Příběh firmy Monsanto

Zdravím, ráda bych se zastavila u několika dle mého zavádějících tvrzení v článku. První je tzv. “kyselinotvornost krve”. Tělo si velmi přísně udržuje PH krve v dost úzkém rozmezí (cca 7,35-7,45) a jakákoli odchylka je doslova životu nebezpečná. Acidóza není stav, ve kterém byste sáhli po umebošce, ale leželi byste na JIP například se selháním ledvin. Různé části trávicího traktu mají různou kyselost – např. v žaludku je díky trávicím šťávám velmi kyselo, a ten samozřejmě být překyselený může, ale překyselená krev nebo “organismus” je biologicky nesmysl.
Co se týče obsahu nutrientů v umebošce, je sice fajn, že má hodně železa a tak, ale představte si, kolik takové (vypeckované) umebošky asi sníte gramů… a porovnejte to třeba s tou broskví. Pokud byste byli schopni sníst tolik gramů umebošek, aby se to dalo vůbec srovnat (o čemž pochybuju, já tedy určitě ne), možná byste dosáhli uspokojivého příjmu železa, ale důkladně byste se přesolili a ani ta kyselina citronová by v tomto množství rozhodně vašemu tělu neprospěla. Byl by z toho v nejlepším případě pořádný průjem. Takže je nám ta tabulka v podstatě k ničemu.
Nijak samozřejmě nerozporuji další účinky, o tom vím jen málo, ale tohle bije do očí na první pohled.

Děkuji moc za odpověď. Určitě je prospěšnějsí tuk z ořechů, než tuk kokosový. Seniorský věk mě přinesl tuto myšlenku.