Domů > Magazín > Děti a strava

Malí tlouštíci mají omezit sladkosti

Nedávno jsem zaslechla v rádiu rozhovor s lékařkou na dětskou obezitu. Zajímalo mě, co poradí rodičům malých tlouštíků. Jedna její rada mi posledních pár dnů pořád straší v hlavě. Doporučuje obezním dětem nedávat sladkosti. Nebo aspoň ne moc často.

Proč jsou dnešní děti obézní

Nedávno mě v rádiu zaujal rozhovor s lékařkou na dětskou obezitu. Paní doktora byla po hlase  moc sympatická a radila rozumné věci, se kterými se čistě z mého soukromého pohledu dalo souhlasit. Jako důvody uváděla hlavně to, že se dnešní děti málo hýbou, hodně sedí u počítačů a televizí, jedí nesmysly z fast foodu a jiné nekvalitní prázdné kalorie. Vysvětlovala, jak nadváha u dětí souvisí se vznikem různých chorob. Jasné, proti tomu se nedalo nic říct. Vařila jsem oběd a poslochala zvědavě dál.

Doporučená stravování

Moje ucho samozřejmě jako radar číhalo na konkrétní doporučení ohledně stravy. Moc konkrétní to však nebylo. Jíst se má všechno, ale s mírou. Děti mají jíst snídani, svačinu, oběd, svačinu a večeři. Na svačinu je vhodné celozrnné pečivo s plátkem sýra a kouskem ovoce a zeleniny. Nejsou prý vhodné sladké nápoje. Toť vše. Bohužel nebylo řečeno, co tedy předložit k té snídani, obědu a večeři. Nebudu teď rozebírat, co si myslím o dvou svačinách, pečivu a sýrech. To koneckonců znáte z našich článků a receptů. Zaujalo mě něco docela jiného jetě mnohem víc.

Sladké raději moc ne

Moderátorka se ptala, jak je to se sladkostmi: “Ty asi raději vůbec ne, že?” Na to lékařka opáčila: ” Vhodné je samozřejmě sladkosti dětem vůbec nedávat. Ale protože děti dávají sladké chuti přednost, tak se tomu asi nevyhneme. Ale mělo by to být jen občas, výjimečně.”

Prolétly mi hlavou matky z mého okolí. Jak by asi to občas vyhodnotily? Většina z nich občas dává dítěti sladké. Většinou je to dvakrát denně. Úplně běžně. Mezi snídaní a obědem sušenku, po obědě bombóny, čokoláda, nanuk, sladký nápoj, sušenky, tyčinky, lízátka,…podle nálady a zásob, případně žádosti prcka v obchodě.  V lepším případě se v nabídce najde ovoce. Někdy dost nevěřícně žasnu, co všechno jsou schopné maminky dětem dát během dvou hodin na hřišti. Kolik by asi ubraly, kdyby jejich dítě mělo diagnostikovánu obezitu? Na jen jednou denně? Jednou týdně?

Chudáci malí závisláčci

Ale to ani není podstatné a hlavní důvod, proč o tom rozhovoru z rádia píšu. Spíš mi začalo být v duchu líto všech těch malých tlouštíků, které třeba mají zodpovědné maminky a ty se rozhodnou, že prcek prostě zhubne a to sladké prostě dostávat nebude! Umíte si to představit? Měla jsem před očima děti, co znám. Zažila jsem převýchovu některých malých chlapečků a vím, že jim to prostě nejde jen vzít a nic jiného nedat! To je podle mě mučení. Opravdu si to myslím. Zkoušela jsem přestat s cukrem už jako malá. Žádná legrace.

