Dagmar: Milá Evičko, čtu si všechny Tvé odpovědi, některé i vícekrát. Ty víš, jak jsem se upřímně a poctivě snažila být v Jíme Jinak 100%; měla jsem díky současné době čas (i když jsem statečně začala ještě při práci :-)), prostor a poměrně silnou motivaci. Bohužel jsem perfekcionalista; pouze díky podpoře Tvé i ostatních a geniálnímu programu Jarní očisty jsem náročnost vaření a všeho ostatního pro mne nového nevzdala – bylo toho na mne najednou opravdu mnoho.
Nedávné tři dny mně bylo zle jak psovi (tedy ne našemu, tomu je díky naší lásce a péči skvěle :-)). Se zpožděním mně žaludek oplatil ty dva dny na utopencích. Takhle tedy už nikdy (zkoumala jsem, jestli jsem nesnědla moc naklíčeného hrachu; jestli moje kvašená zelenina, která se táhne od vidličky jako natto, i když voní hezky, mě neotrávila atd. Až když jsem s bolestí spolknula kyselou umeboši švestku, která mně nikdy nevadila, bylo jasno. Dnes už je dobře, najednou se mně vyčistila i mysl, uklidnila jsem se a konečně po dlouhé době se cítím spokojená a opět “sama v sobě”. Vařit budu nejspíš na dva dny kromě zeleniny, (ale obsaženou např. v polévce, řešit nebudu). Jíst budu, kdy budu mít hlad bez extra pravidelnosti. Prostě potřebuji víc svobody… Přidala jsem neochucené zakysané mléčné výrobky a BIO vejce. Snídaně kaše na slano a miso polévky s kváskovým celozrnným chlebem už neopustím. Antidepresiva už mám 2/3 dávky pryč, půjde i zbytek. Třeba se jednou dostanu k ještě lepší verzi, ale i tento systém, ke kterému jsem se pod Tvým laskavým vedením dopracovala, je pro mne úžasný: tolik změn, návyků, nových věcí za tak krátkou dobu. A změn, které cítím, že mají smysl a dělají mně dobře, proto u nich zůstanu. Děkuji a jsem vděčná ♥.
Buďte první, kdo napíše komentář