Díky kurzu člověk přemýšlí, co vaří

Paráda, tleskám, Olgo 👍👍👍

Paráda, Adél, určitě ses posunula! 👍👍👍 Život sám nás posunuje a pokud nejsme zabednění, tak se pořád učíme už jen tím, že žijeme. A když člověk k tomu posunu přispěje i vědomou prací, tak to by bylo, aby se něco nezměnilo 😍 Takže přesně, na pohodu, užij si hlavně čas volna, čas s rodinou, pěkné počasí, jinou kulturu a doma si pak můžeš vařit do alelůja ❤

Díky za krásnou vzpomínku, Evi ❤ My letos viděli poprvé i velryby, jak proplouvají do Atlantiky a vydechují ten svůj “vodotrysk” 😍

Díky za tak fundovaný komentář, Kačko 👍, a máte naprostou pravdu. Termín „kyselinotvornost” nebo „překyselení organismu” je výraz převzatý z tradičního výživového pojetí, kde se jím míní běžné stavy jako pálení žáhy, rozhozené trávení, pocit těžkosti po tučném jídle nebo stresu — tedy to, co lidé v každodenním životě takto nazývají a na co taky článek byl zaměřený. Nejde o klinickou acidózu, což je vážný zdravotní stav vyžadující intenzivní péči, asi to v článku nebylo jasněji odlišeno, zkusím to tam nějak připsat nebo upravit, aby to nebylo zavádějící a lidé si nechtěli léčit acidózu umeboškami.
Co se tabulky týče — i tam máte pravdu, že srovnání na 100 g bez kontextu porce může být matoucí. Smyslem tabulky bylo ukázat, jak jsou umebošky nutričně koncentrované, a to v kombinaci s dalším, co v článku zmiňujeme: kyselina citrónová v nich obsažená pomáhá vstřebávat minerály nejen z umebošek samotných, ale i z ostatních potravin snězených ve stejném jídle. Z tohoto hlediska tabulka smysl dává — ale chápeme, že bez tohoto kontextu to tak nevyznívá. Můžu tam připsat, že umebošky nejíme na kila nebo jako náhradu ovoce, ať je to jasné.
A ještě jedna věc, která možná v článku trochu zanikla: umebošky u nás nedoporučujeme jako zdroj živin ani jako základ jídelníčku, ale jako první pomoc — do domácí lékárničky na pálení žáhy, nevolnost, přejedení nebo cestovní kinetózu. Na to jsou skvělé i v malém množství.
Ještě jednou díky — taková zpětná vazba nám pomáhá psát přesněji.