Detox potřebuju jako sůl!

Čurbes kam oko padne

Léto bylo (konečně) celkem úrodné, takže jsem měla plné ruce práce se sušením, zavařováním, nakládáním naší úroddy. Sklep a špajz se postupně plnil lahvičkami, linka, stůl, podlaha i lavice přetékala neustále rozpracovanými “projekty”. Měla jsem pocit neskutečné hojnosti, když jsem zpracovávala všechny ty výpěstky a do toho si z každé procházky nosila houby, hloh, šípky nebo jiné poklady z přírody. Chtěla jsem toho co nejvíc využít, děsně nerada plýtvám, takže vniveč nepřišly ani natě mrkve, slupky z červené řepy nebo bylinky. Jenže už se mi ty lahvičky přestávají vejít do špajzu! Všude v kuchyni jsou připravené vyvařené lahve, rozprostřené bylinky na sušáku, tamhle něco kvasí a jejda, už to přetéká…a všude je hlína, jak mi Roman denně nosí čerstvou zeleninu z našeho políčka s tím, že: “Tohle už se taky musí spotřebovat.” Kuchyň prostě potřebuje dát do pořádku! No, však se podívejte na pár fotek dole, jak to tu před startem programu vypadalo :-)

Do toho jsme hodně cestovali, děti byly každou chvíli na táboře nebo u babičky a doma se tak nějak nakupily nejrůznější věci. Stany, spacáky, ešusy, oblečení, pošta…Když jsme se vrátili z dovolené, nevěděla jsem ani kde začít. Ale naštěstí tu máme Podzimní detox a tam začínáme společně kuchyní. Když jsem viděla nadšené reakce prvních účastníků, tak jsem sama chytla tu správnou uklízecí náladu a dala tu svoji kuchyňskou džungli do pořádku. Kuchyň je srdce domova, tady všechno začíná. Takže to byl dobrý začátek i letos. Ještěže ten detox máme 2x ročně a že i když to v první chvíli vypadá jako fůra práce, v zásadě je to jen takové ladění, protože se tu pořádek udržuje průběžně. Ne, že by jednou za čas to nechtělo vyvalit skříně a pořádně to probrat kus od kusu. Třeba ty v pokojíčku. Nevím, proč ty děti tak rychle rostou! Mám pocit, že pořád jen odnáším a přináším menší nebo větší oblečení.

Detox těla nutný!

Navíc jsme po všech těch akcích, výletech, návštěvách a cestování potřebovali dát do latě i náš stravovací režim a jídelníček. Já sice na dovolené vařím, dokonce i peču a kvasím zeleninu a kynu z kvásku, ale zároveň rádi chodíme po venku a jíme s místními. No a ten španělský režim, to není zrovna ideální….Oni večeří, když my chodíme spát!
Takže jsem se do detoxu těšila jak malá holka. Vždycky mě to tam s vámi baví, vždycky je tam prima parta, ale tentokrát jsem se nemohla ani dočkat, až už to začne. A ještě že to začalo.

Nečekané těžkosti a smutné události

V říjnu se sešlo hned několik nečekaných událostí, které nám zásadně zkomplikovaly život, přišla i smrt v rodině a spousta těžkých zkoušek, které budu sdílet v blogu Podzimního detoxu v úzkém kruhu s kurzisty. Díky kurzu jsem ty nečekané a složité i velmi smutné situace ustála ve zdraví a relativní pohodě a v klidu přijala události, které se na nás nahrnuly. Ačkoli tam chodím lidem pomáhat a radit, sama si tam chodím dobíjet baterky. Není totiž nad to být v kontaktu s pozitivně naladěnými lidmi, kteří mají podobné vidění světa. Neřešíme totiž zdaleka jen jídlo. Být tam s vámi je osvěžující a motivující.

Takže milí kurzisti, děkuji, že jste v kurzu s námi, díky za vaše příběhy a zkušenosti. A díky, že tam mohu být s vámi!

PS: Kdo by se chtěl přidat, tak může ještě zítra do půlnoci 3.11. Pak se kurz uzavře, aby se vzniklá partička a běžící proces nepřerušoval opozdilými nováčky.