Plody jujuby jsou známé jako čínské datle a pochází z Asie, ale rozšířené jsou po celém světě.

Cicimek čínský zvaný Jujuba

Je to teplomilný opadavý strom nebo keř. Když jsou plody zralé, mohou být tmavě červené nebo fialové, mohou se zdát trochu vrásčité. Kvůli jejich sladké chuti se v částech Asie, kde běžně rostou, často suší a používají se v dezertech a bonbónech. V čínské medicíně se jujuba využívá již více jak 4 000 let.

Co obsahuje

Jujuba obsahuje velké množství vlákniny, malé množství vitamínů, především vitamín C  a minerály jako draslík, železo, hořčík, vápník, sodík, zinek, fosfor, měď, mangan, jód, kobalt, dále pak velké množství cukru a enzym bromelin.

Léčivé účinky

  • Pomáhá mírnit zánět.
  • antioxidační vlastnosti.
  • Posiluje imunitu.
  • Zlepšuje spánek a funkci mozku.
  • Snižuje stres.
  • protizánětlivé účinky.
  • Pomáhá s hubnutím.
  • Zmírňuje kašel.
  • protirakovinné účinky.
  • Detoxikuje krev.
  • Pomáhá při celkové regeneraci.
  • Pomáhá proti stárnutí.
  • Zlepšuje trávení.

Využití v kuchyni

Plody po usušení chutí připomínají datle, jejich dužina je masitá, sladká. Čerstvé připomínají jablka. Použít je lze do dezertů, šťáv, smoothie, džemů, sušené jako svačinku či čerstvé. Obsahují pecku se semeny, která by se měla před konzumací odstranit. Pro léčebné účely používáme tinkturu z jujuby, sušené plody, někdy i listy a kůru.

Pěstování

Vybíráme chráněné, sušší, slunečné polohy. Na půdu není tato rostlina náročná. V našich podmínkách dozrává koncem září až začátkem října. Plod může být velký až 6 cm. Dospělý strom snese i teploty – 20 °C, ale plody potřebují teplo, aby dozrály. Snadno se šíří semeny, díky ptákům.

Zkuste to taky

Jujuba je u nás již běžně k dostání, tak ji vyzkoušejte a napište nám, jestli vám chutnala.

Hubneme do plavek online: Shoďte 5 kg za 14 dnů

  1. Četla jsem o této plodině i jinde a trochu mi tu chybí jedna docela důležitá informace že by se mělo jíst max 10g plodů za den:
    10 g denně se konzumuje přímo či se nařezané jujube přidává jako dochucovací sladící složka do čaje. Denní dávku je vhodné rozdělit do dvou částí. Jeden vypeckovaný plod jujube váží cca 3,3 g.
    Tak si nejsem úplně jistá, zda je to na běžnou konzumaci, spíš asi na léčebné účely.
    A nevím,. zda potřebujeme pěstovat různé plodiny z jiných zemí atd…možná nám stačí jablko..:)

    • Dobrý den, děkuji za informaci. Vážím si vašich postřehů. Nicméně pokud píši článek, vždy pracuji i se zahraničními studiemi a informace prověřuji. Studie se sice ne vždy musí shodovat, ale co se týče jujuby, tak například kojícím matkám, které měly vysoký obsah olova, kadmia, arsenu v těle, bylo podáváno 15 g jujuby denně za účelem snížení množství těchto látek. Viz. zde: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC5322685/
      Navíc nesmíme opomenout, že plody obsahují docela velkou pecku, takže množství konzumovaného plodu se tímto sníží a dále záleží hodně na odrůdě, ne všechny odrůdy jsou chutné. A jako u všeho i zde platí všeho s mírou, jablek na posezení také nesní člověk třeba 15, i u jujuby platí, že konzumujeme plody jako dezert, rozhodně ne po kilech, ale to by snad nikoho nenapadlo. :-) Máme kamarádku Číňanku a ta si ze sušených plodů připravuje výborný čaj, přes noc nechá plody namočené ve vodě a ráno ohřeje, aby měla čaj teplý. K těm lokálním plodinám, bych napsala asi toto: kdysi jsem měla napsat článek pro jeden časopis o lokálních plodinách, ovoci, zelenině a byl to docela oříšek a také překvapení, protože ani to jablko, ani meruňky, švestky, a další nejsou původem z ČR, ale ze zahraničí, buďme rádi, že zde máme toto chutné ovoce a v dnešní době, kdy na políčku a v sadu řádí na dnes již běžně u nás pěstovaných nepůvodních rostlinách škůdci a nemoci, jsem velmi ráda, že mohu sáhnout po dalších nepůvodních rostlinách, které zatím u nás ničím netrpí a škůdci se jim vyhýbají, je na ně větší spolehnutí než na ty co tu máme, sklízím i tehdy, kdy naše babička (zlatá česká klasika) už dávno na zahrádce vůbec nic nemá (v domnění, že už přece nic nejde vypěstovat), já mám plné záhony a stromy, špíz, mrazáky, sklep a sklenice se sušenými plody. A je opravdu otázka co je vlastně původní a proč se bránit jiným plodinám. Kamarádka sklízí velké množství kiwi, druhá zase fíky, když se neurodí jablka, meruňky, mají alespoň toto ovoce. Pokud bychom se zamysleli i nad otázkou částečné soběstačnosti (v dnešní nejisté době) můj názor je, že cokoliv si kdokoliv z nás vypěstuje je super, pojďme do toho všichni a každý ať pěstuje to co mu jde nejlíp. :-)

  2. Zobrazit 3 komentáře

Komentujte
Vaše jméno

Jméno uložíme a zobrazíme, váš e-mail nezveřejníme. Zásady ochrany údajů.

Předchozí článekNebe v puse aneb salát není jen okurka, paprika a rajče!
Další článekMaca – léčivý kořen pro ženy