Poslední komentáře
Vynechala jsem mrkev, aby bylo možné déle skladovat a ohřívat.
Přidala jsem (do těsta) cca 2 KL LSD, trochu nasekané petrželky a špetku své oblíbené černuchy.
Obalovala jsem ve směsi instantní polenty, sezamu a černuchy.
K tomu pyré z petrželky a dýně, napařená mrkvička a kapustička, hořčice bez cukru, pickles.
Vynikající!
Evi, chystáte podobnou akci i v jižních Čechách?
Souhlas, dobře napsané. Pěkně o tom píše spisovatel Robert Fulghum v knížce:
„Všechno, co opravdu potřebuji znát, jsem se naučil v mateřské školce“
Krém je výborný, diky za recept 🙂 Prišiel mi dosť sladký, nabudúce nám bude stačiť aj menej sirupu.
Pomohlo mi, že to vůbec někdo “dal na papír”… Tato slova.. Že někdo reálně může zažívat pocity smutku, prázdnoty, strachu, paniky, úzkosti.. Tak jako právě já. Často mi dělá problém se v tom zastavit, i když si řeknu, že nemám hlad, i když to vím. Ale ta prázdnota ve mě tak bolí že se v tom nešlo zastavit a ani jsem si nedokázala dopřát něco “lepšího”, laskavejsiho než jídlo.. Protože jsem nevěděla co a jak. Nikdy mi nic reálně nepomohlo cítit se lépe. Anebo jen poznat samu sebe, svou emoci, i když je “negativní” . 30 let jsem potlacovala své emoce a právě letošní rok ohniveho koně vše změnil ❤️ jsem Beran, a tak věřím že i částečně proto se děje v mém životě nyní tolik změn. Jakmile jsem poprvé prožila bolest ze svého vnitřního zranění, šla do hloubky a nahledla na to, poznala to, získala jsem nástroj jak se postavit ke svým emocím. Stejně jako v článku který teď vyšel o tom, že “děti se nemusí učit dospívat” – že frustrace a bolest z toho, co nemůžu změnit je prospěšná, když ji člověk prožije a pozná… Wow, tak tak se právě teď cítím. Nikdy jsem nevěděla “jak se to dělá”… Prožít svoje pocity. A teď se konečně cítím “naživu”.. Že ten život žiju s “procházím ” a ne jen přežívám. Díky! ❤️
