Domů > Magazín > Děti a strava

Malí tlouštíci mají omezit sladkosti

Nedávno jsem zaslechla v rádiu rozhovor s lékařkou na dětskou obezitu. Zajímalo mě, co poradí rodičům malých tlouštíků. Jedna její rada mi posledních pár dnů pořád straší v hlavě. Doporučuje obezním dětem nedávat sladkosti. Nebo aspoň ne moc často.

Proč jsou dnešní děti obézní

Nedávno mě v rádiu zaujal rozhovor s lékařkou na dětskou obezitu. Paní doktora byla po hlase  moc sympatická a radila rozumné věci, se kterými se čistě z mého soukromého pohledu dalo souhlasit. Jako důvody uváděla hlavně to, že se dnešní děti málo hýbou, hodně sedí u počítačů a televizí, jedí nesmysly z fast foodu a jiné nekvalitní prázdné kalorie. Vysvětlovala, jak nadváha u dětí souvisí se vznikem různých chorob. Jasné, proti tomu se nedalo nic říct. Vařila jsem oběd a poslochala zvědavě dál.

Doporučená stravování

Moje ucho samozřejmě jako radar číhalo na konkrétní doporučení ohledně stravy. Moc konkrétní to však nebylo. Jíst se má všechno, ale s mírou. Děti mají jíst snídani, svačinu, oběd, svačinu a večeři. Na svačinu je vhodné celozrnné pečivo s plátkem sýra a kouskem ovoce a zeleniny. Nejsou prý vhodné sladké nápoje. Toť vše. Bohužel nebylo řečeno, co tedy předložit k té snídani, obědu a večeři. Nebudu teď rozebírat, co si myslím o dvou svačinách, pečivu a sýrech. To koneckonců znáte z našich článků a receptů. Zaujalo mě něco docela jiného jetě mnohem víc.

Sladké raději moc ne

Moderátorka se ptala, jak je to se sladkostmi: “Ty asi raději vůbec ne, že?” Na to lékařka opáčila: ” Vhodné je samozřejmě sladkosti dětem vůbec nedávat. Ale protože děti dávají sladké chuti přednost, tak se tomu asi nevyhneme. Ale mělo by to být jen občas, výjimečně.”

Prolétly mi hlavou matky z mého okolí. Jak by asi to občas vyhodnotily? Většina z nich občas dává dítěti sladké. Většinou je to dvakrát denně. Úplně běžně. Mezi snídaní a obědem sušenku, po obědě bombóny, čokoláda, nanuk, sladký nápoj, sušenky, tyčinky, lízátka,…podle nálady a zásob, případně žádosti prcka v obchodě.  V lepším případě se v nabídce najde ovoce. Někdy dost nevěřícně žasnu, co všechno jsou schopné maminky dětem dát během dvou hodin na hřišti. Kolik by asi ubraly, kdyby jejich dítě mělo diagnostikovánu obezitu? Na jen jednou denně? Jednou týdně?

Chudáci malí závisláčci

Ale to ani není podstatné a hlavní důvod, proč o tom rozhovoru z rádia píšu. Spíš mi začalo být v duchu líto všech těch malých tlouštíků, které třeba mají zodpovědné maminky a ty se rozhodnou, že prcek prostě zhubne a to sladké prostě dostávat nebude! Umíte si to představit? Měla jsem před očima děti, co znám. Zažila jsem převýchovu některých malých chlapečků a vím, že jim to prostě nejde jen vzít a nic jiného nedat! To je podle mě mučení. Opravdu si to myslím. Zkoušela jsem přestat s cukrem už jako malá. Žádná legrace.

Jako dítě jsem to nedokázala

Kolik z vás to tady na stránkách řeší, jak je těžké vynechat cukr. Moc dobře vím, co to je závislost na cukru, na sladkostech, na kávě s mlékem, ale taky sýrech, pečivu a mléčných výrobcích. Kdyby mi to někdo zakázal, asi bych se zbláznila. No fakt. Kdo někdy zkusil sladké vysadit, ví o čem mluvím. Chvíli to jde. Den, dva, týden, nejdéle 14 dní. A pak jsem vyžrala regál se sladkostmi, až mi bylo zle.

Někdy kolem 8 let jsem měla takové první tlusté období. Pamatuju se, že se mi máma snažila sladké nedávat. Dokonce mě přihlásili na nějaké tanečky, ale vůbec jsem se tam nechytala, pletla se mi pravá a levá….U nás doma se sladké zas tak moc nevyskytovalo, ale v tu dobu mi sušenky zarazila. Nevydržela jsme to ani jedna. Kolikrát od té doby já zkoušela nejíst sladké?! Už jako dítě základní školou povinné jsem se pokoušela obejít bez sladkého. Taková to byla sebetrýzeň následovaná sebekritikou a novým předsevzetím. Roky stále dokola….

