Dýni miluji a pořád jsem se ještě nenabažila různých variant, jak ji připravit. Tento recept vznikl během pár minut, kdy jsem přemýšlela, co s mrkvovou natí, když je v bio kvalitě od našeho farmáře, a vývaru už jsem měla několik litrů. K tomu mi doma chyběla cibule. Zjistila jsem tak, že i bez ní jde vařit a jídlo má zase úplně jinou chuť. Asi vás nadchne nový způsob a chuť dušené zeleniny, kdy do studeného hrnce dáte trochu oleje, vrstvy zeleniny, sůl, pokličku a nesmíte zamíchat.

Základní informace

Rychlá a vynikající omáčka vhodná na těstoviny.

Ingredience pro 4 osoby

  • 3 šálky nakrájené dýně na kostičky
  • nať ze dvou mrkví, lze nahradit petrželkou
  • olej
  • sůl
  • na dochucení: sojová omáčka, umeocet nebo jablečný ocet
  • 2 lžíce rostlinné smetany

Postup

Dýni, pokud je mladá, nemusíme loupat, jen jí omyjeme kartáčkem a nakrájíme na kostky. Dno hrnce vytřeme olejem, na něj nasypeme kostky dýně. Nať z petržele dobře omyjeme a vrchní část bez tvrdých stonků nakrájíme na větší kusy, stejně budeme na závěr mixovat, tak stačí nakrájet nahrubo. Na dýni v hrnci přidáme nať a osolíme.

Zapneme na chvilku na vyšší stupeň, v okamžiku, kdy se zelenina začne vařit, snížíme na malý a necháme asi 10-15minut pod pokličkou do změknutí. V žádném případě nemícháme, pak už bychom museli míchat pořád. Pokud máme dobrou pokličku a nebudeme pod ní často nahlížet, zelenina se krásně sama udusí ve vlastní šťávě. Pokud máme pocit, že se začíná připalovat, opatrně přilijte po straně trochu horké vody, nebo zeleninového vývaru.  Takto upravená zelenina je chuťově zase úplně jiná, sladší a zachová si většinu vitamínů a minerálů.

Mezitím dáme vařit těstoviny. Pokud chcete jíst opravdu zdravě, doporučujeme celozrnné anebo úžasné kukuřičné, které mají velmi podobnou chuť, jako ty z pšenice, ale přitom jsou bezlepkové.

Když se dýně udusí do měkka, rozmixujeme jí včetně natě z mrkve tyčkovým mixérem a dochutíme sójovou omáčkou a umeoctem, ale pozor, je zároveň slaný, takže pokud potřebujete pouze přidat kyselou chuť, dokyselujte jen jablečným octem. Pro zjemnění přidejte 2 lžíce sójové smetany, ale nemusí být.

Kombinujeme

Omáčku můžeme použít i samostatně k jakékoliv obilovině.

 

 

 

 

Obměna

Pokud rádi experimentujete, použijte k dýni i cibuli, nebo mrkev. Pořadí v hrnci je pak: dolů cibule, na to dýně, navrch mrkev a nať úplně nahoru. Pokud máte rádi smetanové omáčky, přidejte půl šálku sójové smetany.

Chutný online kurz: Jak na zdravé dezerty

Bez cukru, mléka, vajec a bílé mouky.

Pojďte si společně pochutnat - zdravě!

  • 10 nejoblíbenějších dezertů
  • praktické videolekce
  • + bonus Vánoční cukroví

Překvapte i náročné mlsaly.

Zjistěte více

23 komentářů. Jak to vidíte vy? Napište komentář.

  1. Použila jsem dýni muškátovou, na konci úpravy je dost sladká, na mě až moc, takže místo k těstovinám mám pyré na snídaňovou kaši. Což se také počítá.

    • Chystàm se vyrýt zbytek mrkve ze zàhonu a tohle je ten pravý recept, jak si letos naposledy pošmáknout na nati z mrkve. Už jsem omáčku jednou dělala, poprve jsem varila nať z mrkve a žasla jsem nad tou dobrotou. Hned jsem poslala recept dceři na Island a také chválila. Tak zítra ráno ve 4.15 hrnec čeká v lednici spolu s nakrajenou zeleninou. Toto je jeden z receptů, jak si uvarit obed, než se vypravíte do práce.
      Podobné vařím a ještě i miso polévku k snídani.. V termosce vydrží krásně teplé do oběda.
      Díky Heli za recept.

