Slavnostní hřešící den
Uběhl už celý rok od chvíle, kdy jsem si uvařila své první jídlo podle Jíme Jinak a od té doby tak vařím pořád. Strašně to uteklo a já se na oslavu svých prvních narozenin s Jíme Jinak rozhodla zahřešit a udělat si den “postaru”. Pátrala jsem v paměti, cože jsem to měla za úplně nej jídla a ta jsem měla v plánu si dopřát.
Snídaně
Ráno jsem začala čerstvě pečenými houstičkami (sice celozrnnými, ale z droždí) a na to vrstvu másla a šunku, sýr a samozřejmě kávu s mlékem :-). Pochutnala jsem si, ale plná jsem byla k prasknutí a šunka byla tak strašně slaná! Možná taková bývala vždycky, jen já už mám jinak nastavené chuťové buňky. Ten úplně WAU pocit tam nějak nebyl.
Oběd
Jelikož mi bylo po snídani stále nějak těžko, přehodnotila jsem oběd a to pečené kuřecí stehýnko jsem si dala jen s dušenou zeleninkou místo plánovaných pečených brambor na smetaně :-D. A opět se to opakovalo to samé, jako u snídaně. Bylo to dobré, ale žádný “orgasmus” nepřišel :-)
Kávička a dortík
A opět mi bylo těžko a hrozně se mi chtělo spát, ale když už jsem si dovolila hřešit, tak jsem si došla koupit do své oblíbené kavárny kávu a dortík a na lavičce v parku ho snědla :-)
Představa, co si dám na večeři, když jsem měla pocit, že jsem ještě nestrávila snad ani snídani, nebyla už vůbec lákavá.
Večeře byla nejlepší
A tak jsem svůj slavnostní den zakončila rýží natural s dušenou dýní na cibulce na způsob nishime, ochucenou černou solí a lahůdkovým droždím. Po takové večeři jsem byla z celého dne snad nejspokojenější :-)
Co bylo zakázané je dovolené
Utvrdila v tom, že i nadále je tahle strava podle Jíme Jinak pro mě to pravé a to, co jsem měla v hlavě uložené jako zakázané, je vlastně teď už dovolené, protože mi to už nic neříká :-) Je to osvobozující pocit.
Moc děkuji za tyhle stránky a skvělá jídla. Mám tak pestrý jídelníček, který mě neskutečně baví:-)
Jsem šťastná.
Štěpánka
PS: Na těchto fotkách jsou moje běžná jídla. To je to pravé, co mi dělá opravdu dobře:
Komentáře
Prosím, je ve stravě JJ dost kolagenu pro klouby?
Ze zdravotních důvodů jsem si od Jj na chvíli “odskočila” ke klasické kuchyni. Mám artrózu kloubů a doktor měl podezření, že mám málo výživy. Když jsem mu řekla, jak se stravuji, chytil se za hlavu a naordinoval mi maso. Řekla jsem si, že to vyzkouším. vydržela jsem to přesně 1 a 1/2 dne. Šunka na tenoučko nakrájená a ryby – dejme tomu. Ale vejce a ovarové koleno:-) to už nešlo. Ani kuřecí a jiné maso. Rostlo mi to v puse, tlačilo v žaludku a hlavně psychika se bouřila. O chuťové stránce ani nemluvím. S JJ jsem šťastná a spokojená a vím, že je to správná cesta:-)