Generativní a vegetativní rozmnožování rostlin
V přírodě existují dva základní způsoby toho, jak se rostliny množí. První způsob, vegetativní, je takový, kdy se oddělí část rostliny a nechá se zakořenit a růst. Je to tzv. nepohlavní rozmnožování a výsledkem takové množení je rostlina, která je v podstatě totožná s původní rostlinou. Toho nejčastěji využíváme, když chceme co nejvíce zachovat vlastnosti původní odrůdy. Toto rozmnožování znají velmi dobře ti, kdo pěstují ovocné stromy. Na tzv. podnož se roubuje vegetativně množená odrůda (větvička, řízek). Tím se zaručí, že ovoce, které na takovém stromku vyroste bude mít stejné vlastnosti, jako odrůda původní. Tento princip množení je ale velmi oblíbený i v zelinářství, například u cibule a česneku.
Druhý ze způsobů, tzv. generativní, spočívá v tom, že nová rostlinka vznikne z obou rodičů. Jde tedy o rozmnožování pohlavní. Výsledkem pak je zcela nový jedinec, tedy rostlina, která má unikátní vlastnosti. Toho lze využít v náš prospěch, právě při pěstování vlastních semínek.
Izolační vzdálenost
Je taková vzdálenost, která nám říká, jak daleko můžeme pěstovat různé rostliny, abychom si zachovali ušlechtilé vlastnosti dané odrůdy, jinými slovy, aby se rostliny nezkřížily. Každý druh rostliny má jinou izolační vzdálenost, od hrášku, který je možno set velmi blízko sebe až po na příklad řepu, dýni a kukuřici, které potřebují několik set metrů.
F1 osivo
Semínka v nabídce běžných obchodů jsou často označovány jako F1 osivo. Jedná se o hybridní osivo, které vzniklo zkřížením dvou přesně daných odrůd a jejich potomci mají předem očekávané vlastnosti. Nejedná se však o stabilizované osivo, proto zasejete-li si semínka těchto potomků, nemáte žádnou jistotu toho, co vám vyroste. Rodiče těchto rostlin jsou navíc obchodním tajemstvím osivářské firmy. K semenaření se tedy F1 osivo nehodí.
Stabilizace genu
Rozhodnete-li si vyšlechtit svoji odrůdu, musíte osivo tzv. stabilizovat. V praxi to znamená, že musíte selektovat na vámi preferovaný znak po 7 generací rostliny, u jednoletých druhů tedy 7 let. Poté byste měli mít docela jistotu, že vám ze semínek vyroste to, co opravdu očekáváte.
Druh rostliny
Některé druhy se mezi sebou dobře kříží, zatímco jiné nikoliv. Je tedy dobré rozlišovat mezi druhem a odrůdou. Odrůda popisuje určité vlastnosti jednoho druhu. Například druh fazol obecný (Phaseolus vulgaris) má např. odrůdy Gama, Carmen nebo Rocco. Zatímco druh fazol šarlatový (Phaseolus coccineus) má odrůdy např. Albena nebo Scarlet. Zatímco rostliny stejného druhu se mezi sebou kříží obtížně, odrůdy stejného druhu s tím zpravidla nemají problém. Konkrétně tak u fazolí je třeba dát si pozor na to, zda nepěstujeme vedle sebe fazol obecný keříčkový a fazol obecný pnoucí. Obě tyto rostliny jsou stejného druhu a vzájemným křížením získáme nového jedince.
Čas kvetení
Jednoletka kvete první rok po zasazení. Jednoduše se semenaří, není potřeba speciální péče, především s jejich přezimováním. Mezi jednoletými druhy najdete např. salát, ředkvičky nebo měsíček.
Dvouletka v prvním roce vytvoří pouze listy, zpravidla přízemní růžici. Kvete až druhým rokem po výsadbě. Některé druhy přezimují na záhoně, jiné je třeba schovat do sklepa. Patří sem např. kadeřávek, růžičková kapusta, kořenová zelenina.
Trvalky zůstávají na stanovišti několik let. Rozmnožují se vegetativně (odkopky), ale i generativně (semeny).
Osiva ze supermarketů a zahradnictví
Velké osivářské firmy vám nabízí záruku kvalitních semen, kdy máte jistotu klíčivosti i odrůdy. Moje zkušenost je ale jiná. U dýně “hokkaidó” očekávám oranžové plody. Výsledek? Většina mi jich vyrostla zeleno-oranžových. Kdyby to byla jen estetická vada, tak se přes to přenesu, ale takové plody jsou zásadně ovlivněny chuťově. U špagetové dýně jsem naopak ze 4 rostlin měla místo nich 2 cukety. To pak člověk přemýšlí nad tím, zda se jim rostliny zkřížily nebo se jim ve skladu pomíchaly. Ať už tak či tak, za nabízenou cenu očekávám, že mi vyroste to, co je na obrázku. Semena jsou většinou mořena a tím by se dalo říct, že jsou adaptována na chemikálie. Velká část sortimentu je hybridní, označované jako “hybrid” nebo “F1”. Nejen, že si tímto způsobem osivářská firma pěstuje vaši závislost na jejich výrobcích, ale jsou také výrazně dražší než tzv. volně opylovatelné odrůdy.
Blíže o tom, co je semenaření a proč se do něj pustit, si přečtěte v předchozím díle tohoto seriálu.
V dalším díle si přečtěte blíže o semenaření jednotlivých druhů rostlin.
PS: Přemýšlíte jak zlepšit postavu a své zdraví?
Nepřemýšlejte 😊 Pojďte něco dělat! Ukážeme jak vylepšit jídelníček, co jíst a co ne, a jak si jídlem spravit zdraví! Naskočte do online kurzu Jíme Jinak - JE ZDARMA !
Komentáře
Jani, díky za tvé inspirativní články, které mi pak vrtají hlavou…Též už velmi dlouho přemýšlím o svých semínkách , ale jsem tedy v jiné situaci, semínek kupuji opravdu dost, a tak si zatím nedovedu představit, že bych si je všechna dělala sama..to by chtělo ještě jedny ruce a ještě jednu zahradu…Mám taky lepší pocit z nehybridů, ale hybridy zase tak úplně nezatracuji. A tedy jen velmi málo se mi stává, že by mi vyrostlo něco jiného…
Janko, děkuji za článek. Tohle mě moc zajímá a vždy se ráda dovím něco nového. O stabilizaci genu jsem nevěděla nic. Děkuji za info. Moje hobby je pěstování hlavně rajčat a starých odrůd, nevím jestli jsem to napsala dobře česky.. Heirloom se tomu také říká. Mám moje semínka rajčat už po několika let a jsem za ně vděčná. Zatím si na kvalitu nemohu stěžovat. Naštěsti jsem si před lety nakoupila semínka a z nich dokola pořád sázím a uchávám pro další potřebu. Bohužel v Itálii semínka heirloom nejsou běžne k mání, lidé si koupí bud pytlíček v obchodě nebo rovnou sazenice. No a s Brexitem už můj oblíbený obchod přestal do Itálie posílat..Taky se mě stalo kdy jsem z koupených pytlíčku v obchodě měla něco jiného než to mělo být..Podle mě se jim to míchá. F1 nepoužívám vůbec. A přesně jak píšeš, jsme pak závislí na osivářské firmě no a já s mojí ošklivou povahou nechci být závislá na ničem . Ani na semínkách.