Cítím se mnohem líp a lehčeji (Michala)

Michala: Ahoj Evi, jsem dnes v 9. dnu kurzu Hubneme do plavek a protože mě moc baví a hlavně mi pomáhají komentáře a příběhy ostatních, rozhodla jsem se, že taky něco zkusím napsat:) Předem musím napsat, že nemám žádné zdravotní problémy, ani bolístky, ani nejsem nijak obézní……i v průběhu posledních deseti let, kdy jsem běhala okolo dětí, práce a starala se o vše ostatní jen ne o sebe, se nějaká ta kila navíc na mě připlácla ( asi tak 10 oproti mé ideální váze:-), ale to jsem si pořád myslela, že když se rozhodnu, tak je zvládnu sundat sama….chce to jen přesvědčit svojí slabou “silnou vůli” a začít. Rozhodně jsem nepřemýšlela o žádném hromadném kurzu ani nic nehledala. Ale on si mě našel sám:) Jednou při pročítání běžných článků na netu na mě vyskočilo video s tvým rozhovorem pro Reflex, Evi. Tak jsem si ho pustila a už to bylo…..ani mě vlastně nezaujalo tolik, co jsi tam říkala, protože to byly dost obecné věci, které jsou celkem jasné a logické, ale co mě dostalo bylo to, co jsi vyzařovala na první pohled…..ta energie, jak zdravě vypadáš, zářící oči….tohle všechno mě donutilo se přece jen na stránky Jíme Jinak podívat…..no a tam jsem narazila celý Evči příběh, kde jsem se hned našla u pasáže o schovávání břicha (tam se mi většina těch kil navíc drží a drží) za každé situace:-) A co si budeme povídat, každé léto zas a znova se to v plavkách schovává dost blbě….takže jsem se poprvé v životě rozhodla něčemu důvěřovat, zaplatit kurz a zkusit to zvládnout…..dva týdny přece nejsou tak moc, že?:-) A musím říct, že vůbec nelituji, ještě pár dní zbývá a je mi jasný, že 10 kilo dole nebude, ale potřebovala jsem nakopnout, vidět nějaký pokrok a vědět, že to můžu dát a k těm svým ideálním 58 kg se zase nějak dostat. Moc za to děkuji! A teď ještě stručně k průběhu, jak to cítím na sobě…..Vaření je v pohodě, jídla jsou výborná (nevařím sice všechny, protože bych to nezvládala sníst, ale vybírám si z daného jídelníčku) a v kuchyni žádný zmatek nepanuje a stíhám i tu polévku k snídani, což jsem si nejdřív ani neuměla představit:) První čtyři dny mi tedy moc do skoku nebylo….celé dny mě bolela hlava (asi se to sešlo i s proměnlivým počasím, které mi to někdy způsobuje….a to čištění asi také mělo vliv) a navíc jsem měla nafouklé a bolavé břicho, až jsem si říkala, jestli to mám zapotřebí, když po mase se cítím líp:-) Ale nevzdala jsem to, první půst jsem zvládla, i když rozvařenou rýži jsem do sebe zvládla nacpat jen dvakrát ( zítra si udělám bílou na sypko:)…..ale hlavně – přestala mě bolet ta hlava a už nejsem nafouklá jak balon!!! Takže ty další dny po půstu už jsou paráda a cítím se mnohem líp a lehčeji…Schválně jsem se po půstu nezvážila ( zvážím se až na konci), ale zde jsou alespoň míry: -4 cm přes břicho, -1 přes boky, ostatní stejné….mám z toho radost, přesně takto bych si to představovala i dál:-)
Moc děkuji za to, že jste mě nakopli, že mám všechno přichystané pod nos na každý den, což jsem přesně potřebovala, abych vůbec začala:-)