Pouze pro členy programu Magazín Zrnění
Prozkoumat
PS: Slavíme 15 let! Pojď se s námi bavit, tančit a zpívat.
Bude velká párty 25. 9. v Praze. Mrkni, co jsme nachystali. Zjistit více
Vždycky jsem chtěl mít nějaký geografický primát. A jelikož všechny ostrovy i sopky jsou už objevené, rozhodl jsem se, že budu první český makrobiotik, který dojede na konferenci do Holandska na kole. Pro tento projekt se ihned nadchlo několik dalších kamarádů, ale jejich nadšení opadlo, když se podívali do mapy.
Bude velká párty 25. 9. v Praze. Mrkni, co jsme nachystali. Zjistit více
Děkuji za odpověď.
Ptala jsem se i AI, a zde je podrobné vysvětlení:
“150 kg ořechů na osobu za rok zní jako naprosté šílenství. Pokud si ale uvědomíme, že jedlé kaštany plnily v historii úplně jinou roli než běžné ořechy, tato statistika začne dávat dokonalý smysl. Číslo 150 kg na osobu za rok se skutečně v historických a antropologických pramenech objevuje. Týká se to však specifických horských a podhorských oblastí jižní Evropy (zejména částí Itálie, Francie, Korsiky a Španělska) v období od středověku až do 19. století.
Zde jsou tři hlavní důvody, proč byla spotřeba tak obrovská:
1. Nebyl to ořech, ale „chléb chudých“. V těchto hornatých oblastech se kvůli kamenité půdě a strmým svahům nedalo pěstovat obilí (pšenice ani žito). Lidé zde neměli mouku na chleba ani brambory, které se v Evropě masivně rozšířily až později. Jedlým kaštanům se proto oficiálně přezdívalo „chléb chudých“ (l’albero del pane – chlebový strom). Kaštany se sušily a mlely na kaštanovou mouku, ze které se pekl každodenní chléb, placky, vařily se z ní ranní kaše a polévky. Kaštan byl zkrátka hlavní přílohou a primárním zdrojem komplexních sacharidů.
2. Číslo vyjadřuje váhu v surovém stavu se slupkou. Když se mluví o 150 kg, mluví se o váze čerstvě nasbíraných kaštanů v těžké slupce. Pokud odpočítáme váhu nejedlé vnější kůže a vnitřní hnědé slupky a následně kaštany usušíme na mouku, zbyde zhruba třetina až polovina čisté váhy (cca 50–70 kg čisté sušené kaštanové hmoty na rok).
3. Jednoduchá matematika denního talíře. Pokud rozpočítáme upravené množství na dny:150 kg surových kaštanů za rok je přibližně 410 gramů čerstvých kaštanů na den. Po oloupání a tepelné úpravě (nebo přepočtu na mouku) to odpovídá zhruba jedné větší misce kaštanové kaše nebo několika plackám denně. Pro horského rolníka, který tvrdě pracoval a kaštany pro něj tvořily 60 až 70 % celého denního příjmu potravin, to bylo naprosto běžné množství, které potřeboval k přežití zimy. Pro srovnání s dneškem. Abyste viděla ten kontrast – dnes v České republice průměrný člověk sní zhruba 110 kg obilovin v hodnotě mouky za rok a k tomu zhruba 65 kg brambor. V minulosti tito lidé jednoduše celou tuto obří porci dnešních brambor, chleba, těstovin a knedlíků nahradili právě a jenom jedlými kaštany. “
Nádhera. Jak se říká “jaké si to uděláte, takové to máte”. Ze všeho na mne dýchá, že žijete krásný život a na rozdíl od velké části společnosti, si toho vážíte. To je obrovský dar a umíte to oba. A je dobré, že ten vzor přenášíte dál. Kdyby si to přečetla moje vnučka, tak by řekla, co se týče Romana, že je to celý Mirek Dušín. Samozřejmě v dospělém vydání. Ona je jedna z mála dětí, které znám, že jí Rychlé šípy zajímají. Určitě by se jí to líbilo. Trochu závidím Vaším dcerkám, v do jaké rodiny se “uměly” narodit.
Komentáře