V kolik hodin je ideální čas na večeři? Dokdy naše trávení je schopno přijímat potravu? Co se stane, budeme-li jíst pravidelně na noc? Na to se nás ptáte často, protože doba je uspěchaná a dát si večeři včas se málokomu daří. Jenže jídlo před spaním může mít na tělo závažnější vliv, než se doposud myslelo. A to platí i když si namísto smaženého řízku dáte na pozdní večeři lehký salát. A nehrozí nám jen špatný spánek a zvýšení tělesné váhy.

Naše tělo funguje dle orgánových hodin

Máte v noci hlad?
– Choďte spát dřív.
– Jezte bohatší jídlo během dne.
– Dopřejte si odpolední zdravou svačinu (kváskový chléb, zdravý dezert).
– Udělejte si kompletní večeři a přidejte luštěniny nebo tempeh či tofu.
– Výjimečné noční jídlo (např. kvůli oslavě) nezpůsobí vážnou újmu na zdraví, pokud se neopakuje často.

Střídání dne a noci je pro nás běžná záležitost, které se většinou přizpůsobujeme. V noci spíme a ve dne pracujeme. Stejně, jako máme tento vnitřní cirkadiánní rytmus, který kontroluje náš spánek a ví, kdy má tělo být bdělé a kdy má spát, studie potvrdily, že máme také vnitřní rytmus jídla (1). Naše tělo a orgány fungují dle orgánových hodin. A zmatek, vyvolaný změnou těchto časů v jídle, může znamenat problémy.

Pozdní jídlo ničí zdraví

Pokud se člověk nají o více hodin později a běžně by v té době už spal, orgány metabolizující stravu nejsou připravené na přijímání potravy. Zpracování potravy je tudíž neefektivní a způsobuje problémy s hladinou inzulínu a cukru v krvi, přibíráním na váze a také spánkem (2). A nejen to. V nebezpečí z pozdního jídla je také žáha. Studie potvrdily, že je značná souvislost mezi časem večeře a vznikem refluxu nebo pálení žáhy (8). Pokud se noční jezení opakuje častěji, může to vést až k Barretově jícnu a v nejhorším případě ke vzniku zhoubného nádoru.

Věděli jste?
– Podle biorytmů bychom měli jíst nejpozději do 18 hodiny, v létě maximálně do 19 hodiny. Pak bychom neměli jíst už nic. Večer již nemá náš zažívací systém možnost trávit a to, co sníme, v našich střevech zahnívá, vytvářejí se toxické látky, které poškozují naše zdraví (zejména kvalitu našich střev a ledvin). Budíme se s kruhy či “pytlíky” pod očima, jsme unavení, nevyspalí, špatně se nám vstává a máme různé pocity (například neopodstatněný strach, podráždění).
– Vědci se shodují, že bychom měli jíst poslední jídlo minimálně 3 hodiny před spánkem. (5, 6, 7)
– Okolo 20 hodiny začne tělo dle vědců produkovat tzv. tlumený melatonin spánkového hormonu (DLMO). Tělo se připravuje ke spánku. Večeřet co nejdále od DLMO je dle vědců klíč k vyhnutí se obezitě. (9)

Snídej jako král, obědvej jako princ a večeřej jako žebrák

Toto staré rčení platí dodnes. Pokud zkoumané osoby jedli více kalorií v době večeře, nejenže postupně přibírali více (3) než osoby, které jedli více kalorií na snídani, ale také vynechávali snídani (neměli ráno zdravý hlad, protože tělo muselo stále trávit noční jídlo), měli horší spánek, jedli obecně více kalorií a měli větší riziko obezity (4).

Snídej sám, obědvej s přítelem a večeři nech svému nepříteli (staré lidové moudro)

Rozšíření nočního osvětlení přispělo k obezitě

Dle vědců z Ohijské státní univerzity rozšíření nočního osvětlení po celém vyspělém světě přispělo k nárůstu obezity a metabolických syndromů. Právě proto, že se narušil cirkadiánní rytmus. Místo toho, abychom rytmy využívaly ve svůj prospěch, jsme podlehli zrychlené době a obrátili je proti sobě. Snažme se proto znovu vrátit k moudrosti našich předků. Jíst sezónní lokální potraviny dle ročních období, spát v noci a pracovat ve dne.

Dodržování biorytmů = zdravý a aktivní život

Experiment amerického Southwestern Medical Center potvrdil, že biorytmy mají na naše stravování vliv. Testované myši byly rozděleny na dvě skupiny: první měla neustálý přísun potravy a druhá dostávala potravu pravidelně v omezeném čase (během 12 hodin v rámci každého dne). Všechny myši toho snědly stejně, ale na váze ubylo jen druhé skupině. Pravidelně krmené myši z druhé skupiny byly aktivnější, více se pohybovaly, častěji běhaly v kolečku a měly vyrovnanější krevní testy.

K podobným výsledkům došla i studie zkoumající lidi. Pravidelnost v jídle podle biologických rytmů za 2 týdny snížila u obézních i štíhlých žen hladinu inzulínu i cholesterolu v krvi. Nepravidelnost v jídle (tzv. “uzobávání”) je naopak spojena s kardiometabolickým rizikem (9).

Zkušenosti z Jíme Jinak

“Tuhle moudrost můžu jen potvrdit. Jak na vlastním těle, tak díky účastníkům kurzů, kteří nám to stále potvrzují. Kdo si nechá s časy jídel poradit, cítí se lépe a jeho váha se dostane snadno do normálu. A čas večeře je v tomto ohledu zásadní. Přes den tělo leccos zvládne, i když snídaně a oběd také mají své ideální časy, ale jídlo na noc je problém. Já osobně, když se najím později večer, tak se dostanu do špatného kolečka. Špatně se mi usíná, budím se, melu se v posteli, mívám nepříjemné sny a ráno to nestojí za nic. Nemám hlad, jsem zpomalená, vypadám o deset let starší. Celý den pak nestojí za nic. První pomoc je naše oblíbená miso polévka,” dodává Eva Cikrytová, autorka projektu Jíme Jinak.

 

Hubneme do plavek online: Shoďte 5 kg za 14 dnů

4 komentáře. Jak to vidíte vy? Napište komentář.

  1. děkuju za článek ♥ Člověk to tak nějak ví, že když se kolem osmé večer ” nacpe” , že je mu ráno blbě a nemá chuť na nic, ani na tu snídani… Ale občas se mi to vymkne z ruky a je třeba si přečíst takovýhle nějaký pěkný článek, aby se zase ode dna odpíchnul 😉

  2. Zobrazit 4 komentáře

Komentujte
Vaše jméno

Jméno uložíme a zobrazíme, váš e-mail nezveřejníme. Zásady ochrany údajů.

Předchozí článekČokoládové pralinky s náplní
Další článekTěhotenské úlety, lepek a odstavování druhorozeného (Neli, 28 let)