Chci se na to vůbec dívat? Určitě se dívejte!

Chci já to vůbec vidět?

Tuhle jsem říkala známé, že začíná další festival a že se můžou doma dívat na dokumenty o jídle. Je podobně naladěná, ale zarazila mě otázkou: “Hele a chci já to vůbec vidět?” Napadlo mě, že podobně možná uvažuje víc lidí. A protože do konce festivalu zbývají ještě 4 dny, rozhodla jsem se váhavce podpořit svým názorem.

Proč se dívat

Mnoho věcí tušíme, ale ve skutečnosti nevíme, jak to chodí. Někdy to možná není tak zlé, jak si myslíme, někdy je to možná mnohem horší. Nemá ale cenu zavírat před skutečností oči. Když budeme znát skutečnost, budeme se umět lépe rozhodovat. Vidět tyhle filmy nám dává sílu udělat správná rozhodnutí. Nepodléhat tlaku okolí, médií nebo vlastní nevědomosti. Nebudeme dělat věci jen proto, že si myslíme, že se to od nás čeká nebo že si myslíme, že bychom měli. Budeme vědomí a budeme dělat vědomá rozhodnutí.

Máme velkou moc, máme vliv

Málokdo si uvědomuje, jakou jako spotřebitelé máme moc. Veškerými našimi nákupy, našimi stravovacími zvyky, tím vším ovlivňujeme mnohem více, než si dovedeme představit. A tyhle filmy nám dokáží zprostředkovat naprosto jasně, jaký vliv má naše chování na život na dalších kontinentech, na klimatické změny, na planetu. Zpětně opět na nás a naše děti, další generace, které přijdou po nás. Velmi snadno pochopíme, kde si pod sebou řežeme větev, na které sedíme. A také nám bude jasné, kudy cesta nevede. Když my uděláme změnu, inspirujeme další lidi. A to je cesta k lepšímu, cesta ke změně. Nebuďme chudáci, které život vleče a kteří jdou s davem někam, kam vlastně ani nechtějí. Jděme svou vlastní cestou a svým příkladem pomozme dalším, aby se přidali. Jeden muž v komentářích pod jedním filmem napsal: “Být jiný je čím dál tím normálnější.” A to je ono. Když nás bude víc, bude normální to, co děláme my. Ať už je to třídění odpadu, šetření s vodou nebo cokoli jiného.

Zeptejte se odborníků

Ke každému filmu se zapojili do diskuse odborníci v dané oblasti. Máte jedinečnou šanci se jich zeptat, jestli se daný jev týká i české republiky, jak to tady chodí, co můžeme dělat, jaké zákony se na to vztahují a co nás tu čeká. Některé situace se nám zdají na hony vzdálené a vůbec netušíme, že to samé se děje už roky i tady. Jen se o tom v médiích nemluví. U nás ano. U nás se o tom mluví, abyste věděli, jaká je skutečnost. A pak se sami rozhodli, jak se k tomu postavíte.

Naděje a inspirace

Některé filmy jsou velmi inspirující. Když vidíte, do čeho se někteří jednotlivci pustili, máte sami víc odvahy něco ve svém životě změnit. V některých filmech už jsou vidět výsledky, jsou ukázány alternativní cesty. My sami jsme po shlédnutí filmů před dvěma lety koupili malé políčko a začali pěstovat permakulturně zeleninu. Až po shlédnutí filmů jsme si řekli, že i my dva, manažerka a programátor, to zvládneme.

Nevíme, jakou inspiraci dostanete díky filmům vy, ale myslíme si, že by byla škoda si je nechat ujít jen ze strachu, že uvidíte, jak to doopravdy chodí v zemědělství, výrobě nebo politice.

Známá se nakonec dívala i se synem

Tohle jsem v kostce řekla i té známé a ona mi za dva dny psala, že už se synem shlédli dva filmy, že se jim moc líbily a syn, že podle jednoho z nich napsal slohovou práci do školy. Úvahu na téma “co bych změnil, kdybych mohl”, se kterou si do té doby nevěděl rady. A navíc teď prý méně sabotuje zdravá jídla a dokonce pomáhal s vařením. Je mu deset a už mu leccos došlo. Mají si teď prý hodně o čem povídat. A ona do své firmy bude od února kupovat zboží od jiného dodavatele.