Jako dítě jsem to nedokázala

Kolik z vás to tady na stránkách řeší, jak je těžké vynechat cukr. Moc dobře vím, co to je závislost na cukru, na sladkostech, na kávě s mlékem, ale taky sýrech, pečivu a mléčných výrobcích. Kdyby mi to někdo zakázal, asi bych se zbláznila. No fakt. Kdo někdy zkusil sladké vysadit, ví o čem mluvím. Chvíli to jde. Den, dva, týden, nejdéle 14 dní. A pak jsem vyžrala regál se sladkostmi, až mi bylo zle.

Někdy kolem 8 let jsem měla takové první tlusté období. Pamatuju se, že se mi máma snažila sladké nedávat. Dokonce mě přihlásili na nějaké tanečky, ale vůbec jsem se tam nechytala, pletla se mi pravá a levá….U nás doma se sladké zas tak moc nevyskytovalo, ale v tu dobu mi sušenky zarazila. Nevydržela jsme to ani jedna. Kolikrát od té doby já zkoušela nejíst sladké?! Už jako dítě základní školou povinné jsem se pokoušela obejít bez sladkého. Taková to byla sebetrýzeň následovaná sebekritikou a novým předsevzetím. Roky stále dokola….

Nestačilo jen přestat jíst cukr

Dokázala jsem se cukru zbavit až s totální změnou celého jídelníčku, jak ho znáte z našich stránek. A to jsem se musela dopovat zdravějšími sladkostmi, abych přežila den bez sladkého. Proto máme na webu tolik receptů na dezerty :-) Vyhrát nad cukrem je pro mnohé z nás fuška na několik týdnů, měsíců i let a recidiva je možná ihned, jak se zase pustíme ze řetězu.

Kdekdo to zkouší

I mnoho našich známých zkoušelo dětem nedávat sladkosti. Většinou k tomu dopomohly zkažené zuby nebo náběh na cukrovku. Nikde to nikdo nedotáhl. Nikdo nevydržel. Buď vedou s dětmi neustálé boje o to zda a kolik toho mohou sníst, nebo kupují “lepší” celozrnné a jiné rádoby zdravé sladkosti  (s cukrem) nebo děti mlsají potají.

Sebrat dětem sladké, to je stejný problém, jako když chce dospělý přestat kouřit nebo pít. Je to těžké! Tak jak to mají zvládnout malé děti? Notabene třeba v momentě, kdy je jim ještě dost jedno, že mají faldíky a nějaké civilizační choroby jsou jim úplně ukradené. Podívejte na nás, na dospělé, stačí si přečíst komentáře. Máme z toho všeho dávno rozum, už máme nemoci, máme po cukru depresi, máme nadváhu a stejně nemůžeme přestat. Co potom malé děti?

Řešení v podobě domácích sladkostí

Dny běžely a já se pořád v duchu vracela k tomu rozhovoru a měla v hlavě ty neznámé nebohé malé tlouštíky. Jak je možné, že paní doktorka neporadila maminkám, aby dětem nezdravé sladkosti nahradily něčím přijatelnějším? Sladkou chuť děti nejen preferují, jak říkala, ale i potřebují! Chuť na sladké se přeci  uspokojí něčím sladkým, ale bez cukru a zbytečné chemie. Chápu, že dítko zvyklé baštit sušenky, lízátka, nanuky a čokolády asi sladká chuť mrkve či dýně nenadchne, ani v rýži sladkost neobjeví. Ale proto právě potřebují nějaké zdravější sladké varianty. Přeci není řešení jim to jednou za čas dovolit a jinak prostě zakázat. Jak pak mají vědět, kdyješět  mohou čokoládu a kdy už je to moc? “Včera jsem mohla sušenky a dneska ne?”, ptala bych se já před třiceti lety.

Pořád mi vrtalo v hlavě, že tu milou paní lékařku nenapadlo, aby rodiče malým tlouštíkům místo konvenční sladkostí plných cukru, sladidel, barviček a aromat začali dělat zdravé sladkosti. Koneckonců mě to připadá jako jediná možnost. Postupně se vyčistí chuťové buňky a děti začnou sladkost vnímat i u do sladka upravené zeleniny a u obilí. Viděla jsem to na vlastní oči, takže vím, co píšu.

