OSN: Nižší konzumace masa může snížit riziko pandemie

Podle OSN bychom měli změnit stravovací vzorce. Pojďme se podívat na zoubek alarmujícímu prohlášení, které dává do vztahu konzumaci živočišných produktů a pandemii covid-19. Ta totiž spadá do kategorie zoonotic. Víte, co to znamená?

Co říká OSN o konzumaci masa a pandemii covid-19

Podle instituce UNEP (Program OSN pro životní prostředí) může snížení konzumace masa pomoci snížit riziko pandemie. (1)

„V době, kdy velká část světa pokračuje v boji proti pandemii nemoci covid-19, nikdy nebylo zřejmější, že jsou blahobyty lidí a zvířat, divokých i zemědělských, vzájemně propletené,“ řekl Philip Lymbery z organizace Compassion in World Farming (Soucit ve světovém zemědělství). (1)

Ve zprávě nezávislého politického institutu Catham House z února 2021 se přímo uvádí, že riziko pandemie by mohlo být významně sníženo redukcí chovu zvířat. (2)

Dokument obsahuje i informaci, že dopady chovu zvířat a ubývání a tříštění přírodních stanovišť znamenají nejen ztrátu biodiverzity (rozmanitosti živých organismů), ale zasahují i do sféry lidského zdraví – pandemie covid-19 na to ostře ukázala. Covid-19 je totiž nemoc, kterou zpráva zařazuje do kategorie s označením „zoonotic“. To znamená, že pochází od zvířat a přechází na člověka. Jedná se o nejnovější ze série infekčních nemocí, které za poslední dekády dosáhly úrovně epidemie nebo pandemie. Většina z nich pochází z divokých nebo hospodářských zvířat. (2)

Dopad intenzivního chovu na životní prostředí

Primatoložka Jane Goodallová uvádí: „Intenzivní chov miliard zvířat na celém světě vážně poškozuje životní prostředí, způsobuje ztrátu biodiverzity a produkuje obrovské emise skleníkových plynů, které urychlují globální oteplování.“

Experti varují, že pokud budou ekosystémy nadále ničeny, bude ohrožena zásoba obyvatelstva potravinami – je zapotřebí posun směrem k většímu množství rostlinných potravin. To proto, aby se nezrychlovalo snižování biologické rozmanitosti.

Kromě toho je třeba více chránit půdu a zajistit, aby zemědělství bylo šetrnější k životnímu prostředí. Přírodní ekosystémy byly v posledních desetiletích stále více přeměňovány na ornou půdu a pastviny, což vedlo ke ztrátě stanovišť zvířat. (1)

„Budoucnost farmaření musí být šetrnější k přírodě a regenerativnější. Naše strava musí být více založena na rostlinách, zdraví a udržitelnosti,“ uvádí podle Daily Mail již zmíněný Philip Lymbery. (3)

Je třeba změnit vzorce

Ředitelka Programu OSN pro životní prostředí Susan Gardnerová vyzývá: „Reformování způsobu, jakým produkujeme a konzumujeme potraviny, je naléhavou prioritou – musíme změnit globální stravovací vzorce, chránit a vyčlenit půdu pro přírodu a farmaření způsobem, který je šetrnější k přírodě a bude podporovat biologickou rozmanitost.“ (3)

Je tedy zřejmé, že přesun směrem k rostlinné výrobě a konzumaci rostlinných produktů je velkou nadějí pro udržitelné životní prostředí i snižování rizik pandemií.

Rostlinná produkce je také skvělým nástrojem pro zajištění výživově hodnotné, pestré a uzdravující stravy, po které se cítíme sytí a plní energie.

Nejjednodušší a zároveň nejefektivnější je začít u sebe. Na webu jimejinak.cz najdete nepřeberné množství informací o rostlinné stravě, od správného složení jídelníčku přes stovky receptů až po účinky na organismus a příběhy čtenářů.

Hubneme do plavek online: Shoďte 5 kg za 14 dnů