Můj první kompletní talíř :-)

Název článku vypadá, jako by se autorka cítila provinile, že se tolik usmívá. Z mého pohledu to je jako výhra v loterii, někdo má štěstí na takové životní okolnosti, které mu dlouhodobou dobrou náladu umožňují a někdo ne. Takže stydět se za úsměv je jako stydět se za výhru v loterii. Kdysi jsem měl také dost dobré nálady a spokojenosti se životem. Pak se osud rozhodl jinak a postupně mi začal házet pod nohy víc a víc klacků, až mě o všechnu dobrou náladu připravil, protože už na to není energie a důvodů jen minimum. Takže jsem nyní na té druhé straně. Jestli jen dočasně nebo na stálo nevím, bude záležet na osudu. Pokud se rozhodně mi přestat házet klacky pod nohy, tak se snad časem zpět na tu první stranu propracuji. Kdyby se to povedlo, tak bych se určitě jako výherce v loterii cítil. Možná bych ale měl víc pochopení pro ty, co v loterii nevyhráli.

Rybí a lohikeitto, JJ salát a candát i kapr, soutěž, kdo první zamaže bílý ubrus…