Jak se na festivalové filmy dívat s dětmi

Vychováváme budoucí spotřebitele

Je důležité si uvědomit, že naše děti jsou budoucí spotřebitelé a budou zásadně ovlivňovat vývoj situace, až budou utrácet svoje vlastní peníze. A my můžeme právě tímto enviromentálním vzděláváním vychovat spotřebitelé odpovědné, kteří svým chováním nebudou škodit ani sobě, třeba nákupem nezdravých potravin, ani lidem a přírodě v zemích, kde se to, co kupujeme pěstuje a vyrábí.

Pokud dětem ve vhodnou dobu, vhodným způsobem a úměrně věku neukážeme, jak a za jakou cenu se dostává zboží do obchodu, pak z nich vychováme další nezodpovědné a závislé konzumenty, jakých máme plnou současnou společnost. A že to není žádná vzácný jev ani u dětí, o tom se snadno může přesvědčit každý, kdo žije ve městě a potkává se s rodinami na hřištích. Mě třeba vždycky znovu překvapí, když vidím, jak děti hází po zemi obaly do jídla a nikdo je nevede k tomu, aby to sebraly a odnesly do koše, který je u každého pískoviště. Neudělají to ani ony, ani rodiče, které tam s nimi přišli. Tam někde to možná celé začíná.

Jsou filmy vhodné i pro děti?

Pokud jste rodiče, kteří se běžně s dětmi  baví o životním prostředí, o vlivu člověka na přírodu a planetu, třídíte odpady, šetříte vodou, řešíte, co jíte a jak se to vyrábí, pak jsou tyto filmy určitě vhodné pro dokreslení toho, o čem se s nimi hovoříte. Říká se, že jeden obrázek je víc než tisíc slov a tyto filmy jsou obrazových vjemů plné.

Na festivalu bylo k vidění 7 z 12 filmů a žádné drastické scény, které by nesnesly dětské oči, v nich nebyly. Je samozřejmě smutné vidět zničenou přírodu nebo nešťastné rodiny, kterým velké firmy vypálily domy, jak to třeba v případě vzniku plantáží uvidíte. Nemá však cenu předtím zavírat oči a tvářit se, že vše, co si můžeme koupit, je dobré a nikomu to neškodí. Filmy naštěstí přinášejí i naději na řešení těchto situací a mnoho inspirace, jak i my jako jednotlivci můžeme přispět k tomu, aby se situace zlepšila.

Pozor: 10.4. vaříme živě ve Zlíně!
Pojď taky. Ochutnej, přivoň si, potkej se lidmi a zeptej se rovnou lektora! Jen 12 míst, pospěš.
Zjistit více

Pakliže máte velmi citlivé děti, které vůbec nejsou zvyklé sledovat televizi a dokumenty, zvažte, které filmy jim pustíte a které nikoli. Výhodou online festivalu je, že si filmy můžete zrychleně přehrát a vyhodnotit, které jsou pro vaši rodinu vhodnější a které méně. Máte na to vždy celé dva dny – jeden v den premiéry a jeden v den reprízy.

Od jakého věku?

Obecně se dá říct, že filmy jsou vhodné pro děti od 10 ti let. Děti v tomto věku již obvykle mají velké povědomí o životním prostředí, o tom, že jídlo se někde vyrábí z rostlin, které někdo pěstuje apod. V tomto věku jsou schopny porozumět souvislostem a číst české titulky.  Ale jsou i děti podstatně mladší, které se o životní prostředí od malička zajímají, mají plno otázek a chtějí znát souvislosti.  Taková je třeba naše starší dcera. Její nejmilejší knížka se jmenuje Zázračná planeta Země. Všude ji s sebou nosí už od 6 let a moc dobře chápe základní ekologické souvislosti. Ví o klimatických změnách a dopadech potravinové produkce víc než leckterý dospělý. Pro takové děti jsou festivalové filmy velmi zajímavé.

Krátké filmy, jako třeba 26 minutový dokument Pomerančový džus, kyselá realita, jsou vhodné i pro menší děti. Nevadí, že neumí číst titulky, prostě uvidí, jak takový džus vzniká a vy jim můžete dovysvětlit, co se na obrazovce právě odehrává. Do budoucna si tak jistě ušetříte mnoho žádostí ze strany dítěte o koupi džusu v restauraci :-) A když už dítě ví, jak se vyrábí džus a že vlastně to, co kupujeme, má s původním ovocem jen velmi málo společného, snadno si pak umí představit, že podobně se to má i s dalšími kupovanými produkty.

Jak se na filmy s dětmi dívat

Tím se dostáváme k tomu, jak se na filmy s dětmi dívat, aby to pro ně mělo význam. Rozhodně nemá smysl dětí mladší 10 ti let posadit před televizi a odejít. Tyto dokumenty už ze své podstaty vybízejí k přemýšlení a diskuzi, možná i ke konkrétním krokům, které daná rodina může udělat. Navíc většina filmů není v českém jazyce a má titulky.

Proto se velmi přimlouvám za to, abyste si na film našli čas a posadili se před obrazovku společně s dětmi. Dlouhé zimní večery si o to přímo říkají. Pusťte přiměřeně dlouho část filmu, a pak děj zastavte. To je veliká výhoda domácího promítání. Zeptejte se dětí, jestli pochopily, co se zrovna odehrálo a jestli můžete pokračovat, nebo mají nějaké otázky. Dětem, které nejsou schopny sledovat děj a zároveň číst titulky, nebo dokonce ještě ani plynule nečtou, můžete vždycky po krátkém úseku zjednodušeně a zkrácené říct, co se zrovna odehrálo, co lidé ve filmu říkali. Můžete takto elegantně uzpůsobit komentář jejich věku. Řeknete třeba: “Ten pán říkal, že se bál, že když nebude na zeleninu dávat chemické postřiky, tak mu ji sežerou brouci. Ale zkusil to a teď má radost, že se to povedlo i bez chemie, že má pěknou zdravou zeleninu, která dobře chutná a je zdravá.” Tomu bude rozumět i pětileté dítě, které by jinak slova farmáře těžko chápalo.

Po skončení filmu bude dobré nechat prostor pro povídání. Děti si budou potřebovat srovnat v hlavě myšlenky a budou mít jistě mnoho otázek, možná i nápadů na to, co by se mělo udělat. Dejte jim, prosím, prostor. Trpělivě je vyslechněte, podpořte je, aby mluvily a svými slovy shrnuly, o čem film pojednával. Zdržte se shazování jejich dětských, mnohdy naivních, představ. Citlivě jim vysvětlete, proč se ty věci dějí a že není tak snadné změnit celou společnost a její myšlení ze dne na den. Můžete se pak spolu pobavit o tom, co konkrétně ony mohou nebo nemohou v takové věci udělat, jak můžete přispět vy jako rodina.

Kdo ví, třeba to budou právě ony, kdo jednou zasednou v nějaké radě či vládě a budou schvalovat nebo zakazovat prodej bylinek, geneticky modifikovaných potravin, či necertifikovaných semen. Naše děti jsou naše budoucnost.

Pokud se budete na některé filmy dívat s menšími či většími dětmi, dejte vědět, na co jste se dívali, jak to probíhalo a co na to vaše děti a vaše rodiny.