Alzheimerova choroba – jak ji léčit a jak jí předcházet

Co je Alzheimerova choroba

Alzheimerova choroba je nejčastější příčinou demence. Jedná se o degenerativní onemocnění, které způsobuje změny v těch částech mozku, které zabezpečují myšlení, úsudek a paměť. Dochází tak k poklesu těchto kognitivních funkcí, postižený přestává být postupem času schopen vyjádřit se, rozhodovat se a následně se i sám o sebe postarat, takže je odkázán na pomoc druhých. Pro zajímavost, v ČR podle odhadů žije asi 150 tisíc lidí postižených demencí a u více než 85 tisíc z nich byla tato diagnóza způsobena právě Alzheimerovou chorobou.

Je obecně vžito, že Alzheimerova choroba se týká výhradně lidí v pokročilém seniorském věku. Ve skutečnosti je ale 10% z celkového počtu nemocných ve věku 30 – 50 let.

Kde se nemoc bere?

Existují důkazy o tom, že rozvoj nemoci souvisí se spotřebou živočišných tuků. Například v Japonsku došlo v poslední dekádě ke strmému nárůstu výskytu demence. A za stejné období se tam zvýšila spotřeba masa a živočišných produktů o 500%. Může to být náhoda? Zdá se, že ne, protože souvislost mezi Alzheimerovou chorobou a masitou, sladkou a mastnou stravou výzkumníci odhalili i v dalších zemích.

Co může být příčinou? Živočišnými produkty se lidstvo živí prakticky od počátku věků, ale až od dob průmyslové revoluce se z potravin stávají v podstatě průmyslové výrobky obsahující látky, které bychom v jídle v předrevolučních dobách určitě nenašli. A navíc se vzrůstajícím blahobytem společnosti si lidé tyto potraviny začali dopřávat mnohem častěji.

V současné době mají živočišné produkty tendenci obsahovat těžké kovy jako měď, rtuť, olovo či kadmium, které lidskému tělu neprospívají v žádném ohledu, a také hodně nasycených tuků a cholesterolu. Při výzkumném porovnávání mozkových tepen nedementních pacientů a pacientů s Alzheimerovou chorobou vědci zjistili, že tepny nemocných pacientů byly téměř nebo úplně uzavřené aterosklerotickým plakem plným tuku a cholesterolu. Naopak ti, kteří měli zanesené tepny jen mírně nebo vůbec, byli i ke sklonku života stabilní a schopní se o sebe sami postarat. 

Jak Alzheimerově chorobě předcházet

V současné chvíli na světě podle oficiálních zdrojů není žádný lék, který by dokázal Alzheimerovu chorobu jako takovou léčit. Lze zmírňovat příznaky nebo zpomalit postup nemoci, nicméně není zatím možné se jí zbavit úplně. 

Nejlépe je tedy zaměřit se na prevenci, což jednoznačně znamená:

• zdravá strava
• pohyb
• procvičování mozku

Pojďme se nyní blíže podívat na první bod, tedy zdravé stravování. Jak bylo již naznačeno výše, masitá a obecně živočišná strava má souvislost s rozvojem nemoci. Logicky tedy zvýšením podílu rostlinné stravy v našem jídelníčku můžeme degeneraci mozku předcházet. Rostlinná strava obsahuje totiž spoustu antioxidantů s neuroprotektivními účinky, které nejen, že mozek chrání, ale dokážou zlepšit paměť či kognitivní funkce. Řeč je především o zelené listové zelenině nebo o borůvkách či jahodách. Protože však neexistuje dostatečně vědecky podložený seriózní výzkum těchto blahodárných vlivů, lékaři se zdráhají rostlinnou dietu oficiálně doporučovat. Je to škoda, protože na rozdíl od nedostatečně prozkoumaných léků, u kterých je samozřejmě důkladný výzkum potřeba, nemůže zvýšení příjmu rostlinných potravin zdravotní stav pacientů nikterak zhoršit.

Sirtuiny versus glykotoxiny

Dalším důkazem ve prospěch rostlinné stravy v boji proti demenci je relativně nedávný objev enzymů zvaných sirtuiny. Ty se podílejí na podpoře zdravého stárnutí a dlouhověkosti. Pokles aktivity těchto látek může mít škodlivé účinky na zdraví nervů a aktivitu mozku. (5) Proto bychom si tyto enzymy měli v těle hýčkat a snažit se o jejich navyšování. Ale opak je pravdou. Moderní strava totiž obsahuje nadměrné množství glykotoxinů, které aktivitu sirtuinu potlačují. Pokusné měření dokázalo, že u těch jedinců, kteří měli v těle vysokou hladinu glykotoxinů, došlo v průběhu několika následujících let k velkému poklesu kognitivních funkcí.

