Jak u nás balíme vánoční dárky

Babička kupovala levné papíry a schovávala je

Když jsem byla malá, babička všechny vánoční papíry po rozbalení dárků rukou přežehlila a schovala na další rok. Legrace byla, když se na dárku našla napsaná dvě jména – jedno loňské a jedno letošní. “Pro koho to je, babi?” smáli jsme se a babička podle tvaru balíčku přidělovala dárek jednou mě a jednou bratrovi. Jako puberťačka jsem se tomu vysmívala, že papíry schovává, že na nich šetří, že kupuje ty nejobyčejnější, nebarevné a netřpytivé…
V té době jsem neměla kapesné a to, co se dalo vydělat sbíráním lahví od piva a limonády, padlo v létě na zmrzliny. Dárky jsem proto vyráběla. Z papíru, z moduritu apod.

Moje dárky byly nádherné

Když jsem začala vydělávat peníze, nakoupila jsem krásné a drahé vánoční papíry. Neměla jsem děti, měla jsem dost peněz a měla čas (tehdy jsem si to ani neuvědomovala, kolik času jsem vlastně měla jen pro sebe!) si s balením vyhrát. Dělala jsem nádherné balíčky. Kromě papíru a stuhy jsem je ještě ozdobila různými dekoracemi. Někdy byl součet stuhy, obalu a dekorací dražší než sám dárek, který byl třeba jen drobností k svátku (máma je taky Eva, takže na Štědrý den potřebuji ještě dárek pro ni ke jmeninám). Až mě mrzelo, že se tak rychle rozbalí a je po nádheře. Ale radost to dělalo už od pohledu a tak jsem si s dárky hrála řadu let.
Na dárcích jsem nešetřila. Konečně jsem mohla dát svým blízkým něco skutečně hodnotného. A tak dostávali elektrospotřebiče, oblečení, drahé sady kosmetiky apod. V obchodech bylo (konečně) tolik zboží a já měla tolik nápadů, nebyl problém vymyslet dárek pro kohokoli v rodině.

Změna stravy ovlivnila i můj pohled na dárky a papíry

A pak přišla změna jídelníčku. Vždycky jsem byla duší ekolog. Ale po změně stravy nastala vnitřní demonstrace. Najednou jsem nemohla vystát to plýtvání. Koupila jsem papíry, zabalila dárky a během pár minut byly papíry na hadry. Rozcupované a hozené do kouta. Bylo mi líto těch stromů. Přistihla jsem se, jak dcerku krotím, aby to rozbalovala něžně a že dělám to samé, co babička a máma – rovnám papíry a dělám z nich hromádku. Na další použití to ale kolikrát nebylo. Byly potrhané, pomuchlané, ne dostatečně velké. A tak jsem je začala schovávat na tvoření. Od každého vzoru kousek a celý rok bylo z čeho tvořit.
A podobně dopadly i dárky. Najednou mi přestalo dávat smysl rozdávat ostatním věci. Vždyť všichni všechno, co potřebují, už mají! Došli jsme k tomu, že si dáváme jen drobnosti pro radost nebo když víme, že obdarovaný skutečně po něčem touží viz fotka, kde jsou dárky pro babičky a dědečky.

Alternativní obaly a stuhy

A jak šel čas, moje cítění s přírodou nabývalo na síle. Začalo mi být zcela proti srsti používat stále nové dárkové papíry a po svátcích mě nesmírně iritovaly popelnice plné vánočních obalů. Tohle už nemůžu podporovat! A tak přišla další přirozená změna. Začala jsem dárky balit do látkových obalů. Využila jsem vyřazené povlečení, trička, šátky, staré ubrusy. Místo nerecyklovatelné stuhy, co se prodává v klubíčkách, jsem začala používat konopný provázek, tkalouny a všechny stuhy, co se kdy u nás našly a které jsem prozřetelně schovávala do krabice.
Už dávno jsem o tom přemýšlela, až po změně jídelníčku přišla síla to udělat. Proč jsem to neudělala dřív? Čeho jsem se bála?
Letos chci balení dárků povýšit na ještě praktičtější úroveň – chci z nastříhaných čtverců a obdélníků nadělat jednoduché sáčky, které se zaváží stuhou nebo provázkem, aby se mi balení ještě zjednodušilo. Díky systému, který učíme v programu Podzimní detox, už mám dávno dárky doma, většinu vánočního úklidu, cukroví a dalších příprav za sebou. Takže těch posledních pár adventních dnů můžu meditovat u šicího stroje a našít praktické ekologické obaly na dárky, které budou sloužit několik dalších let.

Jak balíte dárky vy?

Prošli jste taky nějakým obalovým a dárkovým vývojem? Balíte dárky jinak než dřív? Podělte se o své zkušenosti a inspirujte ostatní.