Prosinec v přírodě a v nás
Příroda v zimním období odpočívá a čerpá sílu. Je skvělé se od ní moci inspirovat a v souladu s jejím rytmem si dopřávat co největší vnitřní zklidnění a zpomalení, šetření své energie. Doba nás ale vede spíše k opaku. Prosinec je pro mnoho lidí symbolem předvánočních honiček, případně různých ročních závěrek v práci. Často si na sebe ale i ve svém volném čase nakládáme víc, než bychom museli. Proto kolikrát méně je více a důležitější je naše zdraví a pocit pohody. Prosinec je měsícem, kdy je vhodné soustředit péči na orgán, který velmi souvisí s naší imunitou a celkovým zdravím, ale také například s tím, jak umíme pomyslně pouštět nepotřebné. Tímto orgánem je tlusté střevo.
Tlusté střevo – orgán měsíce prosinec
Tlusté střevo je posledním úsekem trávicí soustavy. Vše, co prošlo trávicími úseky a nevstřebalo se v tenkém střevě, se posouvá tlustým střevem tak, aby bez problémů odešlo ven a tělo nezatěžovalo toxiny. V tlustém střevě se děje zahuštění tráveniny (vstřebává se zde voda, některé minerály a vitamíny) do podoby stolice, která je pak z velké části tvořena odumřelými mikroorganismy.
Když jsou s tlustým střevem potíže
Pokud je tlusté střevo málo hybné a odpadní látky se místo plynulého posunu skladují, dochází zde k hromadění škodlivého obsahu, což má negativní vliv na stěnu střev. Narušená bariéra střev s sebou potom nese riziko vzniku zánětu a negativně ovlivňuje činnost imunitních buněk. Pokud jsou potíže s motilitou tlustého střeva nebo je zde nevýhodné prostředí (nevyvážená mikroflóra), nemůže optimálně konat svoje funkce. Dochází k potížím jako je zácpa, průjem, bolesti břicha, nadýmání, hlen či krev ve stolici. Tyto potíže mohou být jednorázové, například po dietní chybě, ale mohou naznačovat nějaký skrytý problém jako je např. potravinová alergie, dále onemocnění střev typu dráždivý tračník či onemocnění autoimunitního charakteru (Crohnova choroba). V tlustém střevě mohou být problémem i paraziti, např. roupy.
Naše střeva jsou důležitým sídlem imunity a je důležité o ně pečovat tak, aby byly co nejlépe průchozí a co nejméně zanešená.
Funkce a potíže s tlustým střevem očima čínské medicíny
Tlusté střevo je v tradiční čínské medicíně označováno jako “správce nad stokami”. Jeho funkcí je zajištění posunu “kalného” ven z těla. Dynamiku tohoto posunu ovlivňuje okruh plic. Plíce a tlusté střevo jsou v TČM párovým orgánem – kondice tlustého střeva se projeví na plicích a naopak. Oslabená energie plic se může projevit například zahleněním (Jak se zbavit zahlenění), kašlem či dušností. Tlusté střevo se podílí na regulaci tekutin (vstřebávání vody).
Kromě plic má na tlusté střevo vliv i okruh jater, sleziny, tenkého střeva a ledvin. Za zrcadlo střev a plic je považována kůže. Pokud dojde ke stagnaci sestupné energie, dochází v tlustém střevě k hromadění toxinů. To se pak často odráží právě na kůži, kde vznikají různé vyrážky, zanícené pupínky či ložiska ekzému.
Zácpa může slovy čínské medicíny vznikat při suché horkosti v tlustém střevě, při které je nedostatek tekutin v tlustém střevě. Může se objevovat např. při nadměrné konzumaci suchých či pálivých pokrmů. K průjmu dochází při chladu způsobeném prázdnotou čchi, nadměrnou konzumací studených a syrových potravin, vleklými nemocemi či nedostatkem energie ledvin (Jak posílit ledviny). Průjem ale nastává i v případě tzv. vlhké horkosti, například po excesu v jídle (větší objem tučné potravy v kombinaci s alkoholem).