Jsme zvyklí všechno koupit

Možná jsme už tak odnaučení si věci připravovat doma, že nás jiná možnost než kupovat těch nezdravých méně nenapadlo. Tedy ani tu lékařku. I když hned mě napadá, že pro ten případ tu jsou ještě zdravé výživy a v nich alternativy na konveční sladkosti, které se prostě taky dají “koupit” a mají ty hezké obaly, které na některé děti zabírají. Pro začátečníky to může být skvělé řešení. Doma připravené dobroty jsou samozřejmě mnohem zdravější, čerstvější, o ceně ani nemluvím. No, snad nejsem jediná, kdo si myslí, že sladkosti se vůbec nemusí kupovat.

Vaše zkušenosti

Máte s odnaučováním dětí na sladké také zkušenost? Zkoušeli jste jim sladkosti nedávat nebo zakázat? Povedlo se? Máte tip pro ostatní maminky, jak závislost u dětí překonat? Kupujete sladkosti nebo vyrábíte domácí? Jsem zvědavá, jak to vidíte vy, čtenáři.

 

.

PS: Začínáme Jarní očistu!

Únava, blbá nálada a kila navíc? Nenecháme vás v tom! 😊 Pojďte s tím zatočit. Začínáme 8 týdenní Jarní očistu. Pročistíme tělo, zlepšíme jídelníček i postavu a zase bude dobře.

Se změnou jídelníčku jsem se zbavila mnoha zdravotních potíží, se kterými si medicína nevěděla rady 30 let. Jídlo, vaření, psaní a šíření zdravého životního stylu se stalo mojí vášní. Je mi čím dál lépe a konečně mám své zdraví ve svých rukách. Celý příběh

Buďte první, kdo poděkuje za tento článek.

Komentáře

U nás jsem závislá jen já… Děti (7 a 4,5) víceméně ne… My zatím konvenční stravování úplně neopustili, ale snažím se, aby se jídelníček nás všech neomezoval jen na varianty z pšenice, cukru a mléka. Starší syn mi nyní v první třídě poněkud přibral – což přičítám hlavně tomu, že děti ve škole mají od rodičů hlavně kupované svačiny (sladké) a on je začal vyžadovat také (ono se to sice hezky mluví, ale když vám dítě nosí několik měsíců nesnědená jablka, banány, mrkev, papriky, domácí koláče apod. domů s tím, že ani školní obědy mu moc nejedou, a pak vyjí celou lednici, tak prostě podlehnete – nebo alespoň já vyměkla). Mladší ještě nestačil ztratit ten přirozený cit pro to jíst, co zrovna tělo potřebuje. Asi to bude tím, že jsme ho do jídla nikdy nenutili a nechávali mu od malička vybrat… Stane se, že když má na talíři maso, přílohu, zeleninu, pravidelně první sní zeleninu, pak maso (někdy vše někdy jen trochu) a přílohy se ve valné většině případů vůbec nedotkne (a já si s hrůzou vzpomenu, jak jsem v dětství převážně žila z příloh, masa jsem nechávala a zeleninu viděla možná dvakrát do roka – pamatujete školní jídelny a hlášky: “Jen knedlík s omáčkou bez masa!”)… sladké jim neodpíráme. Převážně doma peču a dělám “dobrůtky” (oba milují ovesnou kaši oslazenou datlovým sirupem – teda z mléka :D, oba můžou bílý jogurt s ovocem a rozinkami, domácí zmrzlinu z ovoce a tvarohu), ale když jim návštěva koupí gumové medvídky nebo čokoládu, tak jim to neberu ani se z toho nehroutím… nechci, aby to vnímali jako zakázané…