      • Evi, to je děsný čas na vstávání, kór když je teď tma pomalu ještě v sedm…ale dobré jídlo rozhodně pomůže zvládnout i tu tmu i to dnešní počasí 🙂

  2. Neuvěřitelná situace. Mám chuť na těstoviny, dokonce mám doma celozrnné. Ale co k nim, když nemám dýni… Že by mrkev? Dochází a chci ji radši schovat pro mrně. Copak tu mám a je toho hodně… Pórek a cuketu… Šup k troše vývaru, nať z mrkve, nějaké to koření (na to jsem se nejspíš mohla i vybodnout, ale tak zvyk s masovo-rajčatové špagetové omáčky)… Nedůvěřivě na ten talíř hledím- hnědé těstoviny, skoro brčálově hnědá omáčka… Mý nervy, ono mi to chutnalo! Pak mi došlo, že jsem ani nepoužila sojovou omáčku nebo umeocet, ani smetanu, ani zbytek kaše, na to jsem už měla asi moc hlad a byla jsem zvědavá, cože to vlastně tady plodím:-D

    • No super, tomu říkám prima improvizace, nejlepší dobroty vznikají právě takhle a navíc, člověk teprve bez velkého dochucování zjistí, jak super chutná přirozené čerstvě uvařené jídlo.

  3. Musím se pochlubit, tak dnes byla dýňová omáčka a špagety. Přidala jsem mrkev, cibuli, česnek a kousek cukety (nemůžu se pořád udržet, tři zeleniny nezvládám), a protože vařím jen pro dospělé, i pepř a chilli koření. Ostatek jsem dodržela, ani jsem nemíchala, dala jsem trochu sojové smetany a na vrch opražené dýňové a slunečnicové semínko a celerovou nať. A slavila jsem velký úspěch! Jo, dýně byla máslová, měla jsem ji poprvé a moc velká dobrota! Každý měl dva talíře 😉
    Děkuji za inspiraci!

  4. A já na ně uz tak dlouho ne a ne nikde narazit ;-( tak zkusím zapatrat. Ale i bez nich se „dýňová“ omáčka nakonec moc povedla, holky 😉

  5. Leusa psala, že dýním odzvonilo, jasně hokkaido už nejsou, ale ty podlouhlé (máslové) se taky počítají a můžou, ne holky…?? Já je teda kupuju, když je potkám..!

    • přesně, já mám dýní plnou spíž. U mnoha typů dýní teprve začíná sezóna, protože se dají jíst, až po půl roce skladování. Třeba právě vámi zmiňované máslové. A na zahradě mi už rozkvétají letní dýně, které začnou zrát v červenci.
      Na dýně je sezóna prostě vždycky, ne nadarmo jich je několik set druhů.

    • Jasně že počítají!!! Hokkaido jsou nejlepší, ale i máslová je také výborná.

  6. Sezóna dynim uz jaksi odzvonila, a tak jsme si omacku krapet modifikovali. Kousek batatu a petrzele s trochou tofu a celozrnné spagetky mely omáčku jedna radost, jen jsme se oblizovali 😉 tentokrat ‚vylepšeno‘ o zbytecek sójové Smetany z minula, aby se nám v Lednici nezkazila, ale vlastne nebylo vůbec třeba :-0 s naparenou brokolickou a ozdobeno redkvickou že zahradky proste dokonale.
    Holky jako vždy Božský recept a Mňamka k pohledání, i kdyz jsme si ho opět trosku upravili 😉

  7. Prave jsme dojedli :-). Dlouho se mi libil napad na tuto omacku. Jsem chuva,sama se stravuju velmi „jinak“ nez me okoli ale denne varim malemu a musim dost opatrne co se tyce meho zpusobu vareni ale postupne zkousim… Malemu 3,5roku – moc chutnala dynova polevka, dokonce i cele rodine. Ja ji mam moc rada uz dlouho. Vydali jsme se dnes na trh pro zeleninku jen mi nedoslo,ze jsem v jine kuchyni a pro me bezny umeocet a sojovka,tu nejsou. Tak vzniklo toto: na oleji jarni cibulka s malou cuketkou,na to kousky dyne ,petrzel…mne se to libilo takhle,nerozvarene,podusene,po cca 10min, dala jsem si to s capati a maly mel slibene testoviny,tak jsem druhou pulku rozmixovala k nim. Bylo to vyborne,na taliri jsem prisolila trosickou vulkanicke soli. Levne,zdrave,lehce stravitelne…dekuju za inspiraci. Jinak sem chodim casto,jste vlastne prvni zalozka na netu,jen jsem nic nekomentovala, tak dodatecne dekuju za fajn rady a recepty

  8. Obdivuji vaši kreativitu v kuchyni! A po kukuřičných těstovinách se poohlédnu, celozrnné používám totiž jen občas, jsou přece jen takové „tužší“.

