Obě karantény jsem díky Jíme Jinak překonali s úsměvem (Eliška)

Hezké předjaří přeji. Přiznám se, že při čtení hubnoucího jídelníčku jsem si říkal, tak tohle určitě ne, spousta neznámých názvů, ingrediencí a asi i času na přípravu. V devadesátkách mne jako třicátníka bavilo spolu s manželkou zkoušet “nové” směry ve stravování a bylo to trochu ve stylu “žiji abych jedl”. Ale vždy jsem měl nadprůměrné množství pohybu, takže nikdy jsem nepoznal obezitu. A dnes v seniorském (65) věku jsem příznivec jednoduchosti, regionality a ročních dob. Jím abych žil. Jíme jinak beru jen jako jednu z mnoha inspirací ale určitě ne striktně. Třeba vitaminové pecky ve formě salátů z kysaného zelí mne nadchly. Na doma připravené kysané zelí nedám dopustit, takovou kvalitu v obchodě nekoupíte. No a co se hubnutí týče, stačí vnímat rozdělení potravin na sacharidy, tuky a proteiny a změnit jejich poměr v jídelníčku . Každý jsme originál a jeden přístup pro všechny neexistuje, já se přikláním k sacharidové bombě na snídani-obilninové kaše s ovocem, na oběd už přidám trochu těch bílkovin(k obilninám a zelenině kousek drůbeže nebo ryby nebo něco luštěnin a večeře, ta už je s převahou bílkovin. A v seniorském věku nám určitě prospívají menší porce a dostatek pohybu. Trochu jsem se rozepsal a přitom to hodně zjednodušil, tak ještě na závěr, dvě kontroverzní zmínky, kamarádím s mikrovlnkou a pocit hladu vítám, trocha nepohodlí mobilizuje. A všem kdo rádi tvoří v kuchyni přeji spoustu úžasných výtvorů, vše co činíme pro radost, dělá život lepším. Petr