Jsem pyšná, že jím jinak

Ivkanecasova: Dobrý den, super video, moc děkuji :-). Před pěti lety, ve věku 38let jsem velice vážně onemocněla a byl mi odstraněn celý žaludek a slinivka. I přes ujištění lékařů, že vše bude jako dřív, jen budu jíst menší porce, tělo si zvykne, nebylo vůbec nic jako dřív. Po každém jídle mi bylo hodně špatně, velikosti porcí nepřibývaly, neustále bolesti po každém jídle byly na denním pořádku, neexistovalo sníst ohřáté jídlo, nebo jakékoliv jídlo dvakrát po sobě. Vše mi dělalo zle. O padání vlasů, lámání nehtů a dalších potížích ani nemluvím. Zůstala jsem na rohlíku s máslem, který jediný nevadil a dal se jíst pořád dokola. Utratila jsem spousty peněz za spousty zaručených doplňků.

A pak to přišlo, musela jsem změnit myšlení….začala jsem hledat…narážela jsem na tisíce protichůdných názorů ze kterých jsem se hroutila a nejhorší bylo přečíst si každé ezozdravé kuchařce nebo knížce, na každém druhém webu, jak moc mi dané orgány budou chybět a jak se vlastně řítím do pekla. Musela přijít další změna myšlení…já to řícení do pekla přece můžu nějak oddálit…začala jsem hledat znovu. Teď už jsem ale nečetla to, jak jsem na tom špatně, ale soustředila se na to, jaké mám možnosti. Narazila jsem na váš web.

Vyzkoušela jsem první recepty zdarma. A ono to začalo fungovat. Zjistila jsem, že zásady MB, jsou přesně to pro mě, všechno čerstvé, bez masa, hodně teplé zeleniny, která úplně lahodí mé „kapse“, kterou mi operatéři vytvořili. A polévky…úplná paráda. Zaplatila jsem si členství, tolik rad a receptů, to byla prostě paráda. Ráda bych dodala a pohádky je konec…ale není ? Jako každý jsem měla dny plné euforie, kdy se těším, co zase uvařím, a dny kdy není chuť ani síla. Dny, kdy jsem to vzdávala a zase se nacpala rohlíkem, protože jsem měla pocit, že když to nezvládnu na 100%, tak to nemá smysl. Ale má, má to obrovský smysl, každý nesnězený rohlík a zákusek z cukrárny, každá nevypitá sklenička mléka, každé nesezobané brambůrky ten smysl mají. Ve videu jste přesně shrnula všechny naše důvody proč nechceme, aspoň já se ve všech vidím ? Pouštím si ho stále dokola jako motivaci, proč ano :-)

Děláte užasnou práci obě dvě. Jedu s vámi druhý rok. Dopracovala jsem se do stadia, že jsem pyšná na to že jím jinak a udělala jsem si z toho přednost. Nezlomí ani nezabolí mě žádný divný pohled, narážky ani útoky. Nevysvětluji, jsem hrdá, že dělám něco pro sebe. Chlubím se tím, že jím jinak :-). Nakazila jsem tím spoustu mých přátel a všichni se těší až ochutnají naše moje jíme jinak. A i teď si umím dát můj oblíbený rohlík s máslem, ale bez výčitek a s láskou. A těším se, až budu mít tolik vařících zkušeností až na něj v mém životě nezbyde místo ?