Víte, co si sypete do kávy?

Obchodní názvy “bílých prášků”

Instantní přípravky do kávy se prodávají pod různými názvy – coffee creamer, bělidlo do kávy, instantní sušená pochoutka nebo pěna do kávy. Už to by nás mělo varovat. Neměli bychom se spokojit s obecně zažitým pojmem “sušená smetana” nebo “smetana do kávy”, protože do mléčného výrobku mají některé hodně daleko a do smetany ještě dál.

Co mají společného s mlékem

Leda tak barvu a přítomnost mléčné bílkoviny. Jsou to všechno rostlinné náhražky, kde místo mléčného tuku najdete tuk rostlinný a celou řadu éček. Takže to nejsou dobré výrobky ani pro vegany a zastánce bezmléčné stravy. Ale i kdybyste nebyli fandy zdravé výživy, měli byste vědět, co kupujete. Možná byste příště sáhli po zcela jiném výrobku.

Párty 25. 9. - slavíme 15 let Jíme Jinak!Pojď se s námi bavit, tančit a zpívat! Mrkni, co jsme nachystali.

Co tam bude?

Jaké mají složení bílé prášky do kávy

Základ tvoří glukózový sirup a rostlinný tuk, v menším množství je zastoupena mléčná bílkovina. Tedy v první řadě jednoduchý cukr, kterému se rozhodně chceme co nejvíce vyhýbat, zvláště v této formě. Dále najdete ve složení nejrůznější éčka. Ta  nemohou v bělidlech chybět z technologických důvodů. Díky nim výrobek nehrudkovatí, dobře se rozpouští, drží si stále svou texturu a vytváří mléčný chuťový dojem.

Cukr

Cukr jako takový byste možná v instantních náhradách smetany asi nehledali. „Cukrovkáři by se však měli mít na pozoru a číst složení, protože glukózový sirup jsme našli ve všech sypkých instantních směsích,“ konstatuje Hana Hoffmannová, šéfredaktorka dTestu a dodává: „Problém představuje množství cukru, které glukózový sirup do výrobku vnáší, aniž by vytvářel sladkou chuť na jazyku. Rozdíly mezi výrobky jsou propastné. Cukrovým rekordmanem je výrobek Albert Quality – uvádí 81 g ve 100 g instantní směsi. Jinými slovy s každou dávkou tohoto výrobku, kterou si nasypete do šálku, dostanete i jednu lžičku cukru, o které nevíte.“ Za zmínku stojí ještě výrobky s druhým a třetím nejvyšším podílem cukru – Samantha Lux a Samantha Standard ukrývají ve 100 g prášku 68, respektive 69 g cukru! 

Tuk

Tuk je pak přidán proto, že je nositelem chuti. Časopis dTest prozkoumal 16 výrobků a zjistil, že obsah tuku se u sledovaných výrobků pohyboval od 10 do 40 %. Tedy na škále od smetany na vaření až po smetanu ke šlehání de luxe. Výrobci používají místo mléčného tuku nejčastěji kokosový, palmový nebo sójový. dTest při svém hodnocení negativně hodnotil, že výrobci produktů Samantha Lux, Mokate Carmen pěna, Samantha Standard, Amylon Coffee Creamer a Lidl/Monte Santos Creamore tuky částečně ztužovali. Při částečném ztužování totiž mohou vznikat prokazatelně škodlivé transmastné kyseliny. Plně ztužené tuky také ubíraly hodnoceným výrobkům body, ale mírněji, protože při plném ztužování transmastné kyseliny nevznikají. My ale obsah tuků v této podobě obecně hodnotíme velmi negativně a rozhodně nemůžeme doporučit přijímat tak důležitou složku naší výživy právě v této formě.

A to ostatní

Ve složení některých výrobků se nacházejí i látky, které nejsou nezbytné, a to například barvivo a aroma.

Bělidlo do kávy nejen v automatech

To je správný název pro tyto výrobky. Výrobcům samotným toto označování problém nečiní. Legislativa skutečně ani neumožňuje název obsahující slova jako mléko nebo smetana. Nachytat se můžete spíše v eshopech nebo v automatech, kde se kávě s bělidlem říká “bílá káva”.

Jak to vidíme v Jíme Jinak

• Při výrobě podobných výrobků nejde o naše blaho. Pro výrobce a distributory je hlavní předností těchto výrobků dlouhá trvanlivost a nízké nároky na skladování. A samozřejmě nízká cena (od 6 Kč za 100 gramů směsi).
• Pokud potřebujete něco bílého do kávy, použijte přednostně rostlinné tekuté mléko.
• Mléko nebo smetana v kombinaci s kávou nejsou zdravé.
• U sušených výrobků vybírejte ty, ve kterých nejsou částečně ztužené (hydrogenované) tuky a samozřejmě čím méně cukru, tím lépe.
• Čtěte složení.
• Omezte černou kávu a nahraďte ji rostlinnou. Káva nám může velmi škodit.

Zdroj informací o bělidlech do kávy: časopis dTest