Retro: Všechno na jednom místě

Kabát až z Prahy

Kdysi jsem chtěl udělat přítelkyni před Vánocemi radost, a tak jsem jí z rodného Šumperka nabídl nákupní cestu do Prahy. To jsem ještě nevěděl, že tu budu už brzy studovat, a také jsem jen velmi orientačně tušil, kde se tehdy jediný známý pražský OD Bílá labuť, který byl našim hlavním cílem, vlastně nachází. Poradil tramvaják a díky tomu si přítelkyně mohla vybrat kabát „až z Prahy“. Velký dojem na mě ale Bílá labuť neudělala a nejvíc mě to bavilo v jejich bufetu, kde měli dobré párky. Prostě chlap v předvánočním nakupování. Přesto tam byl na tehdejší dobu velký výběr a rozsáhlý sortiment. Zkrátka všechno na jednom místě, což tehdy nebylo vůbec běžné.

Bílá Labuť byla největší obchodní dům ve střední a východní Evropě

Tento obchodní dům má ale zajímavou historii. Vybudoval ho podnikatel Jaroslav Brouk a otevřel jej v neblahém roce 1939. Prý to v té době byl nejmodernější a největší OD ve střední a východní Evropě. Mě k srdci nepřirostl a ani během mých pražských začátků jsem tam nakupovat moc nechodil. Připadal mi na hlavní město stísněný, na svou dobu nemoderně koncipovaný a špatně jsem se v něm orientoval. Dnes je památkově chráněný a mohu potvrdit, že o něm v Praze nic neslyšíte. Určitě ještě stojí, i když jsem už dlouho Na Poříčí nebyl…

Máj a Kotva

Takhle jsem to vnímal v době studií, ale to už jsem byl ovlivněn obchodními domy Máj a Kotva. Zejména Kotva mě zajímala a udělala na mě velký dojem. Když jsem dorazil do Prahy na studia, tak hned po slavných pražských fotbalových stadionech a zápasech před plnými tribunami, jsem jako obchodník chtěl vidět čerstvě dokončený OD Kotva (pochopitelně jsem chodil i po památkách, abych tu nebyl za barbara). Připomenu, že vznikal v letech 1970-1975 a že jej podle projektu manželů Machoninových postavila švédská firma SIAB. To už samo o sobě bylo neobvyklé a svědčilo to o snaze trochu vylepšit nabídku na trhu.

Nabídka nic moc, ale zákazníci byli

Když ale postavíte dům a nemáte už peníze nebo možnosti jej vybavit, tak to není ono. I Kotva, i když na svou dobu byla slušně zásobovaná, nebyla v nabídce žádný zázrak. Kdo ale není pamětník, tak by byl asi byl překvapen, co se tam zejména v předvánočních dobách dělo. Nedávno jsem si v nějakém archivním týdeníku v televizi osvěžil ten neuvěřitelný mumraj, který tam v atraktivních nákupních obdobích vládl.

Magnetofon z Kotvy

Já se tam jednou v takové době šel podívat, spíše jen na průzkum. Bylo to v 80. letech. Okamžitě jsem byl vtažen do zástupu a posléze vyplivnut v sortimentu elektro. Nebyl to záměr, spíše osud. Nechtěně jsem se ocitl v první linii a ve chvíli nákupního pominutí smyslů jsem spatřil radiomagnetofon Panasonic. Úplně mě to vtáhlo, a to i přesto, že stál neuvěřitelných 5 200 Kč (zhruba dva průměrné čisté měsíční platy), které jsem samozřejmě u sebe neměl. Podivuhodné ovšem bylo i to, že takové zboží vůbec měli. Prodavačka sledovala můj vnitřní boj, který komentovala slovy, že tenhle radiomagnetofon už dlouho mít nebudou. Bylo rozhodnuto. Vytáhl jsem svou celou hotovost a přidal šek Spořitelny, který byl přijat. Radiomagnetofon mám dodnes a pořád je skvěle funkční! Asi ho časem nabídnu jako retro…

Máj v historickém centru

Ve stejné době jako OD Kotva vznikal i OD Máj, který najdete na rohu ulic Spálená a Národní třída. Návrh projektu byl český a navrhl jej liberecký ateliér SIAL. Jako realizátoři se stavby ujali opět švédské firmy SIAB a AVB Stockholm. Byl to samozřejmě moderní OD, který byl trochu na tu dobu násilně zasazen do historického centra Prahy. Zákazníkům to ale myslím příliš nevadilo a co jsem měl možnost při návštěvách Máje registrovat, bylo tam stále docela plno. Mě se např. příliš nelíbilo spojení jednotlivých pater pojízdnými schody. V Kotvě jste vyjeli do patra a hned jste byli obklopeni příslušným sortimentem. V Máji jste museli ještě udělat několik kroků, aby jste věděli, co se v daném patře prodává. Ale to nebylo podstatné a byly tam samozřejmě orientační cedule.

Socialistická družba

Obchodní domy a jejich vedení brzy pochopilo, že kvalitní „stavba“ sama o sobě nestačí. Tak se začalo s výměnou zboží ze spřátelených zemí (rozuměj socialistických). Měl jsem možnost u zahájení některých takových akcích být osobně.

Vzpomínám např. na rok 1982, kde v OD Kotva byla otevřena nabídka bulharského zboží za účasti bulharského premiéra. Bulhaři měli zájem o náš textil, koženou galanterii a další zboží. U nás na oplátku byl největší zájem o jejich kosmetiku a domácí potřeby. Touto výměnou cestou šly všechny pražské obchodní domy. Bílá labuť např. spolupracovala s partnery v Berlíně a v Budapešti. OD Máj s německým Erfurtem. Pozadu nezůstal ani slavný Moskevský GUM, který navázal družbu, jak se tehdy říkalo, s OD Kotva.

Obchodní domy dnes a před rokem 1989

Tak tímhle způsobem si OD v Praze vypomáhaly k tomu, aby si lidé tolik nestěžovali na sortiment a nabídku zboží. I tak to všechno bylo málo a pamětníci mohou nejlépe posoudit, co všechno je od roku 1989 v tomto ohledu jinak. V porovnání se současností je tu ještě jeden zásadní rozdíl. Před rokem 89 byly OD samostatné prodejní jednotky (jedna velká prodejna). Postupně ale začali noví majitelé objektů jen pronajímat komerční prostory k prodeji a službám. A mám zprávy od pramene, že jsou někde dost vybíraví…

Zdroj foto: kotva.cz, bilalabut.cz, blesk.cz