Jak pozitivně působit na dobrou hybnost a imunitní funkci střev? Jejich kondici lze ovlivnit stravou, pohybem, vnitřním klidem a podpořit je lze i bylinkovými kůrami. Jak tedy na to?
Hýčkejme tlusté střevo dobrým jídlem
Pro kondici tlustého střeva je zásadní konzumovat dostatek vlákniny v podobě tepelně upravené zeleniny (kořenová – pastinák, celer, mrkev, listová – kadeřávek, kulatá – cibule, řepa, zelí, dýně, dále česnek, křen, zázvor), celozrnných obilnin (prospěšná je celozrnná rýže, dále ječmen, špalda, oves, jáhly) a luštěnin (fazole, hlavně bílé a adzuki, dále cizrna, čočka). Preferujte teplé a zahřívající pokrmy. Používejte zahřívající koření (oregáno, anýz, saturejka, tymián). Strava může být hutnější, vydatnější, neměla by být suchá. Do stravy zařazujte jemně pikantní (ředkvičky, ředkve, křen, česnek), kyselou (pickles) i hořkou chuť (čekanka, pažitka). Vyhýbejte se příliš pálivé chuti. Dbejte na dostatek minerálů ve stravě (zařazujte zeleninové vývary, mořské řasy). Jídla si připravujte s ohledem na své zdravotní potíže a případné alergie.
Harmonii tlustého střeva podpoříte i péčí o svoje plíce, protože to jsou párové orgány tlustého střeva.
Rozhýbejme tlusté střevo
Dobrou hybnost tlustého střeva podpoříme naším průběžným pohybem (venku i doma) a pravidelným protahováním trupu. Zároveň můžeme oslovovat jeho meridiány pomocí cvičení jógy, Tai-chi případně Čchi-kung. Pomoci mu v dobré motilitě můžeme i pomocí dechových cvičení a masáží břišní oblasti ve směru peristaltiky, případně akupresury.
Pohlaďme tlusté střevo bylinkami
Jaké bylinky jsou prospěšné při střevních potížích a jak je používat?
- Ořešák královský – odvar z listů či tinktura, při poruchách trávení, při zácpě, proti roupům.
- Heřmánek pravý – čaj ze spařených listů, podpora zažívání, úprava stolice.
- Měsíček královský – čaj z listů, při onemocnění žaludku a střev, při zánětu tlustého střeva.
- Třezalka tečkovaná – čaj ze spařené bylinky, při průjmu.
- Medvědí česnek – tinktura, pozitivní účinky na žaludek a střeva (průjmy, zácpa, onemocnění střev).
Tlusté střevo a psychika
Složení mikrobiomu tlustého střeva má vliv na naší psychiku. Souvislost s naší psychikou se dá rovněž popsat paralelou. Jelikož tlusté střevo z těla pravidelně odstraňuje pryč to, co v těle nepotřebujeme, stejně tak i my bychom v tomto měli umět pouštět staré a nefunkční myšlenkové vzorce, vzpomínky na minulost, které nás užírají, pocity křivdy. Měli bychom se místo toho snažit žít v přítomnosti a umět odpouštět (sobě, lidem).
Speciální tipy pro tlusté střevo
- Pokud řešíte chronické zdravotní problémy a chcete nastartovat imunitu, vyplatí se tlusté střevo nejprve vyčistit. Na to se dá jít pomocí kombinace bylinek, speciálního cvičení, hydrokolonu či klystýru. Vše v souladu se zdravotním stavem a nejlépe pod dohledem lékaře přírodní medicíny. Nezapomínejte přitom i na úpravu stravy a očistu psychiky.
- Léčebným pro tlusté střevo a obecně při trávicích potížích je nápoj ze lněných semínek.
- Pro posílení tlustého střeva můžete rýži před zalitím vodou nejprve orestovat na trošce oleje.
- Pokud máte potíže s roupy a chcete podpořit jejich odchod přírodně, doporučuje se konzumace česneku, cibule, kyselého zelí, dýňových semínek, z koření kurkuma, dále vynechání jednoduchého cukru, bílé mouky a mléčných výrobků, dále jsou vhodné bylinky (tinktury či čaje) – protiparazitárně působí např. ořešák královský, pelyněk, hřebíček. Zkonzultuje potíže s lékařem přírodní medicíny.
