Nejde o náhodu ani špatnou kuchyni
Já už kuřecí maso nejím hodně let, ale přesně si pamatuju ten pocit, když jsem se s takovým masem potkala naposledy. “Zlaté luštěniny”, říkala jsem si tenkrát, když jsem s nimi začínala. “Ty mají skutečnou chuť! To kuře na salátu je jen taková divná hmota bez chuti, skoro jako bych kousala do polystrenu.” Znáte to?
Pokud běžně jíte maso, možná jste si toho už všimli. Někdy najdete bílé pruhy na kuřecích prsou, jindy je zvláštně vláknitá struktura, maso je po upečení tuhé a suché, nadměrné pouští vodu a chuť „něco postrádá“.
Tyto znaky jsou často důsledkem extrémně rychlého růstu kuřat v průmyslových chovech.
Dnešní kuřata jsou jiná
Moderní „rychlokuřata“ dnes rostou až o 400 % rychleji než před padesáti lety. Jateční váhy dosahují o více než polovinu rychleji než dříve. Jejich svalovina – především prsa – se vyvíjí rychleji, než to jejich tělo zvládá. Výsledkem jsou poškozená svalová vlákna, tzv. white striping (bílé tukové proužky), separace svalů a nežádoucí ztuhnutí masa.
To, co pak vidíme na talíři, je jen konečný důsledek systému, který tlačí na maximální výkon za minimální čas.
Není jen estetický problém
Když tělo zvířete nestíhá růst, netrpí jen svaly, ale i kostra, klouby, srdce, imunita. Mnohá kuřata se v posledních dnech života sotva pohybují. Některá se kvůli deformacím ani nedokážou dostat ke krmivu nebo vodě. Lidé vlastně jedí nemocná zvířata. Ve volné přírodě by taková vůbec nežila. Ulovila by je šelma a tím by se zachovala kvalita pro další generace. A tak i kvalitní maso pro člověka, který je jí. Biologický stres, který je součástí dnešních chovů, se dříve či později projeví i na kvalitě masa, které končí na našem talíři.
Jak poznat nekvalitní kuřecí maso v obchodě nebo restauraci?
Pokud chcete mít rychlou orientaci, sledujte hlavně:
⚠️ bílé proužky na mase
⚠️ nepřirozeně velká prsa
⚠️ gumovou konzistenci po uvaření
⚠️ nadměrné pouštění vody
⚠️ nevýraznou chuť
Čím více těchto znaků v jídle najdete, tím vyšší pravděpodobnost je, že maso pochází z intenzivního chovu.
Zjisti jak probudit energii a získej ebook s recepty. Žádná jarní únava, ani potíže s trávením.
TO CHCI
Proč se s tím v Česku setkáváme častěji než jinde v Evropě?
Nová mezinárodní zpráva The Pecking Order 2025 ukazuje, že velké nadnárodní řetězce u nás stále používají horší standardy než na Západě. Zatímco evropský průměr welfare kuřat dosahuje 27 %, Česko zůstává na 23 %. Francie má například 42 %, Švédsko 39 %. Korporace u nás stále používají standardy, které by jinde neprošly. Na to upozorňuje Pavel Buršík z organizace OBRAZ – Obránci zvířat.
Kdo ukazuje, že změna je možná?
Dobré zprávy existují. Nejlépe hodnocené firmy na českém trhu jsou PAUL se 64 % a IKEA s 58 %, dále Bageterie Boulevard se 44 %. Ukazují, že férovější přístup není otázkou velikosti firmy, ale rozhodnutí.
A kdo stále zůstává pozadu?
Na opačném konci stojí: McDonald’s s 0 %, Starbucks s 0 % a KFC se 6 %.Tyto značky přitom v jiných zemích podobné závazky přijaly. V Česku zatím ne. Výsledek? Jsme pro ně trhem druhé kategorie.
Existuje řešení
Cestou ke změně je tzv. European Chicken Commitment (ECC), který požaduje pomalejší růst kuřat, více prostoru, přirozené světlo, lepší podmínky ustájení a šetrnější porážku. Nejde o aktivismus, ale o doporučení založená na vědeckých studiích. Řada firem plánuje plnou implementaci těchto standardů do roku 2026.
Proč maso nemusí být základ jídelníčku
Možná tě při čtení napadá otázka: Musíme vlastně jíst maso tak často? Mnozí Češi mají kuřecí na talíři denně. Někdy i víckrát za den v různé formě. Přitom další a další studie nás nabádají k tomu, abychom živočišné potraviny omezily (Nová studie říká: Omezte maso a mléko).
Pokud vás zajímá, jak nadbytek drůbežího masa ovlivňuje naše zdraví, věnuji se tomu podrobně v programu Jarní očista, který už brzy startuje. Detailně tam vysvětluji, jak nadbytek různého druhu masa působí na naše zdraví a psychiku. Poradím vám, jak maso nahradit výživově i chuťově. A masojedlíkům poradím, jaké, kdy a s čím kombinovat pro vaše dobré zdraví.
Na Jíme Jinak učíme, že maso není základ jídelníčku, i když může být jeho součástí, pokud nejste vegetarián nebo vegan. Jak na to zdravě a chutně vás naučíme v našich kurzech nebo Klubu Jíme Jinak.
V Klubu najdete praktický návod, jakému masu dát přednost, pokud se ho nechcete úplně vzdát: Maso, jakému dát přednost?
Cílem není zákaz. Cílem je rovnováha.
Nemusíš být vegetarián ani vegan. Jde o pestrost. Nejde o to, aby se z nás všech ze dne na den stali vegetariáni nebo vegani, k tomu najdeš informace v Nejčastějších otázkách:Já se masa nechci vzdát a Nechci být vegan nebo flexitarián). Jde o to mít jídelníček pestrý, vyvážený, přátelský k trávení a laskavý k vlastnímu tělu. Náš mikrobiom potřebuje rozmanitost. Potřebuje vlákninu, fermentované potraviny, zeleninu, luštěniny, kvalitní tuky – a občas snese i kvalitní maso.
Jde o to, aby váš jídelníček nebyl stále dokola kuře s bramborem, kuře s rýží, kuře s hranolky, pečivo.
V Jíme Jinak nejde o extrémy. Jde o vědomá rozhodnutí a návrat k přirozené pestrosti.
Co můžeme dělat jako spotřebitelé?
Každý nákup je hlas. Můžeme podporovat firmy s lepšími standardy, ptát se na původ masa, dávat přednost lokálním producentům a samozřejmě zařazovat více rostlinných jídel. Nejde o dokonalost. Jde o směr. Ne o zákazy, ale o lepší volby.
Jídlo není jen palivo. Je to vztah.
Na Jíme Jinak věříme, že jídlo není jen o kaloriích a receptech. Je o vztahu k sobě, k ostatním i k planetě.
Zpráva The Pecking Order 2025 nám připomíná, že máme právo chtít víc než jen levné menu. Máme právo na jídlo, za kterým nestojí zbytečné utrpení.
A máme sílu ho ovlivnit.
PS: Chceš dobít své životní baterie?
Stáhni si zdarma zimní jídelníček pro regeneraci ledvin. !

Buďte první, kdo napíše komentář