Dobrý den. Měla bych dotaz ohledně umělého mléka. Malé je pět měsíců a moje mléko bohužel nestačí. Je možné místo umělého mléka dávat kupované v bio kvalitě rýžové nebo ovesné? Moc děkuji.
Úplně nejlepší pro malou je vaše vlastní mlíčko a je nutné udělat cokoliv, aby stačilo. Žádná sebelepší náhražka jí nemůže dát to co vy. Zaměřila bych se na váš jídelníček, jestli jíte opravdu dobře a kvalitně, aby se mlíčko mělo z čeho tvořit a na časté přikládání. Je to o nabídce a o poptávce, příroda to má vymyšlené dokonale, takže když vydržíte a budete kvalitně jíst, není možné, aby jí vaše mlíčko nestačilo.
Co se týče kupovaných obilných mlék, tak rozhodně bych vám nedoporučila dávat dceři a vůbec malým dětem kupované obilné krabicové mléko, byť v biokvalitě. Bohužel výrobní proces není zrovna ideální, obilí není dostatečně provařeno a zpracováno a je pro děti těžce stravitelné, navíc zahleňuje. Tím pádem neobsahuje důležité živiny a pokud by se dítě stravovalo jen tímto mlékem, mohlo by být zdravotně poškozeno. Úplně nejlepší je vařit obilné mléko doma, není to nic těžkého a dá se navařit i na pár dní dopředu. Více o problematice kupovaných obilných mlék zde. A jak na obilné mléko najdete tady.
🌱 PS: Začni svou jarní proměnu!
Probuď energii a uprav jídelníček. Uvidíš, že i na jaře se můžeš cítit skvěle! Zjistit více
Komentáře
podle mne je hlavní být v klidu a neposlouchat nesmysly o slabém mléce a kojení po třech hodinách. Každé z mých dětí bylo jiné, s prvním jsem o kojení bojovala měsíce. Co ale měly společné byl hlad po hodině, buzení se i v noci max po dvou hodinách a debužírování u prsu pomalu hodinu. Podle všech rad jsem měla dávno začít přikrmovat. Naštěstí se vždy našel člověk, který mne povzbudil, časté přikládání schválil a nakopl, že s tak mizerným jídelníčkem tomu děcku vážně nezbývá nic jiného, než být v podstatě trvale přisoslé. A vskutku, jakmile jsem začala jíst všechno a neodbývala se chlebem a čokoládou, tak je prtě najedené během deseti minut a na další porci si vzpomene až klidně za ty tři-čtyři hodiny.
U třeťátka mi naštěstí pomohl už primář v porodnici, laktační poradkyně (byť z osvícené porodnice) mne zahrnula hromadou protichůdných rad, sestrám se zdálo, že kojím moc často a už bych to měla tomu třídeňátku krátit, ale primář mne uklidnil. Řekl něco v tom smyslu, že z nemocniční stravy ještě žádné dítě neprospívalo, ať mi dítě klidně leží u prsu celý den a já se mám povalovat v posteli s ním a když dnešní babičky a okolí nejsou schopné šestinedělku zásobit čerstvým jídlem, od čeho je tu donášková služba.
Primář se musí poslouchat, párkrát do týdne si oběd proto nechám objednat do školky, kam chodí starší děti. Když to chvíli nedělám a jsem vystresovaná z přemíry práce, hned to pozoruji na miminu, které je rázem o poznání hladovější.
V půl roce má skoro 10 kilo, takže mu strava podle jj svědčí a do přikrmování se neženeme.
Zkusila bych ty homeopatika, čaj Laktozin a šípkový, hodně vývarů a spánek.Hlavně nepodléhat větám tipu “musíš, musíš a prostě musíš”, já jim u první podléhala byla jsem vystresovaná a přenášela to i na dítě, samozřejmě mléko neteklo a dcera to začala bojkotovat. U druhé jsem se na všechny rady vyp..la a hle, jde nám to krásně. Nejduležitější je spokojená máma.