Festival Země na talíři – Olomouc

Děkuji Ivanko

Kdy přijde ten čas? Zlatá slova do kamene vytesat. Evičko, přesně na tohle jsem se, nedávno, ptal jedné z našich vzdálenějších příbuzných. Dvakrát ročně máme setkání našeho rodu a na tom posledním, zimním, přišla řeč na to moje hubnutí. Ono není divu, když člověk shodí postupně 30 Kg, tak to musí někde být vidět. Tahle maminka bývala štíhlá, sportovně založená, dívka a dnes, po třech dětech, už raději na váhu ani neleze. Dle jejích slov. Její častá obrana byla o tom, že to má, geneticky, po mámě. Minule to změnila na, že teď nemá na změnu čas.
Tak jsem se jí ptal, kdy přijde ten čas? Že až půjde třetí holka do školy, že až …..
Manželka je v tomhle více ostřejší, tak ji řekla: “žádné AŽ, na to slovo zapomeň a začni hned”.
Asi pře měsícem jsme potkali jejího manžela a ten se, mimo jiné, ptal, jak dlouho jsme vyloučili maso z jídelníčku? Na dotaz proč ho to zajímá, tak prohlásil, že ta jeho si teď vaří jinak, bez masa a že to prý, na nějaký čas, vyzkouší. No a ono je to už víc jak měsíc, co nedala maso do hub … úst. Manželka mu na to řekla, to je chlapče na furt, tak se přidej a bude ti fajn. On trval na tom, že bez masa to nejde. A na dotaz, co její děti, tak se zamračil a prohlásil: “ty zblbla taky”. Vidíš, děti mají víc rozum jak ty, tak se nad tím zamysli…. S tím jsme se rozešli.
V červnu máme pravidelnou letní rodinnou sešlost, tak jsem zvědavý, jak to u nich dopadlo.

Milá Evi, tolik pravdy…. vidím to všude kolem sebe a nakonec i u sebe-úplně jsme na sebe zapomněly. Moc si vážím těchto inspirativních a laskavých lidí, vzájemné podpory a veškeré pomoci kterou nabízíte. Je to něžné pohlazení a pro mě jste jak nabíječka. Děkuji jen vytrvat