Poslechněte si cenné video o střevních parazitech a plísních od MUDr. Strnadelové zde.
Zjistěte, jak na to jste se zdravím – nakoukněte do záchodu.
Prosincové doporučení pro zdraví
- V zimním období je více než kdy potřeba dostatečně spát a mít kvalitní spánek. Dělejte si před spaním příjemné rituály.
- Nehoňte se, hledejte rovnováhu fyzickou i psychickou.
- Udělejte si doma příjemné prostředí a užijte si odpočinek bez výčitek, že něco nestíháte. Probouzejte se každé ráno s vděčností k tomu, co ve svém životě máte. Udělejte si úklid v sobě a přemýšlejte, co si chcete ve svém životě nechat a co by bylo lepší pustit.
- Zahřívejte se teplými pokrmy a na ven se dostatečně oblékejte.
- Konzumujte dostatek vlákniny, která je důležitá pro průběžnou očistu střev.
- Inspirujte se při vaření recepty podle Jíme Jinak, níže je uvedený vzorový jídelníček pro prosinec, který pohladí vaše zažívání.
Vzorový jídelníček na prosinec
Snídaně:
Oběd:
Svačina:
Večeře:
Dobrou chuť!
PS: Přemýšlíte jak zlepšit postavu a své zdraví?
Nepřemýšlejte 😊 Pojďte něco dělat! Ukážeme jak vylepšit jídelníček, co jíst a co ne, a jak si jídlem spravit zdraví! Naskočte do online kurzu Jíme Jinak - JE ZDARMA !
Komentáře
Tady není akademická půda, aby se nutně musely u každé informace uvádět její zdroje. Dřív si lidé prostě něco přečetli a brali to jako fakt, nebo se nad tím zamysleli a nesouhlasili s tím a asi se zcela nezaobírali tím, ze kterých zdrojů autor čerpal. Dnes máme tu šanci ještě větší. Ale proč bych to dělala. To je přece ta ztráta času. Mne je třeba jasné, že informace pocházejí z učení čínské medicíny, což je tam uvedeno, něco asi z tradičního bylinkářství, něco možná i z klasické medicíny a případně i biologie. Pro mne osobně to není důležité. Já jsem ráda za dané informace, podněty pro zamyšlení a jsem také ráda, že je článek obsáhlý, protože jsou to krásně shrnuté vědomosti na jednom místě, tudíž stálo za to si ten článek otevřít.
Ano, informací a různých forem “zábavy” je dnes přehršel, ale pokud mne téma zajímá a nemám zrovna čas ten článek číst, nechám si ho přečíst od počítače:-) Místo poslouchání x-tého opakování nějakého seriálu či bědování nad zprávami v TV se obohatím něčím užitečným pro mé zdraví, u toho si můžu pracovat na něčem jiném, a to jsem pak ráda, když je článek dlouhý, protože mám hodnou dobu co poslouchat.
Co čtenář, to názor;-) Petrushe, děkuji!
Pěkně popsáno, hodně informací. Článek je sice velice obsáhlý, ale mám pocit, že je sepsaný z různých zdrojů. Kde je základní zdroj ? Myslím, že by bylo vhodné vždy na začátku i na konci článku označit základní zdroj informací tak, jak je alespoň na konci uvedeno např. u článků vysvětlování jin a jang. Ráda bych si totiž četla nové postřehy či zcela nové informace, protože již mnohé vím. Chápu, že pro většinu lidí je tento článek nesmírně důležitý a potřebný a přínosný. Ale vzhledem k tomu, jak je tento článek dlouhý a plný informací, tak třeba pro mne je to moc investovaného času. Všechno toto jsem už četla mnohokrát a čas je veliká hodnota. Ráda bych tedy, když otevřu článek, abych si mohla hned zjistit, že zdrojem je .. a, nebo b, či c a měla bych jasno. Zkuste o tom přemýšlet.