Mimo to australští vědci dokázali vztah mezi obsahem glykotoxinů a úbytkem mozkové tkáně. Mozek se s postupujícím věkem zmenšuje téměř všem, jedná se o normální vývoj, nicméně z australského výzkumu vyplynulo, že čím více glykotoxinů v těle člověk měl, tím větší roční úbytek objemu mozku byl.

A kde že se tyto záškodnické látky nejvíce vyskytují? Ne překvapivě je glykotoxiny kontaminované zejména kuřecí, vepřové a hovězí maso a také ryby. Tím se opět vysvětluje, proč ti, kteří jedí hodně masa v porovnání s vegetariány mohou mít až trojnásobné riziko vzniku demence.

Přírodní léčba

Jak bylo uvedeno výše, léčba Alzheimerovy nemoci zatím neexistuje. Je však možné léčit či zmírňovat a zpomalovat její projevy. Je jasné, že pro tyto účely byl vyroben nespočet léků, přípravků a doplňků stravy, které mají, jako většina všech ostatních, mnoho nežádoucích účinků a vedlejších negativních efektů. O finanční stránce a zájmech farmaceutického průmyslu ani nemluvě. Existuje však několik levných, přírodních a snadno dostupných látek, které mají podle výzkumů až překvapivě dobré výsledky v boji s projevy Alzeheimerovy choroby. Pojďme se podívat, jaké poklady nám příroda nabízí:

Kurkuma

Její pozitivní vliv se projevil v roce 2012, kdy u několika pacientů po aplikaci kurkumy došlo k výraznému zlepšení stavu, zbavili se apatie a úzkostí, začali se znovu smát, věnovat se činnostem, které dříve měli rádi, a dokonce začali znovu poznávat své příbuzné.

Šafrán

Již ve starověké Persii byl šafrán používán na léčbu problémů s pamětí a výzkum z roku 2010 tento blahodárný vliv šafránu potvrdil. Pro účely výzkumu proti němu vědci nasadili hlavní lék, který se předepisuje pacientům s Alzheimerovou chorobou a výsledky byly fantastické. Šafrán fungoval stejně dobře, navíc s výrazně menší mírou zvracení u pacientů, což je obvyklý vedlejší účinek průmyslově vyrobeného léku, který se pacientům nejčastěji podává. 

Aromaterapie

Pokud se vám kurkuma a šafrán zdály tak trochu šarlatánské, pak vězte, že nejen užívání bylin, ale dokonce i jen jejich vůně může mít velmi významné účinky na kognitivní funkce mozku a celkový stav pacienta. Jde zejména o rozmarýn, citron, levanduli či pomeranč.

Podle výsledků uvedených výzkumů se zdá, že by pacienti s Alzheimerovou chorobou mohli být léčeni zcela přírodními a šetrnými metodami. Bohužel lékaři s těmito prokazatelnými fakty nepracují tak, jak by mohli, protože stále chybí takové studie, které by skutečně jednoznačně a nezpochybnitelně roli rostlin potvrzovaly a vysvětlovaly. A proč na takových studiích nikdo nepracuje? Zkuste si někdy spočítat, kolik peněz stojí například 1 čajová lžička kurkumy či pár kapek levandulového oleje v porovnání např. s lékem Memantine. Kdo by takové výzkumy financoval?

Trocha optimismu na závěr

Alzheimerova nemoc způsobuje odumírání nervových buněk a po dlouhá léta se mělo zato, že je tento proces nevratný, a tedy že odumřelé buňky nelze nahradit. Skupina vědců ale během svého pokusu aplikovala pacientům v pokročilém stádiu rakoviny do mozku speciální barvivo, které se začlenilo do všech nových buněk v celém těle. Po smrti pacientů pak výzkumníci při pitvě doslova hledali svítící buňky a nalezli je i v mozku. Nové buňky, které ještě pár měsíců před tím neexistovaly. Podali tak důkaz o tom, že lidský mozek si zachovává potenciál pro sebeobnovu po celý život.

Pojďme tedy svému mozku pomoci a soustřeďme se na to, co jíme. Bohatě se nám odmění.

Použité zdroje:

1. www.alzheimer.cz
2. https://content.iospress.com/articles/journal-of-alzheimers-disease/jad130719
   https://www.tandfonline.com/doi/abs/10.1080/07315724.2016.1161566?journalCode=uacn20
3. https://n.neurology.org/content/82/10/842/
4. https://nutritionfacts.org/video/preventing-alzheimers-disease-with-plants/
5. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3242010/
6. https://nutritionfacts.org/video/reducing-glycotoxin-intake-to-prevent-alzheimers/
7. https://nutritionfacts.org/video/reducing-glycotoxin-intake-to-prevent-alzheimers/
8. https://www.karger.com/Article/Abstract/110296
9. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3665200/
10.  https://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/j.1365-2710.2009.01133.x
11.  https://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/j.1479-8301.2009.00299.x
12.  https://www.nature.com/articles/nm1198_1313