Nestačilo jen přestat jíst cukr

Dokázala jsem se cukru zbavit až s totální změnou celého jídelníčku, jak ho znáte z našich stránek. A to jsem se musela dopovat zdravějšími sladkostmi, abych přežila den bez sladkého. Proto máme na webu tolik receptů na dezerty :-) Vyhrát nad cukrem je pro mnohé z nás fuška na několik týdnů, měsíců i let a recidiva je možná ihned, jak se zase pustíme ze řetězu.

Kdekdo to zkouší

I mnoho našich známých zkoušelo dětem nedávat sladkosti. Většinou k tomu dopomohly zkažené zuby nebo náběh na cukrovku. Nikde to nikdo nedotáhl. Nikdo nevydržel. Buď vedou s dětmi neustálé boje o to zda a kolik toho mohou sníst, nebo kupují “lepší” celozrnné a jiné rádoby zdravé sladkosti  (s cukrem) nebo děti mlsají potají.

Sebrat dětem sladké, to je stejný problém, jako když chce dospělý přestat kouřit nebo pít. Je to těžké! Tak jak to mají zvládnout malé děti? Notabene třeba v momentě, kdy je jim ještě dost jedno, že mají faldíky a nějaké civilizační choroby jsou jim úplně ukradené. Podívejte na nás, na dospělé, stačí si přečíst komentáře. Máme z toho všeho dávno rozum, už máme nemoci, máme po cukru depresi, máme nadváhu a stejně nemůžeme přestat. Co potom malé děti?

Řešení v podobě domácích sladkostí

Dny běžely a já se pořád v duchu vracela k tomu rozhovoru a měla v hlavě ty neznámé nebohé malé tlouštíky. Jak je možné, že paní doktorka neporadila maminkám, aby dětem nezdravé sladkosti nahradily něčím přijatelnějším? Sladkou chuť děti nejen preferují, jak říkala, ale i potřebují! Chuť na sladké se přeci  uspokojí něčím sladkým, ale bez cukru a zbytečné chemie. Chápu, že dítko zvyklé baštit sušenky, lízátka, nanuky a čokolády asi sladká chuť mrkve či dýně nenadchne, ani v rýži sladkost neobjeví. Ale proto právě potřebují nějaké zdravější sladké varianty. Přeci není řešení jim to jednou za čas dovolit a jinak prostě zakázat. Jak pak mají vědět, kdyješět  mohou čokoládu a kdy už je to moc? “Včera jsem mohla sušenky a dneska ne?”, ptala bych se já před třiceti lety.

Pořád mi vrtalo v hlavě, že tu milou paní lékařku nenapadlo, aby rodiče malým tlouštíkům místo konvenční sladkostí plných cukru, sladidel, barviček a aromat začali dělat zdravé sladkosti. Koneckonců mě to připadá jako jediná možnost. Postupně se vyčistí chuťové buňky a děti začnou sladkost vnímat i u do sladka upravené zeleniny a u obilí. Viděla jsem to na vlastní oči, takže vím, co píšu.

Jsme zvyklí všechno koupit

Možná jsme už tak odnaučení si věci připravovat doma, že nás jiná možnost než kupovat těch nezdravých méně nenapadlo. Tedy ani tu lékařku. I když hned mě napadá, že pro ten případ tu jsou ještě zdravé výživy a v nich alternativy na konveční sladkosti, které se prostě taky dají “koupit” a mají ty hezké obaly, které na některé děti zabírají. Pro začátečníky to může být skvělé řešení. Doma připravené dobroty jsou samozřejmě mnohem zdravější, čerstvější, o ceně ani nemluvím. No, snad nejsem jediná, kdo si myslí, že sladkosti se vůbec nemusí kupovat.

Vaše zkušenosti

Máte s odnaučováním dětí na sladké také zkušenost? Zkoušeli jste jim sladkosti nedávat nebo zakázat? Povedlo se? Máte tip pro ostatní maminky, jak závislost u dětí překonat? Kupujete sladkosti nebo vyrábíte domácí? Jsem zvědavá, jak to vidíte vy, čtenáři.

 

.

PS: Co shodit 5 kg za 14 dnů? 😍

Sezóna plavek začne brzy. Máme chutný jídelníček, skvělé recepty, videa, jemné cvičení - a samozřejmě živou podporu a motivaci. Už za 2 týdny uvidíte výsledky. Mrkněte na výzvu Hubneme do plavek a naskočte!

Se změnou jídelníčku jsem se zbavila mnoha zdravotních potíží, se kterými si medicína nevěděla rady 30 let. Jídlo, vaření, psaní a šíření zdravého životního stylu se stalo mojí vášní. Je mi čím dál lépe a konečně mám své zdraví ve svých rukách. Celý příběh

18 lidí už poděkovalo za článek.