    • Milá Pipi, až ochutnáte kukuřičné těstoviny, už celozrnné nebudete asi chtít. 🙂 Kukuřičné jsou chuťově hodně podobné klasickým, jen jsou krásně žluté. Za rozumnou cenu je mají v Bille, myslím že ne u těstovin, ale asi ve zdravém koutku, ale s tím si nejsem úplně jistá. Vyrábějí jak kolínka, tak vřetena, špagety i placaté špagety.

  9. Dobrý den, hodně používáte dýni, ale v obchodech se ji nikde neseženu 🙁 . A já bych ji tuze tak ráda ochutnala. 🙂

    • Opravdu? Já jich nakoupila zásoby, tak už se po nich nerozhlížím, ale je fakt, že už jejich sezóna zkončila. Dýně je nejlepší zeleniny, ale klidně improvizujte, místo ní použijte mrkev, nebo batáty, ty mají v kauflandu.

      • A co lilek a cuketa? Vaříte z toho? Rajčata a papriku mám vyloučit? A co okurka? Taky jsem se chtěla zeptat na zavařenou červenou řepu a nakladačky? Zavařená červená řepa už má svojí chuť jak jí mohu zpracovat?
        Díky za odpověď.

        • Cuketa je v pohodě, rajčata a lilek včetně brambor patří do skupiny zeleniny, která obsahuje toxin solanin, takže nepřehánět, jíst jen ty co vyrostou u nás a ne někde v v zimě v Holandsku ve skleníkových halách, to jsou ty světlý rajčata bez chutě. Okurka v pohodě, paprika taky, řepa je lepší koupit čerstvá a uvařit, je z ní výborný salát, je dobrá i přidat nastrouhanou do zeleninové omáčky, nebo do polévky. Záleží v čem je zavařená, jestli je tam chemie, cukr…tak raději ne, nebo málo, dětem určitě ne.

          • Ahoj, a vy myslite, ze v batatech nejsou glykoalkaloidy? Navic ve zralych hlizach je minimalni mnozstvi.. taky jsou orrudy, kde jich neni temer ani vidu ani slechu.. Pravdou je, ze maji asi i jistou spojitost s chuti…

            Jinak v bramborach je inulin.. coz je taky prinosne.. _

            ja bych se tedy tech brambor a rajcat nebal.. tedy zralych… prirozene toxicke latky jsou temer ve vsem z rostlinne rise a o mnoha z nich ani nic jeste poradne nevime..

            navic tam maji svuj ucel.. zpusobuji sviravou chut a zabranuji tak predatorum, aby je okusovali, kdyz hlizy teprve zraji 🙂

            tak vzhuru do rajcat a brambor (navic v rajcatech je lykopen, coz je latka ktere se prisuzuje priznivy vliv v prevenci rakoviny prostaty :-)) a v protlacich je ho jeste vice, protoze je termostabilni 🙂

            • Konečně taky nějaký chlap 🙂 Díky za příspěvek, Jaromíre. Máte naprostou pravdu, snad ve všem se najde nějaká „nevhodná“ složka nebo „jedovatá“ látka, dokonce i v celeru či petželi. A jak píšete, je to vždy přírodou nějak chytře vymyšleno. U spousty surovin platí, že se ten problém odstraní varem. U brambor si lidé začali pomáhat kmínem. To ale bohužel nic nemění na tom, že minerálové složení brambor je pro nás krajně nevhodné a účinky termické jsou jako u všech subtropických zelenin. Pro nás prostě krajně nevhodné. Cukrovkáři, kteří vysadili brambory by vám mohli vyprávět… Kdybychom neměli takovou odezvu od lidí, kterým vysazení brambor pomohlo od bolestí kloubů a dalších potíží, ani bychom vám neodpovídaly. Ale nemůžeme nechat naše čtenáře v tom, že brambory jsou v pořádku. Nejsou. Nemají se jíst tak, jak je tu jíme, upravují se úplně jinak a mají velmi neblahý vliv na naše zdraví od ledvin po mozek. Ale to si prostě člověk musí zkusit nebo spíše zakusit 🙂

                • Ta odlišná a správná příprava brambor by mne také velice zajímala. Nikdy jsem o tom neslyšela. Díky 🙂

  10. Zobrazit všech 23 komentářů

Komentujte
Vaše jméno

Stisknutím tlačítka souhlasíte, že zpracujeme Vaše osobní údaje (e-mail a jméno), abychom mohli komentář evidovat a zobrazit. E-mail nezveřejníme. Zásady ochrany osobních údajů.