Poslední komentáře
Evi, chystáte podobnou akci i v jižních Čechách?
Souhlas, dobře napsané. Pěkně o tom píše spisovatel Robert Fulghum v knížce:
„Všechno, co opravdu potřebuji znát, jsem se naučil v mateřské školce“
Krém je výborný, diky za recept 🙂 Prišiel mi dosť sladký, nabudúce nám bude stačiť aj menej sirupu.
Pomohlo mi, že to vůbec někdo “dal na papír”… Tato slova.. Že někdo reálně může zažívat pocity smutku, prázdnoty, strachu, paniky, úzkosti.. Tak jako právě já. Často mi dělá problém se v tom zastavit, i když si řeknu, že nemám hlad, i když to vím. Ale ta prázdnota ve mě tak bolí že se v tom nešlo zastavit a ani jsem si nedokázala dopřát něco “lepšího”, laskavejsiho než jídlo.. Protože jsem nevěděla co a jak. Nikdy mi nic reálně nepomohlo cítit se lépe. Anebo jen poznat samu sebe, svou emoci, i když je “negativní” . 30 let jsem potlacovala své emoce a právě letošní rok ohniveho koně vše změnil ❤️ jsem Beran, a tak věřím že i částečně proto se děje v mém životě nyní tolik změn. Jakmile jsem poprvé prožila bolest ze svého vnitřního zranění, šla do hloubky a nahledla na to, poznala to, získala jsem nástroj jak se postavit ke svým emocím. Stejně jako v článku který teď vyšel o tom, že “děti se nemusí učit dospívat” – že frustrace a bolest z toho, co nemůžu změnit je prospěšná, když ji člověk prožije a pozná… Wow, tak tak se právě teď cítím. Nikdy jsem nevěděla “jak se to dělá”… Prožít svoje pocity. A teď se konečně cítím “naživu”.. Že ten život žiju s “procházím ” a ne jen přežívám. Díky! ❤️
Magdi, já si objednávám nejen ze sunfoodu do zdravky v nejbližším městě, paní prodavačka je moc vstřícná, vždy jí napíšu mail s objednávkou a ona mi pak napíše , že to došlo…..a nebo někdy nechávám poslat i domů…napíšu do poznámky, že riziko chlazeného zboží beru na sebe a je to..a oni mi to pošlou…v létě to nedělám..😉
Evi, potíž je, že do Prahy se dostanu, ale k nám ne :-((. Noční Plzeň by byla fajn o víkošii😁
Možná to bude i tím poměrem. Vůbec nevím, jestli byl správně. Já měla zbytek jahel a chtěla z nich nějakou svačinu. Takže jsem to tofu vařila zvlášť. To tofu bylo právě asi z Penny. To nemám ráda, ale občas ho máme. Jiný obchod po ruce není, no. A asi ani teď se ho nepovedlo zamaskovat a schovat 😀. Mě nejvíc chutná to Sunfood jakékoliv, ale bohužel jednoduše se k němu nedostanu. A zas objednávat rohlík jen kvůli tofu a celkem draze, to se mi nechce. Budu si muset častěji zajet na výlet do nedalekého městečka do zdravé výživy… To jsou problémy, co? 😅
Ahoj,
mám se tu fajn!
Kostarické národní jídlo je gallo pinto – rýže a fazole většinou s platanem, vajíčkem a dalšími věcmi, to tady jedí pomalu každý den, k snídani, obědu, večeři 😁 no ale aspoň tu můžu vybírat já 😃 dá se tu sehnat skoro všechny zelenina, jediné, co mi tu chybí, je česká petržel, bulvový celer a kedluben. Jinak tu ale také jedí hodně masa a jelikož jsme v Americe, tak v supermarketech je samozřejmě spousta “junk food” – toastový chleba, kam přidávají cukr a konzistencí se podobá podrážce od boty 🤣 nebo arašídové máslo s tunou cukru a konzervantů. Takže zdravou výživu tady těžko pohledat – ta sem ještě nedorazila. Také mi tu chybí různorodost luštěnin a obilovin – mají tu jen rýži, kuskus, těstoviny (z pšenice), kukuřičnou mouku, tortilly (s aditivy a chemikáliemi), ovesné vločky a to je vše. Teď jsem objevila ječmen. Ale mají tu strašně draho. Třeba tofu stojí v přepočtu 90 Kč – velikost co v ČR seženete za 30 Kč. A kokosové mléko stojí plechovka cca také 90 Kč. A z luštěnin mají jen černé, červené, bílé fazole, cizrnu a zelenou čočku. No a ze zdravé výživy tu nic nemají, takže miso pastu, různé zdravé sirupy, případně řasy, čaj bancha a tyto komponenty jsem si přivezla z ČR.
Třeba mi ale také chutná jejich sváteční jídlo – tamales – to je uvařená polenta spolu s dalšími ingrediencemi – třeba rýže, zelenina, maso, cokoli co člověk chce – to se všechno společně zabalí do banánového listu a jsou z toho takové balíčky. Mňam 😋
Leni, udělej, je to bomba, a je super, že máš obříka, těch 280g je ,,párkrát do huby,,, najednou si na dně a kde nic, tu nic, tedy kromě chuti, ta jede jako vlak…
Zítra na to jdeme?
kroupo Bob