Rozhodla jsem se žít naplno. A začala jsem u talíře. (Katka, 32 let)

Skončila jsem na umělé tekuté stravě

Moje potíže s dráždivým tračníkem (IBS) si už v minulosti (10/2023) vynutily jednu náročnou operaci (resekci střeva), přesto se stav dlouhodobě dále zhoršoval, rostl počet intolerancí (kromě lepku a laktózy také přidaný cukr, vejce, brambory, maso, česnek, cibule, pórek, luštěniny, většina ovoce…) a spektrum snášených potravin se postupně zužovalo, až jsem mohla přijímat v podstatě pouze umělou tekutou stravu a nakonec skončila s 36,6 kg (při 158 cm) na interně na parenterální výživě..

🌞 TIP: Sada na letní hubnutí - stáhni si hned teď ZDARMA.

Rozhodla jsem se, že se uzdravím

Do Jarní očisty jsem vstoupila po několikatýdenní hospitalizaci, protože stránky Jíme Jinak a vaše terapeutické úspěchy sleduji již delší dobu a začátek programu přesně v termínu propuštění z nemocnice jsem uchopila jako “znamení” a šanci.
Po fyzické stránce i psychicky jsem na tom byla skutečně velmi špatně. Trpěla jsem depresemi a nebyla schopná běžného fungování, většinu dne jsem ležela v posteli. Přesto jsem vždy vstala, abych si uvařila zdravé jídlo. Rozhodla jsem se, že budu jíst Jinak. :) A že se uzdravím.
Začala jsem s úklidem domácnosti a pustila se do třídění starých a nepotřebných věcí. Každý den jsem vyrazila na krátkou procházku. Zkoušela jsem postupně zařazovat další potraviny. Bavilo mě připravovat nové recepty a fotit si krásné pestré talíře. Z jídla, které pro mě dlouhá léta bylo zdrojem velkého trápení, jsem pomaličku začínala mít radost. Bez váhání jsem naskočila do Klubu Jíme Jinak!

Malé kroky, velké změny

Kde se nacházím po ukončení Jarní očisty? Po čtyřech měsících na neschopence jsem zpět v práci (lékárnice na částečný úvazek, aromaterapeutka). Každé ráno cvičím dynamickou jógu. Místo průběžného ucucávání “nutripitíček” až do pozdních večerních hodin mám tři teplá veganská jídla denně (k snídani miso polévku, večeři mezi 17. a 18:30 hod), někdy i svačinku mezitím. Chutná mi!!! Přes den netrpím na hypoglykemické stavy a v noci se mi lépe spí. Nevolnosti jsou obvykle výrazně mírnější a i když jsem stále hodně unavená, cítím, jak se mi pomalu vrací síla. Právě jsem se vrátila z týdenní dovolené na horách, kde jsem s manželem chodila na výlety (vždy jsem s sebou měla v Esbitu přichystaný svůj JJ oběd:)).

Doma klíčím semínka a kvasím zeleninu, pěstuji si bezlepkový pohankový kvásek a plánuji založit bylinkovou minizahrádku na lodžii. Zkouším nové pokrmy a zařazuji další potraviny, o jejichž konzumaci by se mi ještě před nedávnem mohlo jenom zdát. Střevo si postupně zvyká i na rostlinné bílkoviny (tofu, tempeh, hummus, dokonce jsem zvládla i malý luštěninový karbanátek) a žaludek na pevnou stravu. Recepty si upravuji k obrazu svému (např. vše striktně bez česneku a cibule a lepku).

Cítím naději a vděčnost

Samozřejmě ještě nejsem ani zdaleka na konci této cesty a ne vždy se daří. Někdy se přes veškerou snahu cítím hodně špatně nebo se mi nepovede udržet režim. Několikrát jsem zvracela a stále se, bohužel, nemohu zbavit chronického průjmu. Pořád se bojím sníst celou porci a zatím jsem se dostala cca na poloviční či dětskou. Někteří se na můj čistě rostlinný jídelníček dívají s nedůvěrou a pochybnostmi nebo jako kritérium “úspěchu” hodnotí pouze moji hmotnost, která se zvýšila “jen” o 1 kg.
Když se ale ohlédnu zpět, vidím obrovský pokrok! Cítím naději a vděčnost.
A to mě motivuje nevzdávat se a jít dál cestou Jíme Jinak.

Děkuji!!!
Katka B.