji velmi rychle dohání ostatní plevel. Je potřeba ještě malý plevel z mrkve vytrhat, protože pokud bychom ho nechali přerůst, mohli bychom pak vytrhávat s plevelem i malou mrkev a to nechceme. Tím, že výsev mrkve hned zamulčujeme, pletí je potom o dost méně.

Pak přichází na řadu jednocení. Když má výsev asi 4-5 cm na výšku, tak už jsou vidět hustější a řidší místa. Tam, kde je více rostlinek, jich prostě několik najednou vytrhnu. Vytrhávám je  velmi hrubě v 4-5 cm vzdálenostech. Takto projdu všechny řádky a mrkev zase nechám povyrůst. Když máme výsev řidší, tak se další jednocení může dělat později. Pokud je ale výsev hustější, tak jednotíme třeba i 3x. Po nějaké době (když má mrkev asi 10-12 cm na výšku) mrkev opět vyplejeme a vyjednotíme už do konečné podoby. Tuto dobu opravdu není dobré propásnout, protože když necháte mrkev vyrůst víc (máte sice už možná malé mrkvičky do polévky), tak pak už jdou mrkve vytrhávat daleko hůř, poškozují se okolní rostlinky, utrhnete třeba jen listy a kořen zůstane v zemi a mrkve si pak konkurují, zamotávají se do sebe a nerostou dobře. Mrkev tedy jednotíme na vzdálenost asi 4 – 5 cm. Ale musíme tak trochu koukat po řádku dopředu, vybírat si silnější rostlinky a dle toho vytrhávat ty ostatní. Chce to trochu cviku a hlavně nelitovat těch vytrhaných rostlinek, někdy jich je opravdu hodně :). Ale pak se budeme moc radovat z rovných a dlouhých kořenů.