Článek super, sama děti ještě nemám, ale osobně si myslím, že děti jsou na sladkostech závislé, protože je na to naučí rodiče, zvlášť matky. Přesně jak tu je v diskuzi, je hrůza, jak mámy nahání děti po hřištích a všude možně s jídlem a ty to do sebe cpou za běhu. Jí se u stolu, ne při běhání a navíc ty hrůzy, co jedí (brumíci, sušenky a čokolády). Nejhorší je, že přítelův syn (6 let) nejí vůbec nic, tak jak mu dávat lepší jídlo, přítel se snaží, aby nejedl tak hrozně, ale co s tím, když zeleninu odmítá jakoukoliv kromě vařených brambor, z ovoce sní maximálně banán nebo jablko, jediný jídlo, co sní, že řízek s bramborem nebo kaší nebo svíčková s knedlíkem, jinak nechce nic, z polévky doma uvařené sní jen “vodu”, zeleniny se ani nedotkne..k snídani chce rohlík s nutelou..a má prý astma..no, přítel si myslí svoje, ani u něj nezakašle, ale jestli ono “astma” není spíš reakce na jídlo co od malička jí..když je u svojí mámy, jí jedině svíčkovou nebo ještě karbanátek z mletýho a k večeři mu vrazí krupičnou kaši, protože to ví, že sní, tak aby nebyla práce že..to samé snídaně, namazat nutelu, aby to šlo rychle, protože tu má rád, ale kdo ho na ní naučil? Myslím si, že rodiče jsou ti, kdo učí dítě jíst a záleží jen na nich, co děti jíst naučí a podle toho pak děti budou zdravé nebo nemocné..tenhle týden zrovna přítel přišel, že mu syn říkal, že ho bolí břicho a v kapse u bundy našel prázdný obal od čokapik tyčinky (když je u táty, nikdy ho ani nenapadne o sladkosti škemrat, nevyžaduje je). Tak to se pak ani nedivil, ale štve ho to, vlastní máma dítěti cpe všechno tohle “jídlo” i když to snad musí vědět, že není dobře:/ My makrobioticky nejíme, chodíme jen každý den na oběd do makrobiotické jídelny, ale sladkosti se nekupujou. Ale co s tím, když dítě nic nejí a přitom z hlediska zdraví by bylo potřeba v jídle fakt udělat změny?

Ukázat další komentáře

Mohlo by se vám líbit

144
70

Videopřání Jíme Jinak 2022 – Uspořádejme si myšlenky

Vyzkoušejte také

klub
18
6

13 chyb v jídelníčku, které nás drží od vysněné postavy i zdraví

Většina lidí cítí, že potřebují udělat ve stravě změnu, ale většinou neví, jak začít. Někdy se mylně domnívají, že řešením je vynechat maso, vejce a mléko....
3

Dítě na klasické stravě sní za den více než 21 kostek cukru. To je 2x víc než se doporučuje

Chcete pro své děti to nejlepší? Ale jak se v té spoustě výrobků v obchodě vyznat? Co jim koupit? Podle čeho vybírat? Podle obalu? Takto vypadá jídelníček ...
2

Celozrnné obiloviny jako pomoc v léčbě současné epidemie obezity

Žijeme v obezogenním prostředí. Všude kolem nás je levné nezdravé jídlo, které u nás vytváří závislost a ztěžuje hubnutí. A začíná to u dětí. Podle WHO v s...
2
2

Mikuláš za dveřmi: co zdravého dát dětem k Mikuláši? 50+ tipů

Pomalu se nám blíží Mikuláš a děti už si možná chystají tu největší punčochu na nadílku. Pokud se letos chcete obejít bez nezdravých sladkostí a čokolád pl...

Studie: Nezdravé jídlo zhoršuje paměť a schopnost ovládat chutě na jídlo

Podle nových studií nezdravé stravování zhoršuje paměť a omezuje mozkové funkce. Ale nejen to. Také ovlivňuje schopnost rozpoznat, že jsme nasycení. I pouh...