Komentáře

Je to těžké. Syn chodí do soukromé školky a převážně svačí zeleninu, ovoce, nějaké pečivo, jogurty, O.K., ale stejně mají potřebu jim tam přihodit ( 5 dní z 14ti ) nějaké čokoluličky, polomáčené sušenky a Bebe sušenky, ve kterých je (podle Googu) takovéto Éčko: E223, disiřičitan sodný, přímo označen jako nevhodný pro děti, míra škodlivosti nejvyšší, číslo 5. Ředitelka mi řekla jen že se nejde zavděčit všem a že to mají jen občas. Protočila panenky, a dál nebyl prostor diskutovat. Každopádně jsem byla fakt zhrozená, vůbec nechtěla slyšet, co je to vlastně za přísadu, prostě nezájem. Nechala jsem jí tam něco k přečtení, ovšem nevěřím, že to udělala. Jen mi řekla, že synovi je tedy dávat nebude. Bohužel, od jiných maminek vím, že v ostatních školkách to není jiné. Dnes dostal ssebou “palačinky” od JJ a sušenky ostatním dětem nezáviděl, tak uvidím, jak to půjde dál. Sama jsem vyrostla na rohlíku s marmeládou a také bojuji těžko s chutí na klasické koláčky a nechci, aby to tak jednou měly i moje děti :( Dnes rozdává lízátka i pokladí, třeba na den dětí, nebo na odběru krve, jakoby se nechumelilo. O Mikulášských nadílkách ani nemluvím.

U nás jsem závislá jen já… Děti (7 a 4,5) víceméně ne… My zatím konvenční stravování úplně neopustili, ale snažím se, aby se jídelníček nás všech neomezoval jen na varianty z pšenice, cukru a mléka. Starší syn mi nyní v první třídě poněkud přibral – což přičítám hlavně tomu, že děti ve škole mají od rodičů hlavně kupované svačiny (sladké) a on je začal vyžadovat také (ono se to sice hezky mluví, ale když vám dítě nosí několik měsíců nesnědená jablka, banány, mrkev, papriky, domácí koláče apod. domů s tím, že ani školní obědy mu moc nejedou, a pak vyjí celou lednici, tak prostě podlehnete – nebo alespoň já vyměkla). Mladší ještě nestačil ztratit ten přirozený cit pro to jíst, co zrovna tělo potřebuje. Asi to bude tím, že jsme ho do jídla nikdy nenutili a nechávali mu od malička vybrat… Stane se, že když má na talíři maso, přílohu, zeleninu, pravidelně první sní zeleninu, pak maso (někdy vše někdy jen trochu) a přílohy se ve valné většině případů vůbec nedotkne (a já si s hrůzou vzpomenu, jak jsem v dětství převážně žila z příloh, masa jsem nechávala a zeleninu viděla možná dvakrát do roka – pamatujete školní jídelny a hlášky: “Jen knedlík s omáčkou bez masa!”)… sladké jim neodpíráme. Převážně doma peču a dělám “dobrůtky” (oba milují ovesnou kaši oslazenou datlovým sirupem – teda z mléka :D, oba můžou bílý jogurt s ovocem a rozinkami, domácí zmrzlinu z ovoce a tvarohu), ale když jim návštěva koupí gumové medvídky nebo čokoládu, tak jim to neberu ani se z toho nehroutím… nechci, aby to vnímali jako zakázané…

Ukázat další komentáře

Vyzkoušejte také

72
12

Poklad jménem vlašské ořechy

Ořechová sezóna je tady! Udělejte si zásobu, ať máte dost ořechů na nádivky do sladkého pečiva, do těst na vánoční cukroví, na ořechovou bábovku nebo ořech...
171
5

5 způsobů, jakým stres způsobuje tuk na břiše a co s tím

Asi to známe všichni: jíme zdravě, hýbeme se, ale i přes se nás tuk okolo břicha drží jako klíště a ne a ne dolů. Proč? Tělo nás tímto upozorňuje, že naše ...
73
10

Šokující výsledky: Pouhá změna struktury potravin změní naše chutě k jídlu

Celý oves, ovesné vločky, instantní ovesná kaše nebo ovesné polštářky. Která potravina způsobí brzký hlad? Jedná se pořád o jednu a tu samou potravinu R...

Anýzovo fenyklové sušenky

Recept pro milovníky jednoduchých a rychlých dezertů. Sušenky jsou velmi rychle hotové a vůně anýzu a fenyklu vám provoní kuchyň.

Dal makhani – černé fazole s batátem a špenátem

V klasickém indickém receptu se používá máslo a kombinace čočky a černých fazolí. Nám moc chutná tahle zjednodušená rychlovka – velmi chutná omáčka s...